Třípatrová kamenná věžová tvrz vznikla v Lošanech ve druhé polovině 14. století, zřejmě za kutnohorského patricije Vavřince Číšníka, doloženého v roce 1355. V roce 1410 získal Lošany patricij Haman Alder, zakladatel zemanské rodiny Alderů z Lošan, která zde sídlila 68 let. V roce 1478 koupil Lošany Jan Čabelický ze Soutic, který nechal zvýšit věž tvrze o 4. patro a ukončit ji sedlovou nebo polovalbovou střechou. V roce 1484 se vzpomíná na tvrzi jako purkrabí Mikuláš ze Stropnice, což dokládá, že se muselo jednat o významné sídlo. Brzy po roce 1513 prodal zadlužený lošanský statek Prokop Čabelický městu Kutná Hora. Za městské vlády byl ve druhé pol. 16. století vystavěn na jižní straně věže, v místech bývalého příkopu, nový obytný dům. Věž tvrze byla v 18. století, a znovu před rokem 1868, postižena požárem. Jelikož však byla využívána jako skladiště, byla opravována a udržována. Obytný dům byl přestavěn ve 2. polovině 20. let 18. století (stromy na trámy byly pokáceny v letech 1723–24, na kamenném nadpraží, které je dnes druhotně vezděno do schodiště věže, je letopočet 1734) a znovu na konci 18. století. Ve druhé polovině 19. století byl majitelem statku a dvora František Mašín, který si vzal za ženu Boženu Mašínovou ze sousedního gruntu čp. 1 (jedná se ovšem o pouhou shodu jmen bez příbuzenské vazby). V roce 1946 získali tvrz s hospodářským dvorem manželé Václav a Ludmila Švédovi, kterým byl 19. dubna 1952 zabaven komunisty a dán k užívání Státnímu statku Kolín. S sice užíval, ale do údržby nijak neinvestoval, takže většina staveb postupně zanikla a zachovaly se z nich v areálu dvora pouze sklepy. V letech 1988–90 byla provizorně opravena a zastřešena věž tvrze.
V roce 2002 koupila zanedbanou tvrz rodina Heldenburg a tak se po 489 letech dostala opět do majetku soukromé rodiny. Noví majitelé nechali ještě v témže roce zastřešit věž novou jehlancovou střechou krytou šindelem a na podzim roku 2007 zahájili zastřešení a postupnou konzervaci zdiva obytného domu tvrze. V roce 2009 se bohužel majitelé rozhodli tvrz prodat a z tohoto důvodu také byly dočasně ukončeny všechny další práce na opravách.
Lošanská tvrz byla původně vodní tvrzí, jejíž dnes již zaniklé příkopy se plnily z rybníka, který se rozprostíral v prostoru před jižním průčelím mladší obytné budovy tvrze; rybník dnes připomíná pouze mělká prohlubeň zarostlá stromy.
Dominantní částí tvrze je gotická, čtyřpatrová hranolová obytná věž o rozměrech 8,2×8,3 metrů a výšce 17 metrů. Její zdivo je většinou postaveno z lomového kamene, pouze čtvrté patro bylo částečně dostavované z pískovce. Nároží zesiluje bosování z pískovcových kvádrů. Suterénní místnost je přístupná gotickým obloukovým portálem a sklenuta je valenou klenbou z 18. století, která nahradila původní gotický trámový strop, po němž se dochovaly zbytky trámů ve zdivu. Místnost přízemí je přístupná gotickým lomeným portálem a sklenuta je gotickou valenou klenbou. V druhém, třetím a čtvrtém patře pak byly vlastní obytné prostory majitelů tvrze.
Do místnosti prvního patra se původně vstupovalo od severu v místech dnešního okna, později byl z neznámých příčin přesunut vchod na současné místo ve východní stěně věže. Vstupní portál je gotický, lomený, se zbytky vpadlého pole a kladkových otvorů po padacím mostu do patra dnes již zaniklé budovy v sousedství věže. Jednotlivá patra pak byla oddělena pouze dřevěnými stropy a propojena dřevěnými schodišti. V severní stěně 2. patra se dochovalo okno se sedátky v nice, ostatní okna mají zachované kamenné okosené ostění. Zajímavá je obytná místnost ve 4. patře věže, kterou lze na základě nejnovějších poznatků interpretovat jako světnici s výdřevou z fošen (zřejmě svisle kladených), o čemž svědčí dochované kotvící trámy. Výdřeva byla odstraněna pravděpodobně již v raném novověku a stěny byly v místech výdřevy omítnuty. V severovýchodním koutě místnosti je zachováno topeniště, označené po průzkumu v roce 1986 za zbytky sopouchu krbu; při stavebně-historickém průzkumu v roce 2007 však nebyla existence krbu potvrzena, jako pravděpodobnější se ukazuje existence kamen. Součástí vybavení 4. patra byl prevet (záchod) v jižní stěně nad původním příkopem, po kterém se dochoval zazděný vchod.
Při jižní straně věže se v místech zaniklého příkopu rozprostírá obytný dům ze 16. století, na jehož východní stěně se dochovalo původní číslování čp. 27 z doby vlády Marie Terezie.
Tvrz byla 3. května 1958 zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 34082/2–819, v roce 2012 byla zařazena na seznam nejohroženějších památek České republiky.
Kroupa P., Rykl M.: Tři feudální sídla na Kolínsku. Práce muzea v Kolíně - svazek 4, str. 153 - 172. Kolín 1987.
Šimek T. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Východní Čechy. Praha, nakladatelství Svoboda, 1989.
Svoboda L. a kol.: Encyklopedie českých tvrzí, II. díl K - R, str. 426-427. Vydalo ARGO 2000.
Hrady v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
Tvrz čp. 27 leží v samotném centru obce a její věž je dominantou celého okolí.
GPS: 49°59'55.948"N, 15°7'25.761"E
Nepřístupné