Cesty a památky

Kolínsko » Lošany » tvrz

tvrz
**

Lošany, Tvrze, Tvrze dochované

Třípatrová kamenná věžová tvrz vznikla v Lošanech ve druhé polovině 14. století, zřejmě za kutnohorského patricije Vavřince Číšníka, doloženého v roce 1355. V roce 1410 získal Lošany patricij Haman Alder, zakladatel zemanské rodiny Alderů z Lošan, která zde sídlila 68 let. V roce 1478 koupil Lošany Jan Čabelický ze Soutic, který nechal zvýšit věž tvrze o 4. patro a ukončit ji sedlovou nebo polovalbovou střechou. V roce 1484 se vzpomíná na tvrzi jako purkrabí Mikuláš ze Stropnice, což dokládá, že se muselo jednat o významné sídlo. Brzy po roce 1513 prodal zadlužený lošanský statek Prokop Čabelický městu Kutná Hora, které je vlastnilo až do roku 1918.

Za městské vlády byl ve druhé pol. 16. století vystavěn na jižní straně věže, v místech bývalého příkopu, nový obytný dům. Věž tvrze byla v 18. století, a znovu před rokem 1868, postižena požárem. Jelikož však byla využívána jako skladiště, byla vždy opravena. Obytný dům byl přestavěn ve 2. polovině 20. let 18. století (stromy na trámy byly pokáceny v letech 1723–24, na kamenném nadpraží, které je dnes druhotně vezděno do schodiště věže, je letopočet 1734) a znovu na konci 18. století. Ostatní budovy tvrze postupně zanikly a zachovaly se z nich v areálu dvora sklepy. V letech 1988–90 byla provizorně opravena a zastřešena věž.

V roce 2002 koupila zanedbanou tvrz rodina Heldenburg a tak se po 489 letech dostává tvrz opět do majetku soukromé rodiny. Noví majitelé nechali ještě v témže roce zastřešit věž novou jehlancovou střechou krytou šindelem a na podzim roku 2007 zahájili zastřešení a postupnou konzervaci zdiva obytného domu tvrze. V roce 2009 se bohužel majitelé rozhodli tvrz prodat a z tohoto důvodu také byly dočasně ukončeny všechny další práce na opravách.

Lošanská tvrz byla původně vodní tvrzí, jejíž dnes již zaniklé příkopy se plnily z rybníka, který se rozprostíral v prostoru před jižním průčelím mladší obytné budovy tvrze; rybník dnes připomíná pouze mělká prohlubeň zarostlá stromy.

Dominantní částí tvrze je gotická, čtyřpatrová hranolová obytná věž o rozměrech 8,2×8,3 metrů a výšce 17 metrů. Její zdivo je většinou postaveno z lomového kamene, pouze čtvrté patro bylo částečně dostavované z pískovce. Nároží zesiluje bosování z pískovcových kvádrů. Suterénní místnost je přístupná gotickým obloukovým portálem a sklenuta je valenou klenbou z 18. století, která nahradila původní gotický trámový strop, po němž se dochovaly zbytky trámů ve zdivu. Místnost přízemí je přístupná gotickým lomeným portálem a sklenuta je gotickou valenou klenbou. V druhém, třetím a čtvrtém patře pak byly vlastní obytné prostory majitelů tvrze.

Do místnosti prvního patra se původně vstupovalo od severu v místech dnešního okna, později byl z neznámých příčin přesunut vchod na současné místo ve východní stěně věže. Vstupní portál je gotický, lomený, se zbytky vpadlého pole a kladkových otvorů po padacím mostu do patra dnes již zaniklé budovy v sousedství věže. Jednotlivá patra pak byla oddělena pouze dřevěnými stropy a propojena dřevěnými schodišti. V severní stěně 2. patra se dochovalo okno se sedátky v nice, ostatní okna mají zachované kamenné okosené ostění. Zajímavá je obytná místnost ve 4. patře věže, kterou lze na základě nejnovějších poznatků interpretovat jako světnici s výdřevou z fošen (zřejmě svisle kladených), o čemž svědčí dochované kotvící trámy. Výdřeva byla odstraněna pravděpodobně již v raném novověku a stěny byly v místech výdřevy omítnuty. V severovýchodním koutě místnosti je zachováno topeniště, označené po průzkumu v roce 1986 za zbytky sopouchu krbu; při stavebně-historickém průzkumu v roce 2007 však nebyla existence krbu potvrzena, jako pravděpodobnější se ukazuje existence kamen. Součástí vybavení 4. patra byl prevet (záchod) v jižní stěně nad původním příkopem, po kterém se dochoval zazděný vchod.

Při jižní straně věže se v místech zaniklého příkopu rozprostírá obytný dům ze 16. století, na jehož východní stěně se dochovalo původní číslování čp. 27 z doby vlády Marie Terezie.

Prohlášení za památku

Tvrz byla 3. května 1958 zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 34082/2–819, v roce 2012 byla zařazena na seznam nejohroženějších památek České republiky.

Fotogalerie

Věž lošanské tvrze na jaře 2008Areál tvrze od severovýchodu (2008)Areál tvrze od severu (2008)Věž a obytný dům od severovýchodu (2008)Věž a obytný dům od východu (2008)Původní číslování tvrze (čp. 27) z tereziánského obdobíLetopočet 1734 na překladu nadpražíPrvní patro obytného domu (2008)Pohled na věž tvrze od severovýchodního okraje vsiVěž tvrze od jihozápadu (2008)Věž tvrze přes obytnou budovu (2008)Věž z obytného domu od jihu (2008)Věž z 1. patra obytného domu od jihozápaduVýchodní průčelí věžeVěž od východu (jaro 2008)Západní stěna věže (2008)Vstupní portál do suterénu věžeŘez věží tvrzePůdorys věže a obytné budovyČtvrté patro věže od jihozápadu (2008)Místnost druhého patra věžeMístnost čtvrtého patra věžeZbytky sklepů po zaniklých budovách tvrzeOpravy probíhají stále (srpen 2008)Vzácný snímek barokního obrazu sv. Rodiny na jižním průčelí obytné budovy (70. léta 20. stol.)

Zdroj informací

Kroupa P., Rykl M.: Tři feudální sídla na Kolínsku. Práce muzea v Kolíně - svazek 4, str. 153 - 172. Kolín 1987.

Šimek T. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Východní Čechy. Praha, nakladatelství Svoboda, 1989.

Svoboda L. a kol.: Encyklopedie českých tvrzí, II. díl K - R, str. 426-427. Vydalo ARGO 2000.

Odkaz

www.hrady-zriceniny.cz/hrad_losany.htm

TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA

Mapa

Poloha

Tvrz čp. 27 leží v samotném centru obce a její věž je dominantou celého okolí.

GPS: 49°59'56.860"N, 15°7'26.070"E

Přístupnost

Nepřístupné

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK