První písemný doklad o existenci tvrze pochází z roku 1359, kdy nechal do místního kostela sv. Martina dosadit nového faráře Šimona panoš Procek Kolovrat ze Střimelic. Po Prockovi se v držení tvrze vystřídali další zemané Štěpán ze Střimelic (1377-1379), Jan řečený Čalin z Hořejších Střimelic (1388-1397), Hroch st. ze Střimelic (1402), Václav z Hořejších Střimelic (1402-1420), Hroch ml. ze Střimelic (1440-1454) a nakonec Václav ze Střimelic, který jako poslední příslušník zdejšího zemanského rodu sídlil na této tvrzi na konci 15. století. Právě on ji před rokem 1491 prodal s celou vsí Zdeňku Kostkovi z Postupic, od kterého ji získal v roce 1493 Prokop Zajímač z Kunštátu. Od jeho syna Jana Zajímače z Kunštátu v roce 1526 koupil zadlužený dvůr s tvrzíí, mlýnem Mníšek a podacím právem ke kostelu sv. Martina Michal Slavata z Chlumu, který připojil Kostelní Střimelice k černokosteleckému panství, čímž tvrz přestala sloužit jako panské sídlo. K nějakým, zřejmě hospodářským účelům ale bývalá tvrz musela sloužit nadále, neboť ve vizitační zprávě z roku 1671, uložené dnes v archivu pražského arcibiskupství se popisuje "převysoké stavení" obehnané náspy. Jednalo se tedy zřejmě o v okolí obvyklou věžovou tvrz.
Písemná zpráva v Urbáři černokosteleckého panství již ale v roce 1677 hovoří o rozsáhlých zříceninách a ačkoliv toto zdivo bylo použito v 18. století při rozšiřování kostela sv. Martina (ve zdech kostela i v ohradní zdi lze pozorovat zbytky ostění a nárožních kamenů), v popisu Kouřimského kraje z roku 1794 se přesto stále hovoří o "pustém zámku". To je také poslední zmínka o existenci tvrze, kterou v 19. století nahradila současná vesnická zástavba.
Šimek T. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Východní Čechy. Praha, nakladatelství Svoboda, 1989.
Místo bývalé tvrze dodnes vytváří výraznou ostrožnu v nadmořské výšce 450 metrů v sousedství kostela sv. Martina, na které stojí domy čp. 26 a 46.
GPS: 49°55'0.740"N, 14°48'12.850"E
Nepřístupné