Cesty a památky

Kolínsko » Nebovidy » márnice

márnice

Nebovidy, Funerálie, Kostnice a márnice

Márnice, Nebovidy
Datace: 1756
Sloh: baroko
Autor: neznámý
Materiál: zděné omítané zdivo, kámen, dřevo, pálená krytina
Majitel: Římskokatolická farnost Kolín

Márnice vznikla roku 1756 v období rozsáhlé barokní přestavby kostela prováděné za faráře Františka Ignáta Gregora (1698–1773), kdy byl postupně upravován celý kostelní areál. Výstavba márnice souvisela s tehdejšími požadavky na důstojné uložení zemřelých před pohřbem a představovala běžnou součást venkovských hřbitovů 18. století. Přestože o stavebníkovi ani autorovi stavby nejsou známy žádné přímé zprávy, její vznik je nepochybně spojen s tehdejšími investicemi nebovidské farnosti a patronů kostela. Během následujících staletí sloužila svému původnímu účelu a vyhnula se výraznějším stavebním zásahům, takže si dodnes zachovala svou jednoduchou barokní podobu.

Stavba má pravidelný čtvercový půdorys a tvoří ji přízemní zděný objekt jednoduché, účelově pojaté architektury. Hmota márnice je kryta vysokou stanovou (valbovou) střechou s pálenou krytinou, která výrazně převyšuje obvodové zdi a dodává stavbě charakteristickou siluetu. Na vrcholu střechy je umístěna jednoduchá terakotová makovice. Fasády jsou členěny vpadlými poli se zaoblenými horními rohy, což představuje střídmý dekorativní motiv typický pro venkovské baroko. Okenní a dveřní otvory mají jednoduché kamenné rámy bez výraznější plastické výzdoby. Na severní straně se nachází vstupní dveře, zatímco osvětlení zajišťují malá okna ve východní a západní stěně. Východní okno je zakončeno segmentovým obloukem, západní má obdélnou podobu. Celkové architektonické řešení stavby je velmi střídmé a zdůrazňuje její praktickou funkci v rámci hřbitovního areálu. Kamenné ostění oken a dveří kontrastuje s jednoduchými omítanými stěnami a vytváří nenápadný, avšak harmonický celek.

Interiér márnice je tvořen jedinou prostorou určenou pro krátkodobé ukládání zemřelých před pohřbem. V souladu s jejím účelem nebyl prostor vybaven bohatší výzdobou ani liturgickým zařízením, její vnitřní prostor přímo navazuje na konstrukci vysokého krovu. Jednoduchost interiéru odpovídá tradičnímu pojetí venkovských márnic 18. století, jejichž význam spočíval především v praktické a hygienické funkci.

Márnice společně s kostelem sv. Petra a Pavla, bývalým hřbitovem a kamennou ohradní zdí vytváří historicky mimořádně hodnotný areál, který dodnes představuje nejvýznamnější dominantu Nebovid. Přestože jde o drobnou hospodářsko-sakrální stavbu, její význam dalece přesahuje vlastní rozměry. Připomíná způsob pohřbívání a péče o zemřelé v době baroka a dokládá promyšlené fungování historického farního areálu. Její autentická podoba, zachovaná bez výraznějších novodobých přestaveb, představuje cenný doklad venkovského stavitelství 18. století.