Cesty a památky

Kolínsko » Nebovidy » kostel sv. Petra a Pavla

kostel sv. Petra a Pavla

Nebovidy, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely románské

Kostel sv. Petra a Pavla, Nebovidy
Druh památky: filiální kostel
Datace: 12. století, přestavby 14., 16. a 18. století
Sloh: románský, gotický, renesanční a barokní
Typ: sakrální stavba
Materiál: lomový kámen, zdivo z místního mušlového vápence, omítka, dřevo, pískovec, pálená krytina
Majitel: Římskokatolická farnost Kolín

Kostel sv. Petra a Pavla představuje nejstarší a historicky nejvýznamnější památku Nebovid. Jeho počátky sahají do 12. století, kdy vznikl jako románský vesnický kostel s půlkruhovou apsidou. Poloha na výrazné vyvýšenině nad obcí a v bezprostředním sousedství horní tvrze napovídá, že již od svého vzniku tvořil duchovní a správní centrum místního feudálního sídla. Od 14. století byl spolu s tvrzí zahrnut do společného opevněného areálu. Kolem roku 1350 byla na objednávku kutnohorských měšťanů zbořena původní románská loď a nahrazena novou gotickou stavbou. Dokončení této přestavby je doloženo rokem 1352. V 16. století nechali Hanykéřové ze Semína přistavět k severní straně lodi renesanční předsíň. Největší proměnu však kostel prodělal v období baroka. Za faráře Václava Františka Angioli Pardubického proběhla v letech 1730–1733 rozsáhlá obnova, při níž vznikla nová jižní předsíň s panskou oratoří a byla prolomena velká půlkruhově zakončená okna. Za faráře Františka Ignáta Gregora (1698–1773), který spravoval nebovidskou farnost v letech 1736–1773, byla roku 1757 vystavěna nová západní věž. Do ní byl zavěšen starší zvon dosud umístěný v samostatné dřevěné zvonici stojící vedle kostela. Roku 1758 byla přistavěna sakristie, roku 1759 byl vyzdoben presbytář a zhotoven nový hlavní oltář, roku 1761 byla opravena hřbitovní zeď a o rok později vznikla nová kazatelna a byly pořízeny obrazy pro boční oltáře. Těmito zásahy kostel definitivně získal svou dnešní podobu a ztratil většinu původního středověkého vnějšího vzhledu.

Exteriér kostela představuje pozoruhodné spojení několika stavebních epoch. Stavba je orientovaná, jednolodní a zakončená půlkruhovou románskou apsidou, která se dochovala z původního kostela 12. století. K ní přiléhá gotická loď obdélného půdorysu, rozšířená pozdějšími přístavbami. Na severní straně se nachází renesanční předsíň pravoúhlého půdorysu, do níž vede profilovaný portál ze 16. století. Gotický portál spojující předsíň s lodí vznikl kolem šedesátých let 14. století a představuje nejcennější detail této části stavby. Na severní straně byla roku 1758 přistavěna čtvercová sakristie, zatímco na jižní straně vznikla barokní předsíň s panskou oratoří. Dominantou celého areálu je dvoupatrová hranolová věž vysoká dvacet metrů, přistavěná před západní průčelí. Její fasády jsou členěny pilastry, římsami, štukovými rámy a volutovými motivy. Loď i apsida jsou zastřešeny pálenou krytinou, nad hřebenem vyrůstá osmiboká sanktusová věžička s lucernou.

Interiér kostela si přes četné úpravy uchoval řadu hodnotných středověkých i novověkých prvků. Presbytář, původně románská apsida, je zaklenut stlačenou konchou a její původní vzhled dotvářejí románská okna, částečně pozměněná při barokních úpravách. Od lodi ho odděluje vysoký gotický triumfální oblouk bez profilace. Loď je plochostropá a její strop zdobí rozsáhlé malby s výjevy ze života apoštolů sv. Petra a Pavla, které vytvořil roku 1772 malíř Václav Kramolín. V roce 1923 byly částečně přemalovány kutnohorským malířem Jaroslavem Richterem, fresky v apsidě byly při této úpravě zabíleny. Na stropě jsou zachyceny výjevy s Kristovým uzdravením chromého se slovy: Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď! a kázání sv. Pavla v Athénách doprovázené citací: Co vy neznajíce ctíte, to já zvěstuji vám. V západní části lodi se nachází dřevěná kruchta z druhé poloviny 18. století, konkávně vypjatá do prostoru a nesená třemi dřevěnými sloupy s vyřezávanými hlavicemi.

Hlavním mobiliárním prvkem je pseudorenesanční oltář z druhé poloviny 19. století s obrazem sv. Petra a Pavla od Václava Vysekala, doplněný dřevěnými sochami sv. Víta a sv. Václava. Presbytář od lodi odděluje kovaná mříž z poloviny 19. století. Po stranách visí cenné obrazy Krista na hoře Olivetské a sv. Anny s Pannou Marií ze 17. století, loď doplňují dřevěné sochy světců z 19. století a novodobá křížová cesta. Na kruchtě stojí varhany z roku 1900, jejichž skříň vyrobila firma A. Mölzer z Kutné Hory a varhanní stroj dodala firma Kubát a Filípek. V literatuře (Karel. B. Mádl) je zmiňován gotický sanktuář z 15. století umístěný po levé straně apsidy, opatřený původní kovanou mřížkou z oblých železných prutů; tato památka se ale v kostele nenachází.

Mimořádnou hodnotu představuje zvon zavěšený ve věži. Byl odlit roku 1549 zvonařem Petrem z Mladé Boleslavi na náklad Viléma Hanykéře ze Semína, původně visel v samostatné dřevěné zvonici vedle kostela a do nové věže byl přenesen až roku 1757. Váží přibližně 1 100 kg a dosahuje průměru 120 cm. Čepcové a krční partie zdobí rostlinné ornamenty, na plášti jsou reliéfy sv. Petra a sv. Pavla a po obvodu probíhá český nápis: LETHA PANYE M CCCCC XXXX IX SLYT GEST TENTO ZWON KE CZTY A CHWALE PANV BOHV WSSEMOHVCZYMV ZA VROZENEHO PANA WYLYMA HANYKERZE SEMINA SKRZE PETRA W BOLESLAWI. Zvon patří mezi nejvýznamnější renesanční zvony dochované na Kolínsku.

Od roku 2005 filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Kolín Kolínského vikariátu. Bohoslužby se konají každý pátek v 16:00 hodin.

Prohlášení za památku

Kostel sv. Petra a Pavla je spolu s márnicí a ohradní zdí bývalého hřbitova zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 40331/2–825.