Cesty a památky

Kolínsko » Kozojedy » kostel sv. Martina

kostel sv. Martina
**

Kozojedy, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely románské

Původně pozdně románský kostel z 1. třetiny 13. století, poprvé nepřímo připomínaný v rejstříku papežských desátků z května roku 1352, kdy zdejší kněz odvedl platbu ve výši 9 grošů. Další zmínka je z roku 1368 v souvislosti se směnou zádušních pozemků s Lukášem z Kozojed a současně se v této souvislosti poprvé zmiňuje i současné zasvěcení (patrocinium) kostela. V roce 1374 vykonával patronátní právo kutnohorský měšťan Jan Rotlev, když dosadil od 1. července nového faráře Tomáše. Někdy v této době se uskutečnila gotická přestavba kostela, při níž byla apsida zpevněna mohutnými opěráky a k severní straně lodi byla přistavěna boční kaple, dnes sakristie. Podle listiny z 10. září 1380 poté vykonávali patronátní právo ke kostelu pražský arcibiskup Jan z Jenštejna se svými bratry Martinem, Pavlem a Václavem, kteří dosazují nového faráře Bartoloměje z Lutic. V letech 1412-15 se jako patron kostela uvádí Vikéř z Jenišovic. V 15. a 16. století přešel kostelní patronát na pány z Landštejna, sídlící na hradě v Tuchorazi a později na majitele černokosteleckého panství. Za nich byla v roce 1673 loď zaklopena rovným trámovým stropem, který byl v roce 1769 zaklenut dnešní klenbou. Současně byla postavena i barokní předsíň a původní románská okna byla zvětšena do dnešních rozměrů. V roce 1872 byl kostel vydlážděn dodnes dochovanou dlažbou a v roce 1886 byla nahrazena starší tribuna současnou hudební kruchtou. V roce 2018 bylo opraveno bednění zvonového patra věže a vyměněna šindelová střecha na věži, v roce 2019 pak byly opraveny krovy a položena nová střešní krytina.

Jednolodní orientovaný obdélný kostel s apsidou na půdorysu protaženého půlkruhu, zevně opatřenou opěráky. V západním průčelí stojí v ose hranolová věž s bedněním v nejvyšším zvonovém patře. Mezi prvním a druhým patrem věže je situovaná římsa, která vznikla ztenčením hmoty zdi v interiéru i exteriéru, tento ne zcela obvyklý stavební prvek obvykle znázorňuje předěl mezi dvěma různými stavebními nebo konstrukčními etapami, její účel ale není zcela objasněn. Předsíň je završena jednoduchým volutovým štítem a trojúhelníkovým nástavcem.

V předsíni je do lodi prolomen hrotitý portál* z 13. století, dnes překrytý nátěrem barvy, loď je sklenuta valenou barokní klenbou dělenou pasy na pilastrech, apsida pak konchou. Sakristie je rovněž sklenuta barokní valenou klenbou, v jižní stěně se dochoval sanktuář který dokládá, že sakristie sloužila původně jako kaple; původně zde byla i gotická kamenná menza, popisovaná Antonínem Podlahou. V severní zdi apsidy se dochoval raně gotický výklenkový sanktuář a v severní stěně lodi, zakryté dnes barokní střechou sakristie, se dochovalo raně gotické okénko a štítová raně gotická konzola s profilací, přístupné z krovu kostela.

Vnitřní zařízení je nevýrazné, především z 18. století, hlavní oltář pochází z roku 1872, v roce 1996 ale byl ukraden původní obraz, nahrazený v roce 2000 novým od Dany Flídrové. Na kruchtě jsou varhany z roku 1886 od pražského varhanáře Karla Schiffnera. Ve věži je zavěšen renesanční zvon* "Klement" z roku 1577 od zvonaře Brikcího z Cymperka, na kterém je z jedné strany český nápis: LETA PANIE 1577 BRYKCY ZWONARZ Z CYNPERKV W NOWEM MIESTIE PRAZSKEM TENTO ZWON VDIELAL DO KOZOGED NAKLADEM VSSECH OSADNICH PRO CZEST A SLAWV PANA BOHA VSSEMOHVGIHO, KTERYZTO ZWON GEST SMLVWEN, A KTERYMUZ ZADVSSI DO KOZOGED ZGEDNAN SKRZE VROZENEHO PANA MARTINA ECKNARA ETC AVRZEDNIKA PANSTWI KOSTELECKEHO. Z druhé strany je v medailonku, kolem kterého stojí sv. Petr a sv. Pavel (místo meče má jako atribut pastýřskou hůl), nápis: HOSPODINE CHWALTEZ TIE VSSECKA DILA TWA A SWATI TVOGI DOBRORZECZTE TOBIE. CHVALTE PÁNA NA CYMBALECH DOBRZE ZWUCZNYCH. CHWALTE GEHO NA CYMBALECH PLESANI PLNYCH. CHWALTE BOHA W DUCHU A PRAWDĚ. Spodní okraj zvonu lemuje ozdobný pás s výjevy selských prací (stříhání ovcí, dojení, polní práce atd.).

Dnes filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Kostelec nad Černými lesy Kolínského vikariátu. Bohoslužby se konají každou třetí neděli v měsíci od 11:45 hodin.

Prohlášení za památku

Kostel je s márnicí a ohradní zdí s bránou zapsán v Ústředním seznamu kulturních nemovitých památek ČR pod číslem 26697/2–814.

Fotogalerie

Kozojedy - kostel sv. Martina, pohled od jihozápadu (2019)Kozojedy - kostel sv. Martina, pohled od jihovýchodu (2019)Kozojedy - kostel sv. Martina, pohled od jihu (2019)Kozojedy - kostel sv. Martina, pohled od západu (2019)Kozojedy - kostel sv. Martina, pohled od jihu (2019)Kozojedy - kostel sv. Martina, vstupní průčelí (2019)Kozojedy - kostel sv. Martina, pohled od severovýchodu (2019)Kozojedy - kostel sv. Martina, pohled od severozápadu (2019)Kozojedy - kostel sv. Martina, portál z předsíně do lodi (2019)Kozojedy - kostel sv. Martina, pohled k apsidě (2019)Kozojedy - kostel sv. Martina, pohled do lodi se vstupem do sakristie (2019)Kozojedy - kostel sv. Martina, sanktuář (2019)Kozojedy - kostel sv. Martina, vstupní portál do sakristie (2019)Kozojedy - kostel sv. Martina, sakristie (2019)Kozojedy - kostel sv. Martina, pohled ke kruchtě (2019)Kozojedy - kostel sv. Martina, varhany (2019)Kozojedy - kostel sv. Martina, schody ve věži (2019)Kozojedy - kostel sv. Martina, zvon (2019)Kozojedy - kostel sv. Martina, zvon (2019)Kozojedy - kostel sv. Martina, zvon (2019)Kozojedy - kostel sv. Martina, zvon (2019)Kozojedy - kostel sv. Martina, raně gotické okénko (2018)Kozojedy - kostel sv. Martina, pohled na věž a řez věžíKozojedy - kostel sv. Martina, půdorys

Zdroj informací

Podlaha A.: Posvátná místa království Českého, řada první: Arcidiecése pražská, díl I., Vikariáty: Českobrodský, Černokostelecký, Mnichovický a Prosecký. Praha 1907.

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 2. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1978.

Psota J.: Doubravčice nad říčkou Šemberou, obec Doubravčice 2019.

Odkaz

www.farnostkostelec.cz

Mapa

Poloha

Kostel stojí osamoceně severně za dnešní vsí, je pozůstatkem původní vsi, která ještě ve středověku zanikla.

GPS: 50°0'7.080"N, 14°48'24.130"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK