Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » Okresní hospodářská záložna (Česká spořitelna)

Okresní hospodářská záložna (Česká spořitelna)

Kolín, Ostatní stavby, Pošty, banky a úřady

Okresní hospodářská záložna (Česká spořitelna), Kolín
Datace: 1937–1938
Autoři projektu: František Stalmach, Jan Hanuš Svoboda
Sloh: emocionální funkcionalismus
Typ: peněžní ústav (dnes Česká spořitelna)
Materiál: železobetonová konstrukce, omítané zdivo; obklady z leštěné žuly, kov (nerezavějící ocel)

Na tomto místě stála původně rohová budova Hospodářské záložny. Hospodářská záložna byla v Kolíně založena ke dni 31. lednu 1868 jako jedna ze tří prvních záložen tohoto druhu v Čechách (další dvě vznikly v Mělníku a Roudnici nad Labem) a vznikla na základě sloučení jmění kontribučních obilních fondů obcí na pravém břehu Labe, jejichž podílníkem byli držitelé usedlostí, kteří povinně přispívali do v té době již bývalých kontribučních sýpek (zanikly po roce 1848). Jejím prvním starostou byl zvolen křečhořský statkář Jan Ruml. Záložna zprvu úřadovala na Karlově náměstí v domě čp. 7 U zlaté štiky a například v roce 1871 se podílela na vzniku Akciové továrny na výrobu umělých hnojiv a lučebnin v Kolíně. V roce 1874 záložna zakoupila dům čp. 51 v Husově ulici, kde po nezbytných úpravách otevřela roku 1876 svou úřadovnu. V letech 1890 – 1891 si nechala v jejím sousedství postavit novou dvoukřídlou budovu podle návrhu architekta Čeňka Křičky, která s původní budovou v Husově ulici vytvořila jeden celek. Kromě občanských přepážek se v budově nacházela úřadovna okresního zastupitelstva hospodářské záložny, v přízemí působil před rokem 1918 c.a k. úřad poštovní a telegrafní, krátkou dobu také pivnice zvaná Česká hospoda (zrušena byla už roku 1897), kde byla založena kolínská pobočka strany Mladočechů. Na výzdobě pivnice se podílel i fotograf a malíř František Krátký.

V roce 1882 byla založena Okresní záložna hospodářská sloučením jmění zbylých kontribučních obilních fondů obcí na levém břehu Labe. Jejím prvním starostou byl tajemník okresního výboru Josef Melich. Na nátlak Zemského výboru a zejména pak poslance Adolfa Prokůpka z Kutlířů byla k 1. červnu 1918 Okresní záložna hospodářská sloučena s Hospodářskou záložnou. Užívaly spolu budovu na rohu Husovy a Rubešovy ulice, kde byl v nároží proražen nový vchod, pod názvem Hospodářská záložna.

V roce 1936 byla Křičkova budova zbořena a na jejím místě vyrostla v letech 1937–1938 nová monumentální stavba Okresní hospodářské záložny realizovaná sdruženými kolínskými firmami Záruba a spol. a Josef Berka. Projekt vypracovali architekti František Stalmach a Jan Hanuš Svoboda, žáci Josefa Gočára, kteří zde vytvořili jednu z nejkvalitnějších staveb meziválečného období v Kolíně a příkladnou ukázku tzv. emocionálního funkcionalismu. Ten se vyznačuje změkčenou plastickou hmotou, důrazem na nároží a reprezentativní charakter. Slavnostní otevření dokončené budovy se uskutečnilo 12. března 1938 a bylo symbolicky spojeno s 70. výročím založení Hospodářské záložny, pro niž byla stavba určena.

V letech 2002–2003 prošel objekt rozsáhlou modernizací, při níž zejména v interiéru došlo bohužel k potlačení původního funkcionalistického výrazu. v částečně původní podobě se tak dovhovala jen vstupní schodišťová hala s luxferovými stěnami.

Architekti při návrhu kladli důraz na racionální, ekonomicky podloženou koncepci a přehlednou provozní dispozici, odpovídající nárokům moderní peněžní instituce. Zároveň však citlivě respektovali urbanistický kontext historického centra města a důsledně zohlednili měřítko okolní zástavby, které novostavba svým hmotovým řešením ani výrazem nijak nenarušila. Souměrně komponovanému průčelí dominuje vystouplé oblé nároží, akcentující exponovanou polohu stavby, v jehož středu je situován hlavní vstupní portál, účelně zasazený do konkávně prohnuté prosklené předsíně. Zatímco přízemí je vizuálně odhmotněno velkorysými skleněnými plochami, zvyšující se dynamiku hmoty v patrech podtrhují pásová okna a odsazené nejvyšší podlaží s terasou, které celku dodává lehkost a elegantní zakončení. Celkovou architektonickou i estetickou hodnotu stavby pak umocňuje použití ušlechtilých materiálů, zejména nerezavějící oceli a obkladů z leštěné švédské žuly na fasádě i v parteru interiéru, odpovídajících reprezentativnímu charakteru bankovní budovy.

Ve věstníku Klubu čsl. turistů z roku 1938 (č. 1, str. 14-15) je stavba popsána takto: Budova sama je skutečně krásným palácem, reprezentujícím naše peněžnictví. Je to budova čtyřpatrová, kde přízemí, suterén a část prvého podlaží je věnována záloženským účelům a v ostatních patrech jsou byty. Celé přízemí je obloženo švédskou žulou, velkými skly a vchod je půlkruhový ze skleněných prismatických cihel Luxfer v orámování z nerezavějící ocele. Záloženská hala překvapí svou nádherou: polokruhový pult z růžového slezského mramoru, kožené pohovky, na sloupech zelenavá umělá omítka Membranit, kulatý pultík pro klienty. Vzadu polokruhová skleněná stěna s malbou od profesora umělecko-průmyslové školy Jaroslava Bendy, znázorňující polabské rybářství, luka s pasoucím se skotem, hospodářské traktory, podíl ženy na hospodaření a hesla prezidenta Masaryka a Švehly. Pokladna má zrcadlová skla. Tento záloženský palác je skutečnou ozdobou Kolína.

Ve vstupní hale je pamětní deska zaměstnancům záložny, zastřeleným v Kolíně 7. května 1945.

Dnes je budova ve vlastnictví Družstva POLYGON Invest a je z větší části využívána pro potřeby pobočky České spořitelny.