Cesty a památky

Kolínsko » Ovčáry » kostel sv. Jakuba Většího

kostel sv. Jakuba Většího
*

Ovčáry, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely moderní

Kostel (filiální), Ovčáry
Patrocinium: sv. Jakuba Většího
Typ: sakrální stavba
Datace: novostavba 1906–1908
Autor: Matyáš Krch (?)
Materiál: cihla, omítaná

Kostel je poprvé připomínán jako farní v roce 1352, v 15. století byl rozšířen a přestavěn. Opravy pokračovaly i v pozdějších dobách, což dokládá dochovaný kámen s letopočtem 1514 (v některé literatuře se letopočet mylně interpretuje jako 1114). V roce 1840 byl kostel poškozen požárem. Podobu tohoto nejstaršího gotického kostela zachycuje plán z roku 1841, podle které měl obdélnou loď o délce 14 metrů, po severní straně byla čtvercová sakristie se samostatným vchodem a na východní straně pětiboký presbytář. V jižní stěně lodi byl hlavní vstup s předsíní, patrně barokního původu, před západním průčelím stála menší věžová přístavba a v interiéru byla dřevěná hudební kruchta se schodištěm. Jižní fasáda i podoba oken nesly pozdně barokní úpravy, podobně jako věž, zachycená již s provizorní střechou po poškození požárem. V letech 1841–1843 prošel kostel zásadní klasicistní přestavbou podle návrhu krajského inženýra Floriána Müllera z Kouřimi. Loď byla v rámci této přestavby prodloužena směrem k západu přibližně o třetinu a v získaném prostoru byla zřízena hudební kruchta a konstrukce pro osovou věž se schodištěm a kaplí po stranách. Nová věž vyrůstala z klasicistního průčelí tvořeného dvojicí pilastrů, vynášejícími trojúhelný štít. Nad pravoúhlým vstupem bylo umístěno termální okno, které se opakovalo ve spodním patře věže. Zvonové patro bylo otevřeno půlkruhovými okny opět rámovanými dvojicí pilastrů. Úpravy se dotkly okenních otvorů v lodi, které byly rozšířeny. Kostel v té době vypadal přibližně jako kostel sv. Jana Nepomuckého v nedalekých Ohařích, který projektoval stejný architekt.

Klasicistní stav kostela přetrval dalších zhruba šedesát let. Od počátku 20. století se však v pramenech stále častěji objevují zprávy o jeho špatném technickém stavu, především o vážně narušené klenbě presbytáře. Roku 1902 vyhotovil c. k. inženýr Josef Velímský výpočet potřebné kapacity nového kostela, z něhož vyšla potřeba zhruba 1083 míst a přibližně 480 m² podlahové plochy. Po neúspěšných pokusech o statické zajištění byla roku 1904 odstraněna klenba presbytáře a vítězný oblouk byl provizorně zazděn. V roce 1906 pak padlo definitivní rozhodnutí o stavbě nového chrámu. Náklady měly být hrazeny nejen ze jmění kostela v Ovčárech, ale i kostela sv. Bartoloměje v Býchorech a ze spořitelních vkladů býchořského záduší. Bourání starého kostela bylo zahájeno 4. června 1906 a trvalo čtyři týdny. Pod vedením kolínského stavitele Jana Sklenáře bylo ihned započato se stavbou nového kostela, která byla dokončena na jaře roku 1908. Slavnostní svěcení se konalo 16. května 1908 a kolaudace proběhla 6. dubna 1909.

Otázka autorství projektu nové stavby zůstává otevřená. V literatuře bývá návrh připisován Matyáši Krchovi, avšak přímý doklad se dosud nepodařilo nalézt. V pramenech z roku 1902 se uvádí, že kníže Filip Arnošt z Hohenlohe-Schillingsfürstu uložil vyhotovení plánů „svému architektovi“, na dochovaných účtech však vystupuje pouze Jan Sklenář, který roku 1904 obdržel odměnu za vypracování plánů. Je proto pravděpodobné, že Sklenář pořídil prováděcí dokumentaci podle cizího architektonického návrhu, jehož autorem mohl být skutečně Matyáš Krch.

Dnešní kostel je monumentální novogotickou stavbou, jejíž vnější podoba je složena z několika jednoduchých, k sobě přisazených hmot. Obdélná loď je na východě ukončena nižším pětibokým presbytářem, členěným odstupněnými opěráky. K jeho jižní straně přiléhá čtvercová sakristie a při jižní straně lodi se zvedá vysoká hranolová věž, zakončená jehlancovou střechou. Fasády jsou členěny jednoduchými lizénovými rámy a všechna okna jsou zakončena lomenými záklenky. Západní průčelí vrcholí osově umístěným kruhovým oknem, rámovaným dvojicí mělkých slepých nik, které posilují reprezentativní účinek průčelí. Celé vnější pojetí stavby je poměrně střídmé a spočívá spíše na jasné skladbě hmot a na rytmu okenních otvorů než na přemíře dekorace. Poněkud odlišný výraz má měděná markýza kryjící hlavní vstup, která svým provedením působí spíše jako secesní uměleckořemeslný prvek než jako detail novogotický. Tato stylová odchylka však neubírá stavbě na celkové jednotě, spíše připomíná dobu jejího vzniku na přelomu historismu a secese.

Také interiér kostela je pojat v historizujícím duchu, avšak jeho výtvarný výraz je poněkud složitější a eklektičtější než řešení exteriéru. Boční stěny lodi jsou členěny slepými lomenými arkádami, které podporují novogotický charakter prostoru. Na západní straně je vestavěna hudební kruchta, spočívající na třech segmentových arkádách s podklenutím. Východním směrem se loď otevírá vítězným obloukem do presbytáře, zaklenutého křížovou žebrovou klenbou. Samotná loď je naopak opatřena viditelným trámovým stropem se záklopem, který prostoru dodává mírně romantizující ráz. Z původního středověkého kostela se v interiéru dochoval gotický portál z presbytáře do sakristie s pozdně gotickými kovanými dveřmi*. Tento detail představuje nejvýznamnější autentický relikt starší stavby, který přežil demolici původního kostela a uchovává hmatatelnou vazbu ke gotickému období. Výmalba interiéru byla provedena roku 1922 z nadace rodiny Richterovy z Býchor, což připomíná nápis na jižní straně presbytáře. Po stranách vítězného oblouku jsou umístěny velké medailony s vyobrazením sv. Václava a sv. Ludmily. Na severním sloupu, nesoucím hudební kruchtu, je osazena secesní pamětní deska vojína Václava Bydžovského, padlého v první světové válce; jeho jméno je uvedeno také na památníku padlým před kostelem.

Vybavení kostela vznikalo postupně a jeho dokončení se protáhlo až do 40. let 20. století. Část mobiliáře byla přenesena již ze staršího kostela, další součásti pořídila novostavba až dodatečně. Křížovou cestu, hlavní a dva boční oltáře, lavice, zpovědnice i kazatelnu zhotovila dílna Bohumila Beka z Kutné Hory. Hlavní oltář z roku 1892 nese barokní oltářní obraz* sv. Jakuba při kázání lidu španělskému, kvalitní práci ze Škrétova okruhu ze 60. let 17. století. Obraz je opatřen nápisem připomínajícím jeho opravu z roku 1769. Po stranách hlavního oltáře stojí sochy sv. Víta a sv. Václava. Na bočních oltářích sv. Jana Nepomuckého a sv. Anny jsou obrazy od Václava Vysekala z Kutné Hory. V letech 1940–1941 doplnila dílna kutnohorského sochaře Františka Charváta do interiéru šest soch v životní velikosti a dva anděly k hlavnímu oltáři. K výtvarně nejpůsobivějším prvkům interiéru patří právě dvojice andělů po stranách hlavního oltáře, ztvárněných jako hudebníci s loutnou a houslemi. Na severní straně lodi se nachází Lurdská kaple z roku 1910 se sochou Panny Marie od Bohumila Beka. Na jižní straně presbytáře je umístěn kříž s realisticky provedenou sochou Ukřižovaného z roku 1930, jehož autorem byl tehdejší farář Adolf Lenz. Významnou součást výzdoby představuje i soubor vitráží z let 1908–1935, který patří k nejcennějším složkám interiéru. Z dřívějšího vybavení se zachoval křišťálový lustr, pořízený ještě pro starší kostel roku 1857, křtitelnice z roku 1767, cínové lavabo z roku 1769 a stříbrný kalich s letopočtem 1524, dnes uložený v pokladnici ve zvonici u chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně.

Velkou hodnotu mají i varhany, které v letech 1909–1910 postavil kutnohorský varhanář Antonín Mölzer starší. Nástroj je doprovázen známým nápisem zdůrazňujícím jeho výjimečnost v prostředí venkovské obce: „Takový nástroj v tak zapadlé vesnici jako jsou Ovčáry se nikde nenajde“. Z původní sestavy čtyř zvonů se po rekvizici v roce 1917 dochoval ve zvonovém patře věže renesanční zvon Jakub* z roku 1524. Má průměr 1,20 m, výšku 0,90 m a váhu 1000 kg, na zadní straně je vyzdoben reliéfy sv. Petra, sv. Jakuba a sv. Jana Evangelisty, na přední straně je medailon se sv. Jiřím a nad ním erb Jana Habartického z Habartic (ve štítě šikmé břevno odprava dolů, nad ním okřídlená přilba), správce kolínského panství v letech 1599-1603. Kolem koruny je český nápis: TENTO ZWON UDIELAN GEST DO WOWZAR K SVATEMU JAKUBU ZA STARSICH JANA TOBIASSE, JIRY RYCHTARZE, MIEKOTY. Ve věži dále visí menší zvony Petr a Jan z roku 2002 od zvonařství Rudolfa Pernera v Pasově.

V ohradní zdi bývalého hřbitova se dochovaly kamenné detaily původní gotické stavby (žebra, hladké svorníky ze sakristie, ostění atd.); mezi nejzajímavější patří konzolka s bezvousou lidskou tváří a svorník s pětilistou růží (pravděpodobně mariánský symbol – Maria, růže nebeská, neboť souvislost Rožmberky, kteří v letech 1344 – 1412 vlastnili hrad v nedalekém Hradištku II není nijak prokázána).

Dnes filiální kostel spadající pod správu Římskokatolické farnosti Kolín Kolínského vikariátu. Bohoslužby se konají pouze v čtvrtou sobotu v měsících květen - říjen včetně od 15:00 hodin.

Prohlášení za památku

Kostel sv. Jakuba Většího byl v roce 1963 zapsán spolu s ohradní zdí a hrobkou rytíře Horského do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 30023/2–829.

Zdroj informací

Klouda V.: Ovčáry 950 let, vydal MNV OVčáry, vytiskly Obchodní tiskárny Kolín. 1971.

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 2. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1978.

Bojarová M.: Skupina historizujících kostelů na Kolínsku, Památky středních Čech, roč. 15/2001, č. 2, str. 66. Praha 2001.

Záhorka J.: Hledání ideálního chrámu, sakrální architektura období historismu na Kolínsku. Národní památkový ústav a Regionálním muzeem v Kolíně. Praha / Kolín 2017.

Mapa

Poloha

Kostel stojí na horní (severní) straně svažité návsi.

GPS: 50°3'49.530"N, 15°14'22.740"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

Fotogalerie

Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, pohled od jihozápadu (2018)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, pohled od jihovýchodu (2018)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, pohled od věže (2018)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, zvonové patro věže (2018)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, pohled od jihu (2018)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, pohled od západu (2006)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, věž (2025)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, ohradní zeď (2016)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, gotická konzola v ohradní zdi (2025)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, gotický svorník v ohradní zdi (2025)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, žebra gotické klenby druhotně zazděné v ohradní zdi (2025)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, pohled k presbytáři (2025)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, klenbna presbytáře (2025)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, hlavní oltář (2025)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, pozdně gotický portál do sakristie (2025)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, detail pozdně gotických dveří do sakristie (2025)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, socha anděla hrajícího na housle (2025)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, socha anděla hrajícího na loutnu (2025)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, ukřižovaný Kristus (2025)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, pohled z presbytáři na strop lodi (2025)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, jižní stěna lodi (2025)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, severní stěna lodi (2025)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, sochařská výzdoba při severní stěně lodi (2025)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, lavice v lodi (2025)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, kazatelna (2025)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, křtitelnice (2025)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, severní boční oltář sv. Anny (2025)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, jižní boční oltář sv. Jana Nepomuckého (2025)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, pamětní deska Václava Bydžovského (2025)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, pohled ke kruchtě (2025)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, varhany (2025)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, varhany (2025)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, schodiště na věž (2025)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, okno ve věži (2025)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, krov střechy kostela (2025)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, zvon Jakub, přední strana (2025)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, zvon Jakub, zadní strana (2025)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, zvon Petr (2025)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, zvon Jan (2025)Ovčáry - plán na přestavbu kostela (Florián Müller, 1841)

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK