Cesty a památky

Kolínsko » Tuchoraz » hrad

hrad
***

Tuchoraz, Hrady a opevnění, Hrady

Prokazatelně od roku 1388 vlastnil Tuchoraz Petr z Klučova, který na skále nad říčkou Šemberou vystavěl někdy na počátku 15. století první kamennou tvrz, která se stala základem pozdějšího hradu. O tvrzi je první zpráva v knihách pražského arcibiskupství k roku 1409. Po Petrovi z Klučova (zemřel po roce 1419) sídlil na tvrzi patrně Petr Šesták z Tuchoraze, o němž je náhodná zmínka ještě k roku 1436. V roce 1441 získal Tuchoraz novoměstský měšťan Daniel Žitavský z Koňského trhu. Z jeho finančních prostředků vybudoval pod tvrzí nedaleko mlýna v roce 1451 novoměstský rybníkář Rameš místní rybník. Po smrti Daniela Žitavského z Tuchoraze v roce 1462 zdědila tvrz jeho manželka Hedvika z Hradištka, která ji o rok později postoupila svému druhému manželovi Mikulášovi Svitáčkovi z Landštejna, purkrabímu na Hluboké.

Pravděpodobně nedlouho poté, co se Mikuláš Svitáček stal v roce 1468 jako maršálek královny Johanky (do roku 1471) a nejvyšší písař desk zemských (do roku 1485) významným dvorským a zemským úředníkem, zahájil přestavbu malé tuchorazské tvrze, která již nevyhovovala jeho novému společenskému postavení na hrad. Jak dokazují dochované zbytky a popis hradu ze 17. století, vystavěl si Mikuláš Svitáček honosné šlechtické sídlo s větším palácem a mohutnou vstupní věží, na niž dal umístit pamětní desku, umožňujícím nejen přesné časové zařazení stavby, ale jmenující nejen jejího stavebníka, ale také zcela výjimečně i jejího stavitele:

„Léta Božieho MCCCCLXXVII tato věž dělána jest skrze náklad urozeného pana, pana Mikuláše z Landštejna, nejvyššieho písaře desk královstvie českého a dělal jest mistr Květon. Amen.“

Po smrti Mikuláše Svitáčka z Landštejna a z Tuchoraze v roce 1485 zdědil Tuchoraz jeho syn Jan Svitáček z Landštejna a na Tuchorazi, který k ní v roce 1505 přikoupil tvrz v Chrástu. Když zemřel (po roce 1509), připadl veškerý zdejší majetek jeho manželce Anně z Kopidlna a z Tuchoraze a po roce 1523 zdědil Tuchoraz jejich syn Adam Svitáček z Landštejna a z Tuchoraze. Ten měl časté spory se sousedním městem Český Brod. Po Adamově smrti (po roce 1537) se stal poručníkem jeho nezletilých dcer, Elišky, Hedviky a Marie, jejich strýc Vilém Sviták z Landštejna. Při novém vkladu do desk zemských v roce 1542, stejně jako i v dalších zápisech ze 16. století, se důsledně pro popis stavby užívá označení zámek (= hrad). Od roku 1543 vlastnila pak Tuchoraz Eliška z Landštejna a z Tuchoraze a brzy poté se dostala do vlastnictví jejího manžela Bořivoje z Donína.

Bořivoj z Donína a na Tuchorazi se zúčastnil v roce 1547 stavovského povstání a jako jeho aktivní účastník byl pak odsouzen k pokutě a k domácímu vězení, které si zprvu odpykával v Benátkách (nad Jizerou) a od roku 1551 na Tuchorazi. Když v roce 1571 zemřel, zdědily zdejší majetek jeho dcery a ty tuchorazský hrad s poplužním dvorem a mlýnem, zříceným hradem Šember, vesnicí Tuchoraz s krčmou a panskou kovárnou, obcí Masojedy s krčmou, dvorem Chrást s tvrzí, mlýnem a krčmou a obcí Limuzy, prodaly 29. srpna 1579 Jaroslavu Smiřickému ze Smiřic, který celý tento rozsáhlý majetek připojil ke svému černokosteleckému panství.

Od konce sedmdesátých let 16. století tak byl hrad pouze sídlem vrchnostenských úředníků. Přestože hrad v roce 1639 neúspěšně obléhalo švédské vojsko, postupně chátral,a byl pak z nařízení patrimoniální správy černokosteleckého panství v roce 1770 až na vstupní věž rozebrán a ze získaného materiálu byly zpevněny okolní jezy a hráze. Při pozemkové reformě v roce 1923 byl celý areál tuchorazského hradu svěřen do péče nabyvatele zdejšího zbytkového statku, později byl v majetku zemědělského družstva. Zbytky hradu převzal v 70. letech 20. století krajský ústav státní památkové péče, který v 80. letech 20. století provedl opravu věže a její zpřístupnění veřejnosti. V roce 1992 získala v restituci celý statek, jehož součástí jsou i pozůstatky hradu a hospodářského dvora, paní Markéta Grossová. Restituenti ovšem přivedli celý majetek nesprávným hospodařením až k dražbě, v které ho roku 2013 koupil Ing. František Vyšata z rodiny významných tuchorazských ovocnářů (Sady Tuchoraz s. r. o., družstvo Bohemia Apple).

Z tuchorazského hradu se dodnes dochovaly pouze zbytky starého gotického paláce původní tvrze, části obvodového zdiva s kvádrovým nárožím čtverhranné bašty a především vstupní 20 metrů vysoká hranolová věž s téměř čtvercovým půdorysem (8,4×9,6 m). Věž je v přízemí prolomena hrotitým vjezdem a lomenou brankou pro pěší, které v minulosti zabezpečovaly padací mosty a příkop. Z nádvoří byl vstup do objektu pouze jednou branou se zkoseným ostěním. Nad vstupním vjezdem spočívá na spodní římse pískovcová obdélná pamětní deska** s memoriálním nápisem, umístěná v bohatě profilovaném rámu, lemovaném v nadpraží oblým prutem. Ten po stranách dosedá na malé hlavice oblých přípor, končících na římse polygonálními patkami. V horní části desky je symetricky umístěn landštejnský erb a pod nim gotickými minuskulemi nápis z roku 1477, datující tuto stavbu a jmenující jejího stavebníka i stavitele. Věž, vybudovaná z velkých tesaných kvádrů, je rozčleněna horizontálními římsami na přízemí s podzemním prostorem pro manipulaci s padacími mosty, na dvě patra a na podstřeší. Průjezd je zaklenutý dvěma poli křížové klenby, jejíž dvakrát vyžlabená žebra s oblými pruty po stranách dosedají patkami na kuželové konzoly. Svorník má podobu štítu ve tvaru sférického trojúhelníka se zkosenými rohy, na němž je pětilistá landštejnská růže. Místnost v prvním poschodí je přístupná ze šnekovitého schodiště pravoúhlým portálem s profilovaným ostěním. Je sklenutá valeně a osvětlují ji dvě jednokřídlá obdélná okénka od východu a západu. Dispozice této prostory je identická s dispozicí obytné síně ve druhém poschodí, osvětlené ze všech čtyř stran velkými obdélnými okny s kamennými kříži, z nichž tři mají ve výklencích kamenná sedadla. Při západní straně věže, obrácené ke svahu, jsou pak vedle okna ještě dveře, vedoucí na arkýřovitý prevet (záchod), který je ke stěně objektu připevněn na krakorcích. Staré nápisy ze 16. a 17. století, objevené na jejich stěnách, připomínají zřejmě jména dávných návštěvníků stavby. Při každé ze čtyř stěn této síně vystupují vysoké válcové patky, z nichž vyrůstají mělce vyžlabená žebra, která se navzájem protínají a utvářejí obkročnou hvězdovou klenbu. Klenba, připomínající obrazec Parléřovy klenby ve svatováclavské kapli v Chrámu sv. Vita na Pražském hradě z roku 1367, potvrzuje, že se její stavitel inspiroval staršími parléřovskými vzory. Nad druhým poschodím stavby je nadezdívka, ukončená kamennými krakorci, na nichž spočívalo původně zřejmě brázděné polopatro, přístupné při jižní stěně věže po šnekovitém schodišti. Věž, krytá dnes mansardovou střechou, je jednou z nejvýznamnějších stavebních památek gotické architektury z konce vlády Jiřího z Poděbrad.

Pozůstatky hradu jsou přístupné na základě objednávky po dohodě, prohlídky objednávejte na telefonním čísle: +420 602 454 2­40 nebo e-mailu: vysata@sadytuchoraz.cz.

Prohlášení za památku

Hrad je spolu s areálem hospodářského dvora zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 16190/2–866.

Fotogalerie

Tuchoraz - hrad, vstupní brána hradu (foto FLYFOTO)Tuchoraz - hrad, brána od jihovýchodu (2008)Tuchoraz - hrad, pohled od západu (2008)Tuchoraz - hrad, detail  střechy brány od východu (2008)Tuchoraz - hrad, pohled od rybníka na Šembeře (2008)Pohled na věž od Zahrad (2009)Tuchoraz - hrad, nároží paláce a pohled k bráně od jihu (2006)Tuchoraz - hrad, zbytky paláce (2009)Tuchoraz - hrad, základy bašty v západní hradbě (2009)Tuchoraz - hrad, brána od východu (2008)Jižní stěna věže hradu od jihovýchodu (2008)Jižní stěna věže od jihozápadu (2006)Východní stěna věže hradu (2008)Severní vstupní průčelí věže (2008)Tuchoraz - hrad, nápisová deska nad průjezdem brány (2008)Severozápadní nároží věže (2006)Tuchoraz - hrad, prevét v západní stěně (2009)Klenba průjezdu (2008)Svorník s landštejnskou růží v průjezdu věže (2008)Šnekové schodiště do horních pater věže (foto Tomáš Adámek 2009)Šnekové schodiště věže (foto Tomáš Adámek 2009)Pohled na schodiště ze sálu 2. patra (foto Tomáš Adámek 2009)Vstupní portál místnosti v 1. patře (2008)Vstupní portál místnosti ve 2. patře (2008)Sál ve 2. patře, pohled k jihu (2008)Sál ve 2. patře, pohled k severu (2008)Klenba sálu 2. patra (foto Tomáš Adámek 2009)Klenba sálu 2. patra (foto Tomáš Adámek 2009)Průhled do prevétu ve 2. patře (2009)detail prevétu (2009)Sedile u jižního okna ve 2. patře (2008)Tuchoraz - hrad, grafiti (dipinti) z cca 16. století v místnosti 2. patra věže (2008)Tuchoraz - hrad, krov střechy brány (2009)Pohled z věže k severu směrem k Rostoklatům (2008)Pohled z věže k jihu do údolí Šembery (2008)Pohled na Tuchoraz (Antonín Podlaha, Soupis památek historických 1907)Tuchoraz - situace dochovaných částí hradu (P. Chotěbor)Tuchoraz - nákres věže a řez (P. Chotěbor)Tuchoraz - půdorys 2. patra věže (P. Chotěbor)

Zdroj informací

Šimek T. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Východní Čechy. Praha, nakladatelství Svoboda, 1989.

Durdík T. a kol.: Encyklopedie českých tvrzí, III. díl S - Ž, str. 873-875. Vydalo ARGO 2005.

TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA

Mapa

Poloha

Zbytky hradu stojí na pravém břehu nad říčkou Šemberou v jihozápadní části obce.

GPS: 50°2'46.023"N, 14°50'46.689"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK