Cesty a památky
gymnázium
Kolín, Ostatní stavby, Školy
Gymnázium (původně Obchodní akademie), Kolín
Datace: 1923–1925, rozšíření 1937–1938
Sloh: moderna s prvky kotěrovské tradice
Typ: školní budova
Materiál: cihelné zdivo, železobeton, břízolitová omítka, lícové cihly
V květnu roku 1915 se zastupitelstvo města Kolína rozhodlo o rozšíření budovy původní Obchodní akademie v ulici Na Hradbách. Po přehodnocení tohoto záměru v souvislosti s koncem první světové války a vznikem Československa bylo rozhodnuto o výstavbě nové budovy školy. Roku 1922 byla vypsána architektonická soutěž, do níž byli vyzváni architekti Jindřich Freiwald, Oldřich Liska a profesor Zemské odborné a řemeslné školy v Kolíně Jan Mayer. Vítězný projekt Jana Mayera vznikl ve spolupráci s pražským architektem Vilémem Kvasničkou, oba byli v letech 1907–1910 žáky Jana Kotěry na pražské Uměleckoprůmyslové škole.
Stavba byla realizována v letech 1923–1925 za účasti kolínského stavitele Lva Veletovského, architekta Holého a stavitelů Kubíka a Zdeňka Koudelky. Železobetonovou věž provedla specializovaná firma Ing. B. Hollmanna a spol., přičemž její konečná podoba nevychází z dochovaných návrhů a vznikla patrně až během realizace. Slavnostní otevření školy proběhlo 2. února 1925, symbolické dokončení představovalo osazení hodin na věž dne 30. července 1925.
V roce 1930 byly řešeny statické poruchy způsobené odlišným založením věže oproti projektu. V letech 1937–1938 byla ke škole přistavěna tělocvična. Po vyhlášení mobilizace 23. září 1938 byla budova krátce využita jako vojenská nemocnice, avšak již v říjnu byla výuka obnovena. Roku 1941 byla škola vystěhována a objekt zabral kolínský oberlandrat, později zde sídlilo velitelství maršála Ferdinanda Schörnera. Německá armáda při odchodu 8. května 1945 budovu zapálila; požár byl sice rychle uhašen, ale poškodil statiku věže a zničil většinu interiéru.
Již 29. května 1945 byla budova navrácena školství a od září téhož roku zde zahájila výuku Vyšší hospodářská škola, přejmenovaná v roce 1950 přejmenována na Hospodářskou školu. Na základě výnosu Krajského národního výboru z 12. března 1953 se škola přestěhovala do budovy dnešní obchodní akademie v Kutnohorské ulici a do uvolněné budovy bylo umístěno gymnázium, které zde sídlí dodnes. V roce 2006 byla provedena generální oprava věže a po převzetí budovy městem Kolín v roce 2012 proběhla roku 2018 celková rekonstrukce fasád a okolí (Masák & Partner s.r.o.), která navrátila areálu podobu z 20. let 20. století.
Plány původně počítaly i s dnes nerealizovanými úpravami okolí – pomníkem před hlavním vstupem, meteorologickým sloupem a bohatě řešenými zahradami s partery, sochami a vodními prvky.
Výjimečná modernistická stavba je koncipována na půdorysu protáhlého písmene H orientovaného přibližně severojižním směrem. Tvoří ji dlouhé podélné křídlo obrácené do Žižkovy ulice, na jehož koncích navazují příčné trakty. Pravý, výrazněji předsazený trakt tvoří centrum budovy; ze zadní strany k němu přiléhá chodba spojující školu s obytným domem pro ředitele. Většinu areálu zaujímají tři dvoupatrové trakty školního provozu, na severu navazuje o patro nižší obytná část s byty ředitele a školníka, propojená terasou. Na styku podélného a příčného traktu vyrůstá dominantní, přibližně 50 m vysoká věž s hodinami, jejímž přízemím prochází hlavní vstup. Věž je ve spodní části zděná, v horní železobetonová, s masivní kostrou a tenkými stěnami; původně měla být provedena z plného cihlového zdiva. Nároží věže zdobí čtyři legionářské pušky. Hlavní průčelí člení 28 okenních os.
Architektura kombinuje břízolitovou omítku s lícovým zdivem a plasticky modelovanými články, římsami a vertikálními pásy. Budova je kryta valbovými střechami s plechovou krytinou (původně prejzy), zatímco tělocvična a gymnastický sál mají střechy ploché. Před objektem se nachází zatravněný parter se vzrostlými kaštany a jehličnany, celý areál uzavírá pilířový plot z doby výstavby.
Fasádu výrazně oživuje výtvarná výzdoba od Ferdinanda Rubeše – celkem 22 sgrafitových polí. Na východní straně je umístěno sgrafito s nápisem „Československá republika obchodním středem Evropy“ (1924) a další pole symbolizující obchod, peněžnictví, dopravu (po souši i po vodě) a jednotlivá průmyslová odvětví (zemědělství, kovodělný, textilní, chemický, sklářský a keramický průmysl). Jižní straně dominují alegorická vyobrazení obchodních národů – Arménů, Arabů, Féničanů, Židů, Řeků, Angličanů, Rusů a Malajců. Obytný dům zdobí motivy domácích a drobných výrob (textilnictví, košíkářství, řezbářství, hrnčířství). Nad hlavním vstupem je okno chráněné mříží s datací 1924, mezi školou a obytnou budovou ředitele stojí na terase dvě pískovcové vázy.
Interiér budovy si dochoval řadu původních architektonických prvků a detailů, které dokládají kvalitní řemeslné i výtvarné zpracování z doby jejího vzniku. Vstupní hala je řešena reprezentativně s využitím režného cihlového zdiva, členěná pilíři a plastickými římsami. Na stěnách jsou osazeny pamětní desky, doplněné reliéfním znakem města a bustou Jana Amose Komenského. Podlahy tvoří původní dlažba s geometrickým vzorem v kontrastních odstínech, která se opakuje i v dalších částech budovy. Dominantou komunikačního prostoru je hlavní schodiště s mohutnými železobetonovými rameny, nesenými hranolovými pilíři s vertikálním rýhováním. Zábradlí je kovové, s jemně dekorativním motivem stylizovaných kruhů a oblouků, doplněné dřevěným madlem. Výrazným prvkem je také kruhové schodišťové okno, které prosvětluje prostor měkkým denním světlem. Chodby jsou vedeny podél vysokých oken, často řešených v pásu s členěnými rámy a charakteristickými křížovými či paprsčitými výplněmi. Mezi školou a budovou s bytem ředitele je spojovací krček, jehož plasticky modelované okenní špalety a rytmické členění vytvářejí výrazný architektonický efekt. Podlahy zde tvoří opět keramická dlažba s lineárním geometrickým vzorem. V učebnách a kabinetech se dochovalo převážně standardní školní zařízení doplněné vestavěným nábytkem. Stěny jsou v dolních partiích obloženy dřevěným soklem, podlahy v reprezentativnějších místnostech kryje parketová podlaha. Světlá výška místností a velká okna zajišťují dostatek přirozeného osvětlení. Specifickým prostorem je tělocvična s vysokými okny, dřevěnou parketovou podlahou a dochovaným tělocvičným vybavením, včetně nářaďových prvků a ochranných sítí. V podkroví se nachází rozsáhlý půdní prostor s masivní dřevěnou konstrukcí krovu, doplněnou železobetonovými podpěrami, který dokládá technické řešení stavby. Celkově působí interiér jednotně, s důrazem na funkčnost, přehlednost a kvalitní materiálové řešení, typické pro školní architekturu první poloviny 20. století.
Mezi významné absolventy gymnázia Kolín patří například sociálnědemokrartický politik a předseda senátu JUDr. František Soukup (1871 - 1940) orientalista Bedřich Hrozný (1879 - 1952), literární kritik a překladatel Josef Mastouš (1881 - 1971), fotograf Jaromír Funke (1896 - 1945), spisovatel Otakar Štorch Marien (1897 - 1974), štábní kapitán a generál in memoriam Václav Morávek (1904 - 1942), arciopat břevnovského kláštera Jan Vojtěch Nepomuk Anastáz Opasek (1913 - 1999), hudební skaladatel Jiří Jaroch (1920 - 1986), diplomat Zdeněk Kubánek (1960), dlouholetý redaktor České televize Adam Komers (1965) atd.
V chodbě přízemí se nachází pamětní deska obětem 2. světové války z řad učitelů a absolventů zdejší školy, v areálu rostou tři památné stromy, dva javory u gymnázia a jeden maďal u gymnázia. Před budovou stojí památník T. G. Masaryka.
Výrazná a architektonicky i výtvarně kvalitní budova gymnázia představuje jednu z nejvýznamnějších modernistických staveb v Kolíně a dokumentuje snahu meziválečné doby vytvořit reprezentativní centrum nové městské části.
Prohlášení za památku
Přestože není budova Gymnázia v Kolíně zapsanou kulturní památkou, jde o velmi kvalitní dílo meziválečné moderní architektury.
Fotogalerie
Zdroj informací
Zubíková K.: Architektura a urbanismus města Kolína 1850 – 1950. Diplomová práce, FF UPA v Olomouci, Katedra Dějin umění. Olomouc 2004.
Kučerová H.: Stavební vývoj města Kolína jako prostředek realizace ambic městských elit v letech 1918 – 1939 na příkladu stavby spořitelny, divadla, obchodní akademie a sboru Církve československé. Diplomová práce, FF UK v Praze, Ústav hospodářských a sociálních dějin. Praha 2009.
Vedral. M.: Restaurátorský průzkum fasád Gymnázia v Kolíně, Kolín 2017.
Mapa
Poloha
Gymnázium čp. 162 stojí v Žižkově ulici na jižním okraji města nedaleko nemocnice.
GPS: 50°1'17.231"N, 15°11'51.360"E
Přístupnost
Přístupné po dohodě
