Cesty a památky

Kolínsko » Ovčáry » kostel sv. Jakuba Většího

kostel sv. Jakuba Většího
*

Ovčáry, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely moderní

Kostel je poprvé připomínán jako farní v roce 1352, v 15. století byl rozšířen a přestavěn; loď tehdy měřila 14 metrů, po severní straně byla sakristie a presbytář byl pětiboce uzavřen. Opravy pokračovaly i v pozdějších dobách, což dokládá dochovaný kámen s letopočtem 1514 (v některé literatuře se letopočet mylně interpretuje jako 1114). V roce 1843 shořela dřevěná zvonice, proto byla loď v letech 1844–45 prodloužena o 2 metry, aby nad západním průčelím mohla být vztyčena nová věž. V roce 1906 však bylo pro havarijní stav stavby přikročeno k jeho demolici a v letech 1906-08 za patronátu Jana Kubelíka vystavěn kolínským stavitelem Janem Sklenářem podle projektu stavebního rady Jana Krcha nový kostel v pseudogotickém stylu, vykazujícím inspiraci v prvcích pozdní gotiky. Dostavěný kostel byl slavnostně vysvěcen 16. května 1908.

Dnešní stavba je jednolodní, obdélná, s pětiboce uzavřeným presbytářem a se sakristií a vysokou hranolovou věží po jižní straně. Z původní stavby ze 14. století se dochoval gotický portál z presbytáře do sakristie, doplněný v roce 1908 a kamenné detaily (žebra, hladké svorníky ze sakristie, ostění atd.) zazděné v ohradní zdi; mezi nejzajímavější patří konzolka s bezvousou lidskou tváří a svorník s pětilistou růží (pravděpodobně mariánský symbol – Maria, růže nebeská, neboť souvislost Rožmberky, kteří v letech 1344 – 1412 vlastnili hrad v nedalekém Hradištku II není nijak prokázána). 

Interiér je výrazně eklekticky pojatý, nepříliš harmonicky však působí v jeho výzdobě propojení pseudorománských a gotizujících prvků. Presbytář je sklenut pseudogotickou křížovou žebrovou klenbou, loď je zaklopena romantizujícím trámovým stropem. Okna v presbytáři jsou vyplněna cennými secesními vitrážemi* z roku 1908.

Zařízení kostela je pseudogotické z let 1891–92, na hlavním oltáři z roku 1892 se dochoval původní barokní oltářní obraz* sv. Jakuba při kázání lidu španělskému, vynikající práce Škrétovy školy ze 60. let 17. století, obraz je opatřen nápisem o datu opravy Franz. Mayer Pinxit in Presnitz 1769. Na bočních oltářích sv. Jana Nepomuckého a sv. Anny jsou obrazy od Václava Vysekala z Kutné Hory, autory sochařské výzdoby v kostele jsou převážně kutnohorští sochaři František Charvát a Bohumil Bek. Po stranách presbytáře jsou dvě vynikající secesní sochy* z počátku 20. století, představující anděly hrající na loutnu a housle. Velkolepé varhany vyrobil v letech 1909–10 varhanář Antonín Mölzer st. z Kutné Hory a opatřil je nápisem: „Takový nástroj v tak zapadlé vesnici jako jsou Ovčáry se nikde nenajde“. Kostel byl vymalován v roce 1922 z nadace rodiny Richterovy z Býchor, po straně vítězného oblouku se nacházejí fresky sv. Václava a sv. Ludmily. Z původního vybavení se dochoval stříbrný kalich s letopočtem 1524 (dnes v depozitáři Pražského arcibiskupství), křtitelnice z roku 1767 a cínové lavabo z roku 1769.

Ve věži visí zvon Jakub (průměr 1,20 m, výška 0,90 m, váha 1000 kg) z roku 1524. Na zadní straně je zvon vyzdoben reliéfy sv. Petra, sv. Jakuba a sv. Jana Evangelisty, na přední straně je medailon se sv. Jiřím a nad ním erb Jana Habartického z Habartic (ve štítě šikmé břevno od prava dolů, nad ním okřídlená přilba), správce kolínského panství v letech 1599-1603. Kolem koruny je český nápis: TENTO ZWON UDIELAN GEST DO WOWZAR K SVATEMU JAKUBU ZA STARSICH JANA TOBIASSE, JIRY RYCHTARZE, MIEKOTY. Ve věži dále visí menší zvony Petr a Jan z roku 2002 od zvonařství Rudolfa Pernera v Pasově.

Dnes filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Kolín Kolínského vikariátu. Bohoslužby se konají každou neděli v 11:00 hodin.

Prohlášení za památku

Kostel sv. Jakuba Většího byl v roce 1963 zapsán spolu s ohradní zdí a hrobkou rytíře Horského do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 30023/2–829.

Fotogalerie

Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, pohled od jihozápadu (2018)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, pohled od jihovýchodu (2018)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, pohled od věže (2018)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, zvonové patro věže (2018)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, pohled od jihu (2018)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, pohled od západu (2006)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, ohradní zeď (2016)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, konzola z původní stavby, druhotně zazděná v ohradní zdi (2006)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, svorník s pětilistou růží, původně v presbytáři, dnes v ohradní zdi  (2008)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, vítězný oblouk a průhled do presbytáře (2010)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, klenba presbytáře (2010)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, pohled lodí ke kruchtě (2010)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, hudební kruchta s varhany (2010)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, jižní stěna kostelní lodi (2010)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, severní stěna kostelní lodi (2010)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, portál z presbytáře do sakristie (2010)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, socha anděla hrajícího na housle (2010)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, socha anděla hrajícího na loutnu (2010)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, křtitelnice (2010)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, průhled z věže (2010)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, krov věže nad zvony (2010)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, zvon Jakub z přední strany (2010)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, zvon Jakub, detail výzdoby na přední straně (2010)Ovčáry - kostel sv. Jakuba Většího, zvon Jakub ze zadní strany (2010)

Zdroj informací

Klouda V.: Ovčáry 950 let, vydal MNV OVčáry, vytiskly Obchodní tiskárny Kolín. 1971.

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 2. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1978.

Bojarová M.: Skupina historizujících kostelů na Kolínsku, Památky středních Čech, roč. 15/2001, č. 2, str. 66. Praha 2001.

Mapa

Poloha

Kostel stojí na horní (severní) straně svažité návsi.

GPS: 50°3'49.530"N, 15°14'22.740"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK