Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » domy v ulici Karolíny Světlé a Na Hradbách (centrum, židovská čtvť)

domy v ulici Karolíny Světlé a Na Hradbách (centrum, židovská čtvť)
****

Kolín, Městské domy, Město Kolín

Někdejší židovská čtvrť, která náleží k nejcennějším památkám svého druhu na území Čech, představuje důležitou součást historického jádra města Kolína. Jeho zástavba zabírala takřka čtvrtinu plochy vlastního hrazeného města a přístup do ghetta z Kouřimské a Pražské ulice zřejmě oddělovaly zdi s průchody a uzavíratelnými branami či řetězy. Čtvrť tak kdysi byla samostatně žijícím světem uvnitř křesťanského města. Její početné obyvatelstvo (v polovině 17. století takřka 400 osob) se tísnilo v necelých čtyřech desítkách domů, které po četných přestavbách, vedených ve snaze získat větší prostor k bydlení, získávaly bizarní vzhled. Až do oficiálního zrušení izolace ghetta v roce 1782 a především jeho skutečného spojení s ostatními částmi města po roce 1848, zde panovaly problematické hygienické poměry, které byly od 2. poloviny 19. století řešeny četnými přestavbami a demolicemi, jejichž obětí se tak staly mimořádně cenné ukázky tradiční zástavby. Tak byla zbořena téměř celá jižní strana ulice Karolíny Světlé, čímž byl těžce narušen ucelený architektonický ráz této části města, kdy na místě odstraněných židovských domů vyrostly nové budovy, které svými předimenzovanými proporcemi ostře kontrastují se svým okolím.

ulice Karolíny Světlé

1. Dům čp. 156

Původně křesťanský dům ze 14. století, ke ghettu byl připojen po roce 1593, kdy jej koupil Žid Izák. Dnešní podoba je výsledkem klasicistní přestavby z první poloviny 19. století, kdy byly odstraněny stopy po požáru v roce 1796, a dům byl zvýšen o jedno patro. Dvoupatrový řadový dům má tříosé průčelí, v obou patrech s dvoukřídlými tabulkovými okny osazenými ve špaletě. Přízemí člení dva kamenné portálky umístěné po stranách a vyšší obdélné okno uprostřed. Užší portál situovaný vpravo vede do domu, širší vede do obchodu. Portálky jsou v rozích překladu zaoblené a zdobené vrcholovým klenákem, k oběma vede několik stupňů. První poschodí od přízemí odděluje výrazná profilovaná mezipatrová římsa, druhé patro subtilnější, rovněž oddělené profilovanou římsou. Okna prvního patra rámují šambrány a vysoko posazené přímé nadokenní římsy, podepřené konzolami, a zdůrazňuje ho průběžná parapetní římsa. Dům je do prvního patra postavený z kamene, druhé patro z cihel. Přízemí je klenuté segmentovou klenbou (chodba), pruskými plackami (prostory při průčelí) a půlkruhovou valenou klenbou, která vede pře celou šíři zadního traktu. Sklep je zaklenutý mladšími cihelnými klenbami.

Na této jižní straně ulice Karolíny Světlé původně následovalo patnáct dalších židovských domů, zbořených postupně na přelomu 19. a 20. století. Na jejich místě se dnes nachází budova Střední zdravotnické školy z roku 1904 a činžovní domy z 1. třetiny 20. století.

2. Dvojdům čp. 137/138

Oba sousední nárožní domy tvořily původně raně gotický dům z poloviny 13. století, což dokládá sklep, zaklopený trámovým stropem se záklopem z kamenných placáků. Od počátku 16. století se nazýval Medeničkovský podle stejnojmenného měšťanského rodu, který ho vlastnil až do roku 1592. Součástí ghetta se stal v roce 1622, kdy jej od posledního křesťanského majitele koupil židovský obchodník Michal Pacovský a rozdělil na několik dílů. Původně nejednotný ráz této budovy zakryla klasicistní přestavba v polovině 19. století.

3. Dům čp. 139

Řadový jednopatrový dům středověkého původu, což dokládají gotické sklepy s trámovými stropy a kamennými záklopy a gotický lomený vstupní portál portál. Ve středověku byl dům upravován a rošiřován, čemuž odpovídá členitá nepravidelná dispozice přízemí s proměnlivou šířkou zdí zastropená valenými klenbami s lunetovými výsečemi. V roce 1891 byl dům přestavěn do současné podoby, z té doby pochází neorenesanční fasáda a atikový štít.

4. Dům čp. 140/162

Řadový dvojdům sestávající ze dvou patrových domů středověkého původu, což dokládají dochované konstrukce a architektonické prvky (středověké klenuté sklepy, hlavní portál na rozhraní obou domů, klenby v přízemí a jedna zaklenutá prostora v patře, trámový strop v patře). Doložený je k roku 1520 jako majetek ševce Samíka, součástí ghetta se stal až v roce 1597, kdy jej od vdovy Judity Richterové koupil Žid Šeftl Čížek. Dům byl také na konci 16. století rozdělen na dvě části, čemuž nasvědčuje i celkový vzhled průčelí. To je svou úpravou rozděleno na dva souměrné díly, završené párem rozložitých barokních štítů z poloviny 18. století. Jednotný pozdně barokní ráz stavby oživuje rozměrný pozdně gotický portál přízemí, zřízený nepochybně ještě za křesťanského majitele Samíka v první čtvrtině 16. století. V tomto domě se narodil podnikatel a obchodník s obilím Bernard Mandelík (1844 - 1910), pozdější majitel cukrovaru a zámku v Ratboři.

5. Dům čp. 141

Původně křesťanský dům řezníka Tomáška, doložený v roce 1526. Od kněze Jana Laeta Kolínského ho koupil Žid Štefl Čížek v roce 1602 a následně ho postoupil židovskému obchodníkovi Šalamounovi. Poté byl dům rozdělen na několik částí (viz též dům čp. 142). Z domu se dochovalo zdvojené štítové volutové průčelí z poloviny 18. století, které původně pokrývala náročná štuková výzdoba, zaniklá z větší části při necitlivých novodobých úpravách.

6. Dům čp. 142

Naddimenzovaný pseudorenesanční dům z přelomu 19. a 20. století, stojící na místě západní části Tomáškovského domu (viz čp. 141), který sahal až ke Zlaté uličce. Tato část byla po roce 1602 rozdělena na dva židovské domy, které si až do svého zániku uchovaly pozoruhodné pozdně renesanční průčelí z počátku 17. století.

7. Dům čp. 146

Původně středověký gotický dům přestavěný klasicistně po r. 1796, v dnešní podobě po obnově po požáru v roce 1992. Dvoupatrový nárožní dům je situovaný průčelím do ulice Karolíny Světlé a boční fasádou do Zlaté uličky, historizující fasádu člení v patrech 6 okenní os, přízemí se vstupy zdobí rustika a první patro pásová rustika, jednotlivá podlaží oddělují profilované kordonové římsy. Přízemí má místnosti zaklenuté valenými klenbami s pětibokými výsečemi, obě patra jsou plochostropá, s výjimkou místnosti 1. patra situované v severní části domu.

8. Dům čp. 147

Mimořádně hodnotný dům** patřící k nejstarším ve městě. Jádro domu vzniklo ve 13. století, což dokládá dvojice kamených sklepů s gotickým lomeným portálem, v úrovni přízemí je zachována středověká dispozice datovatelná do doby kolem roku 1349. Do dnešní podoby byl dům přestavěn po požáru města v roce 1796. Jedná se o řadový jednopatrový "dílčí dům" sestávající ze dvou rozdílně zastřešených částí. Průčelí pravé části je hladké tříosé, členěné mezipatrovou římsou. Střecha je valbová, krytá šablonami s dvojicí vikýřů. Půlkruhově sklenutý portál v přízemí je osazen barokními kovovými dvoukřídlými dveřmi z 18. století, zdobenými rozvilinovým ornamentem, druhý portál je pravoúhlý a je osazen dvoukřídlými kazetovými dveřmi. Přízemí je klenuté valenými klenbami, na které vzadu navazuje příčně situovaná komora, rovněž valeně klenutá. Po východní straně dvojice místností probíhá valeně sklenutá úzká chodba; dříve to pravděpodobně byla úzká průchozí ulička - soutka zastavěna v průběhu 18. nebo počátkem 19. století (součástí vnitřního prostoru domu se mohla stát až po požáru v roce 1796). V patře, v části situované do ulice, se nacházejí tři prostory, z nichž dvě jsou sklenuty valenou klenbou s třemi páry pětibokých výsečí, poslední místnost je plochostropá. adní fasáda domu směřuje do boční větve Zlaté uličky a je téměř dvojnásobné délky než průčelí do ulice Karoliny Světlé. Sestává ze tří navazujících průčelí a malého dvorku při západním konci průčelí, fasády jsou hladce omítané. Dvorek je ohraničen režnou kamennou zdí.

9. Dům čp. 148

Cenný dům* renesančního původu, upravovaný v 19. století a novodobě po roce 2000. Řadový jednopatrový tzv. "dílčí dům" sestávající ze dvou propojených a rozdílně zastřešených částí. Pravou stranu domu kryje mansardová střecha s dvěma vikýři (společná s čp. 147). V přízemí je pravoúhlý vstup se zakulacenými rohy, krytý novodobými dřevěnými křídly. Patro člení tři okenní osy. Levá strana domu je kryta nepravidelně zalomenou sedlovou střechou. V patře přesahuje do sousedního domu čp. 150. V přízemí je průčelí otevřeno oválně zakončeným vstupem s kamenným ostěním, v patře je průčelí pětiosé, lichoběžníkový štít ve druhém patře je otevřen třemi okny a jedním menším. Drobný obdélný vstup se nachází v místě spojení obou částí domu. Sklepy a přízemí jsou zaklenuté valenými klenbami, patro je plochostropé.

10. Dům čp. 150

Historicky mimořádně cenný dům**, původně gotická stavba ze 13. století, přestavěný barokně v 17. a klasicistně koncem 18. století. Jedná se o tzv. "dílčí dům", neboť do něho v patře od východu vrůstá sousední dům čp. 148. Jedná se o řadový jednopatrový dům krytý mansardovou střechou s bobrovkami. Ve střeše jsou do ulice prolomené dva drobné sedlové vikýře. Hladkou uliční fasádu člení mezipatrová římsa. V levé části domu je v přízemí umístěn půlkruhově zaklenutý portál, v pravé části jsou dvě sdružená obdélná okna se šambránou. V patře jsou v levé části domu tři okenní osy s šambránami. Dvorní fasáda je nahoře zakončena svisle bedněným lichoběžníkovým štítem. Přízemí domu je zastropené valenými klenbami, patro je plochostropé, vVe sklepě jsou stropy tvořené mohutnými trámy s kamennými záklopy.

11. Dům čp. 151

Původně renesanční dům, přestavěný v 18. a 19. století. Řadový jednopatrový dům kryje mansardová střecha, prolomená do ulice dvojici menších valbových vikýřů. Fasáda průčelí je hladká s plochou mezipatrovou římsou a třemi dvoukřídlými okny v patře, lemovanými profilovanou šambránou. V přízemí jsou tři pískovcové portály - vpravo půlkruhově sklenutý portál zdobený vrcholovým klenákem a krytý dvoukřídlými dřevěnými dveřmi, uprostřed pravoúhlý pískovcový portál zdobený páskou a vrcholovým klenákem a vlevo portál se zakulacenými rohy a vrcholovým klenákem, který vedl původně do obchodu. Sklep a prostory v přízemí jsou zaklenuté valenými klenbami, patro je plochostropé. Na půdě se zachovala místnost s odsunovacím stropem, užívaná pro židovské náboženské účely. Součástí domu je penzion „U rabína“ z let 1991–3, který byl postaven jako kopie původního středověkého domu čp. 152, pocházejícího ze 13. století, v 16. století upraveného renesančně (tehdy vzniklo patro na krakorcích) a zbořeného v roce 1952. Dům v 19. a počátkem 20. století patřil významné kolínské obuvnické rodině Leopolda (1823-86) a Zikmunda (1855–1917) Feldmannových.

ulice Na Hradbách

1. Dům čp. 93 "Živnostenský dům"

Obytný činžovní dům*** z let 1922-23 postavený stavební firmou Freiwald-Bohm podle projektu architekta Jindřicha Freiwalda, navazující na komplex obytných domů čp. 129 - 131. Do ulice Politických vězňů se dům otevírá dekorativně pojatým dvoupatrovým průčelín v tzv. rondokubistickém stylu (české verzi art-déco), vyznačující se vysokým štítem, drsnými omítkami a plastickými dekorativními prvky – římsami, šambránami, portály apod., má poněkud robusní tvary, neboť tento národní styl se v této době teprve formoval a dokonce na prvotním návrhu Jindřicha Freiwalda z roku 1922 byl pojat daleko střízlivěji (jako průčelí sousedních domů v ulici Na Hradbách). V úrovni ulice se otevírá průchod mezi ulicemi Politických vězňů a Na Hradbách. Po opravě v roce 2010 byla na fasádě opět užita původní kombinace červené a okrové barvy. V předchůdci tohoto domu (stejné číslo popisné) žil strýc spisovatele Franze Kafky, kolínský podnikatel s galanterním zbožím Filip Kafka s manželkou Klárou, za kterými sem Franz Kafka často jezdil a život v Kolíně, který stejně jako své příbuzné, zvěčnil ve svých deníkových záznamech a dopisech. Do tohoto domu se nastěhoval 27. 10. 1939 významný kolínský fotograf Jan Kubrt, který zde žil a pracoval až do své smrtí v roce 1949, v domě měl svůj krámek i dílnu. Dům čp. 93 je jednou z nejvýznamnějších památek moderní architektury v Kolíně.

Dům čp. 122

Pozoruhodný jednopatrový řadový dům* se zalomeným, k východu obráceným průčelím, což se projevuje i ve štítu. Patro domu je pětiosé, ukončené předstupující fabiónovou římsou, lichoběžníkový štít má čtyři okenní osy. V přízemí domu je dodnes dobře patrná středověká dispozice se zadní komorou, zaklenutou valenou kamennou klenbou, umístěnou ve sníženém přízemí. Celé přízemí je klenuté valenými klenbami, respektive českými plackami.

2. Dům čp. 123

Hodnotný řadový patrový dům gotického původu, který sestává ze dvou samostatných středověkých domů. Středověkého původu jsou sklepy i jádro celého přízemí, všechna podlaží jsou klenutá - v přízemí valené klenby a valené s trojúhelnými výsečemi, patro zaklenuto valeně, zčásti bez výsečí, zčásti s trojúhelnými a pětibokými výsečemi. Fasáda se zjednodušeným členěním pravděpodobně barokního původu je lehce zalomená, dům kryje mansardová střecha s hřebenem kolmým k průčelí. Dům byl v letech 2009–10 generálně obnoven a slouží jako penzion, stylová restaurace a několik obchodů do ulice.

3. Dům čp. 124 "Rabínský dům"

Památkově i architektonicky hodnotný patrový řadový dům** původně ze 13. století, z něhož se zachovaly dva kamenné sklepy, klenuté půlkruhovou valenou klenbou, a snad i části obvodových zdí přízemí. Přestavěn byl renesančně a barokně, současná rokoková fasáda pochází z poloviny 18. století. Dům obýval významný kolínský a později zemský rabín Richard Feder (rabínem v Kolíně byl v letech 1917–42 a 1945–53). V přízemí domu se nachází rituální lázeň mikve** (o třech vanách) v dnešní podobě z 20. let 20. století, plněná vodou z přírodního pramene. Bez větších zásahů se dochovala dispozice (v přízemí typické trojdílné uspořádání se středovou chodbou) a konstrukce (přízemí zaklenuté valeně, valeně s pětibokými výsečemi a plackami, patro z části klenuté a krov), velmi cenné jsou dochované interiérové prvky (např. plechové dveře osazené v chodbě v jednoduchém kamenném ostění, nebo svlakové dveře do sklepa). Velmi necitlivě byl dům upraven v letech 1990–92 při přestavbě na komerční využití, od roku 2005 je prázdný a chátrá.

4. Dům čp. 125

Barokní dům z 18. století, s klasicistně upraveným štítem, velmi zanedbaný. Dům stojí ve dvoře domu čp. 124 a je přístupný pouze průchozí chodbou tohoto domu.

5. Dvojdům čp. 126/157

Levá část (čp. 126) je původně gotický dům** ze 14. století, který sloužil jako židovská škola prokazatelně od roku 1654. Z přestavby vedené v roce 1745 kolínským stavitelem Františkem Jedličkou se dochovalo dnešní pozdně barokní průčelí, přestože byla budova poškozena při požáru v roce 1796. Po požáru totiž došlo pouze k radikální přestavbě interiéru a dostavbě druhého patra s rokokovou fasádou. V roce 1782 vznikla v Kolíně židovská triviální škola a tak původní školní budova sloužila jako obydlí kolínského rabína. Pro nově založenou školu se hledalo nové umístění až do počátku 19. století, kdy padlo rozhodnutí postavit novou budovu na poslední volné parcele ghetta – rozšířením bývalé školy na místě jediné přístupové cesty k synagoze. Díky tomuto záměru vznikla v letech 1844–46 klasicistní pravá část domu (čp. 157). Realizace přístavby si vyžádala neobvyklé architektonické řešení přízemí, kde musel vzniknout průjezd s přístupem k synagoze, a také vyšších pater, neboť svými vnitřními prostorami se spojila se starší jižní částí domu. V takto přestavěném komplexu budov pak židovská škola působila až do svého zrušení v roce 1898, kdy ji nahradila škola k doplňkovému vyučování němčiny, hebrejštiny a judaismu pro žáky českých veřejných židovských škol. Pro nedostatečný zájem veřejnosti tento ústav zanikl po roce 1918.

6. Dům čp. 127

Původně gotický dům*, přestavěný renesančně a barokně, současná fasáda z konce 19. století. Jednopatrový řadový dům o pěti okenních osách s mansadrovou střechou souběžnou s průčelím, v nádvorním traktu okna s dřevěným ostěním a půlkruhově ukončeným pískovcovým ostěním, je cenným příkladem zástavby v ghettu (a vnitřního uspořádání domů) v raně barokním období. Jednoduché členění fasády pravděpodobně vychází z barokního členění (šambrány, segmentové záklenky s klenáky). Vnitřní dispozici tvoří dva příčné trakty s vloženou středovou chodbou. Levý trakt byl ukončen trámovým záklopovým stropem, který se zčásti dochoval, pravý trakt je klenutý valenou klenbou se styčnými výsečemi. Na straně směrem do dvora je umístěné schodiště a záchodová šachta. Dům je nepodsklepený.

7. Dům čp. 128

Renesanční patrový řadový dům z konce 15. století, přestavěný do dnešní podoby v 18. století. Dům o třech okenních osách s dvěma barokními pravoúhlými vstupními portály a mansardovou střechou, krytá taškami, s dvojicí vikýřů do ulice. Pravá přízemní místnost (obchod) je zaklenuta původní hřebínkovou klenbou s výsečemi, zbytek domu je plochostropý. Dům slouží obytným a komerčním účelům.

8. Domy čp. 129 – 131

Řadové obytné domy*** postavené na místě starších domů v letech 1921–23 podle projektu architekta Jindřicha Freiwalda stavební firmou Freiwald-Böhm v tzv. rondokubistickém stylu (české verzi art-déco), vyznačující se vysokým štítem, drsnými omítkami a plastickými dekorativními prvky – římsami, šambránami, portály apod. Navazuje na sousední Živnostenský dům čp. 93.

9. Dům čp. 133

Rohový obytný dům** postavený v letech 1920-22 na místě zbořených starších domů. V roce 1921 přepracoval původní plán architekt Jindřich Freiwald a již rozestavěný dům byl podle pozměného plánu dokončen. Jedná se o první realizaci architekta Freiwalda v Kolíně a výsledek nadchl radní i obyvatele natolik, že v nadcházejících letech získlal v Kolíně hned několik zakázek.

10. Dům čp. 152

Původně gotický jednopatrový středověký dům, z něhož se dochovaly sklepy a celková dispozice se zadní komorou v zadním křídle. V 15. století byl přestavěm renesančně, kdy získal zajímavé uliční průčelí s patrem vysunutým na pískovcových krakorcích, propojených segmenty. Do dnešní podoby bylo průčelí upraveno v roce 1732, což dokládá hebrejský letopočet na klenáku vstupního portálu, zdobné prvky průčelí byly bohužel odstraněny při necitlivé opravě v 60. letech 20. století. Přízemí je klenuté v celém rozsahu, patro jen v síni a ve středním a levém traktu do ulice. Kamenné gotické sklepy jsou zaklenuté valenými klenbami.

11. Dům čp. 153

ízký dvoupatrový dům bez výrazné fasády, upraven pro komerční využití.

11. Dům čp. 154

Dvoupatrový barokní dům, postavený na starších základech (silná středověká zeď do ulice) po požáru města v roce 1734. V tomto domě se narodil celosvětově uznávaný vědec (filosof, technik, vynálezce, sociolog a básník) Josef Popper-Linke (1838 - 1921), který se přátelil i s Albertem Einsteinem. Dvoupatrový obdélný dům s bohatě zdobenou fasádou z poloviny 18. století, zřejmě od Josefa Jedličky. Přízemí je plochostropé, v patře jsou valené klenby, částečně s výsečemi, v 2. patře je valeně klenutá komora. V roce 2019 byla obnovena fasáda domu, která získala původní barevnost.

12. Dům čp. 155

První pokus o začlenění tohoto domu do židovského ghetta proběhl v roce 1494. Tehdy bylo z něho spáleniště a pivovarnice Matúškova ho prodala Židu Šilhavému. Kolínské konšelé s tím ale nesouhlasili a tak další majitelem se stal křesťanský truhlář Ondráček. Současný vzhled je po celkové rekonstrukci, kterou provedla stávající majitelka Olga Arentová, která dům zakoupila v 90.letech 20. století.

Prohlášení za památku

Dům čp. 122 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 31172/2–3043.

Dům čp. 123 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 449986/2–3044.

Domy čp. 124 a čp. 125 jsou společně zapsány do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 39176/2–743.

Dvojdům čp. 126/157 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 16993/2–744.

Dům čp. 127 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 23784/2–745.

Dům čp. 128 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 30218/2–748.

Dvojdům čp. 139 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 38556/2-759.

Dům čp. 140/162 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 171384/2–760.

Dům čp. 141 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 37342/2–761.

Dům čp. 146 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 45630/2–763.

Dům čp. 147 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 46576/2–743.

Dům čp. 148 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 41375/2–766.

Dům čp. 150 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 46237/2–768.

Dům čp. 151 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 23413/2–767.

Dům čp. 152 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 44876/2–770.

Dům čp. 154 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 32796/2–771.

Dům čp. 156 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 33382/2–772.

Fotogalerie

Kolín - ulice Karolíny Světlé (židovské ghetto) od východu k západu (1898, neznámý autor)Kolín - ulice Karoliny Světlé (židovské ghetto), dům čp. 156 (2016)Kolín - ulice Karoliny Světlé (židovské ghetto), nárožní dvojdům čp. 137/138 (2016)Kolín - ulice Karoliny Světlé (židovské ghetto), nárožní dvojdům čp. 137/138, fasáda do ulice Karolíny Světlé (2016)Kolín - ulice Karoliny Světlé (židovské ghetto), dům čp. 139 (2010)Kolín - ulice Karoliny Světlé (židovské ghetto), domy čp. 162 a 140 (2009)Kolín - ulice Karoliny Světlé (židovské ghetto),  domy čp. 162, 140, 141 a 142 (2009)Kolín - ulice Karoliny Světlé (židovské ghetto),  část domů čp. 140 a 141 (2009)Kolín - ulice Karoliny Světlé (židovské ghetto), dům čp. 141, východní část domu (2009)Kolín - ulice Karoliny Světlé (židovské ghetto), dům čp. 141, západní část domu (2012)Kolín - ulice Karoliny Světlé (židovské ghetto), detail domů čp. 141, 163, 140 a 162 (2012)Kolín - ulice Karoliny Světlé (židovské ghetto), jižní fasáda domu čp. 142 (2012)Kolín - ulice Karoliny Světlé (židovské ghetto) od východu k západu (2012)Kolín - ulice Karoliny Světlé (židovské ghetto), domy čp. 146 - 148 (2012)Kolín - ulice Karoliny Světlé (židovské ghetto) od západu k východu (2012)Kolín - ulice Karoliny Světlé (židovské ghetto), dům čp. 150 (2012)Kolín - ulice Karoliny Světlé (židovské ghetto), dům čp. 150, detail (2010)Kolín - ulice Karoliny Světlé (židovské ghetto), dům čp. 147 (2012)Kolín - ulice Karoliny Světlé (židovské ghetto), domy čp 147 a 148 (2010)Kolín - ulice Karoliny Světlé (židovské ghetto), dům čp. 149 (2012)Kolín - ulice Karoliny Světlé (židovské ghetto), dům čp. 150 a 151 (2016)Kolín - ulice Karoliny Světlé (židovské ghetto), dům čp. 151, rekonstrukce původního domu čp. 152 (2016)Kolín - ulice Karoliny Světlé (židovské ghetto),  severní strana ulice (2010)Kolín - ulice Na Hradbách (židovské ghetto), domy čp. 126 a 157, židovská škola (2018)Kolín - ulice Na Hradbách: dům čp. 126, židovská škola (2018)Kolín - ulice Na Hradbách: dům čp. 157 (2018)Kolín - ulice Na Hradbách: dům čp. 126, židovská škola, pohled na zadní průčelí z parkánu od synagogy (2012) (2010)Kolín - ulice Na Hradbách: dům čp. 126, židovská škola - instalace učebny (2012)Kolín - ulice Na Hradbách: dům čp. 126, židovská škola - instalace učebny (2012)Kolín - ulice Na Hradbách: fasády domů čp. 126 a 127 (2012)Kolín - ulice Na Hradbách: průčelí domu čp. 127 (2012)Kolín - ulice Na Hradbách (Židovské ghetto), dům čp. 155, fasáda do ulice Na Hradbách (2016)Kolín - ulice Na Hradbách (Židovské ghetto), dům čp. 155, fasáda do Pražské ulice (2016)Kolín - ulice Na Hradbách: dům čp. 154 (2019)Kolín - ulice Na Hradbách: dům čp. 154, detail fasády (2019)Kolín - ulice Na Hradbách: domy čp. 153 a 154 (2016)Kolín - ulice Na Hradbách: východní strana ulice (2010)Kolín - ulice Na Hradbách, dům čp. 152 od jihu (2010)Kolín - ulice Na Hradbách, dům čp. 152 od severu (2010)Kolín - ulice Na Hradbách, dům čp. 152, klenák (2018)Na Hradbách: dům čp. 151 (2010)Kolín - ulice Na Hradbách: domy čp. 9 - 11 (2018)Kolín - ulice Na Hradbách: domy čp. 9 - 11 (2018)Kolín - ulice Na Hradbách: domy čp. 9 - 11 (2018)Kolín - ulice Na Hradbách: domy čp. 9 - 11 (2018)Kolín - ulice Na Hradbách: domy čp. 9 - 11 (2018)Kolín - ulice Na Hradbách, dům čp. 133 (2010)Kolín - ulice Na Hradbách, dům čp. 133, fasáda do ulice Na Hradbách (2016)Kolín - ulice Na Hradbách, průčelí domů na západní straně ulice z leva čp. 157, 124 - 122 (2012)Kolín - ulice Na Hradbách, Rabínův dům čp. 124 (2018)Kolín - ulice Na Hradbách, Rabínův dům čp. 124, detail průčelí (2012)Kolín - ulice Na Hradbách, Rabínův dům čp. 124, chodba v 1. patře (2012)Kolín - ulice Na Hradbách, Rabínův dům čp. 124, štuky místnosti v 1. patře (2012)Kolín - ulice Na Hradbách, Rabínův dům čp. 124, místnost v přízemí s mikvemi (2012)Kolín - ulice Na Hradbách, Rabínův dům čp. 124, prostřední mikve s přírodní vodou z pramene (2012)Kolín - ulice Na Hradbách, Rabínův dům čp. 124, pravá mikve (2012)Kolín - ulice Na Hradbách, Rabínův dům čp. 124, výpusť jedné z mikví (2012)Kolín - ulice Na Hradbách, dům čp. 125 (2012)Kolín - ulice Na Hradbách, dům čp. 125, klenutá místnost v přízemí (2012)Kolín - ulice Na Hradbách, dům čp. 125, pozůstatek černé kuchyně (2012)Kolín - ulice Na Hradbách, dům čp. 123 (2018)Kolín - ulice Na Hradbách,dům čp. 122 (2018)

Mapa

Poloha

Ulice Karolíny Světlé vybíhá z Kouřimské ulice k západu, ke se pravoúhle potkává s ulicí na Hradbách, mířící k severu do ulice Pražská.

GPS: 50°1'38.879"N, 15°11'56.630"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

V tomto městě ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK