Cesty a památky

Kolínsko » Přišimasy » Klepec - PP

Klepec - PP
***

Přišimasy, Limuzy, Příroda, Přírodní památky

Přírodní památka (PP) Klepec (kategorie Mezinárodního svazu ochrany přírody IUCN – III, přírodní památka) byla vyhlášena v nadmořské výšce 310 - 358 metrů na rozloze 7,4941 ha z důvodu ochrany skupiny žulových balvanů, které vznikly v důsledku selektivní eroze.

Přírodní památka se rozkládá na úbočích a vrcholu kopce Klepec, který s výškou 358 metrů nad mořem výrazně převyšuje okolní krajinu, a je tedy ideálním vyhlídkovým bodem na Černokostelecko, Úvalsko a částečně i do Polabí. Skládá se ze dvou samostatných částí o rozloze 2,051 ha (Klepec I) a 5,3934 ha (Klepec II), na kterých jsou volně routroušeny balvany, tvořené tvrdšími částni porfyrické biotitické žuly říčanského typu středočeského plutonu, obnažené po odnosu zvětralin (nejedná se tedy o tzv. "bludné balvany"). Působením chemického zvětrávání a korozně erozní činnosti stékající vody vznikají na svislých částech balvanů žlábkové pseudoškrapy a na vodorovných nebo mírně skloněných plochách balvanů se vlivem složitých zvětrávacích procesů (mechanických, chemických, biochemických) vytvořily oválné prohlubně – skalní mísy, považované některými badateli a esoteriky za obětní pohanské mísy. Většina mís je zde v pokročilém stádiu vývoje, neboť jsou odvodňovány odtokovými žlábky, které signalizují začátek jejich destrukce.

Balvany tvoří tzv. „Kamenné stádo“, největší z nich se jmenuje Slouha, který je vysoký 7 metrů, dlouhý 8 metrů a široký 3 metry. Své jméno získal podle tvaru – na jedné straně má nápadné zaoblení, připomínající shrbenou postavu služebníka. Ještě v 19. století Slouhu obklopovala řada menších oblých kamenů, tzv. „Stádo ovcí“. Ty zmizely během roku 1843, kdy na Klepec dorazil kameník Michálek z Rostoklat s dělníky, kteří z okolních kamenů nalámali kvádry a štěrk na stavbu Císařské silnice z Prahy do Kolína a na stavbu mostů v Praze a Poděbradech. V roce 1920 byla do Slouhy vsazena pamětní deska padlým v 1. světové válce. Další velké kameny se nazývají  např. Stoh slámy (výška 4 metry, průměr 8 metrů, váha 420 tun a 120 m3 kamenné hmoty), Obří záda nebo Šplíchalův kočár; ostatní balvany jsou bezejmenné.

V chráněném území jsou tři opuštěné lůmky z 19. století, kde se těžila žula na obnovu vyhořelého Národního divadla v Praze, a které dnes tvoří tůně významné jak pro rostlinstvo, tak pro drobné živočichy.

Bublinatka jižní (Utricularija australis) je pozornost vyžadující (C4) vodní, hmyzožravá bylina z čeledi bublinatkovitých, s ponořenými nebo plovoucími listy. Vykvétá velmi vzácně v červnu až září citrónově žlutým květem s výrazným dolním korunním pyskem na dlouhých stopkách nad vodou. Vyskytuje se ve větším jezírku zatopeného lomu (Klepec II).

Lejsek šedý (Muscicapa striata) je ohrožený (EN) druh tažného zpěvného ptáka z čeledi lejskovitých, který dorůstá délky až 14,5 cm, v rozpětí křídel měří 23–25 cm a váží asi 16 g. U nás se zdržuje od dubna do října, na území PP Klepec se vyskytuje v počtu několika jedinců.

Užovka obojková (Natrix natrix) je ohrožený (EN) druh nejedovatého hada z čeledi užovkovitých. Dorůstá délky okolo 120 cm a dožívá se 10 let, barvu má obvykle tmavě zelenou nebo hnědou, s charakteristickými žlutými nebo oranžovými, černě a bíle lemovanými půlměsíčitými skvrnami za hlavou. Velmi vzácně je pozorována ve vodě většího jezírka zatopeného lomu.

Ještěrka obecná (Lacerta agilis) je zranitelný (VU) druh ještěrky z čeledi ještěrkovitých, má velkou hlavu, silné končetiny a poměrně silný ocas, dorůstá délky až 30 cm. Na území PP Klepec byla zjištěna nepočetná populace několika kusů.

Prohlášení za památku

Přírodní památka byla vyhlášena radou Středočekého krajského národního výboru dne 29. listopadu 1977, v Ústředním seznamu ochrany přírody (ÚSOP) je evidována pod kódem 655.

Fotogalerie

Klepec - přírodní památka, pohled od Limuz (2008)Klepec - přírodní památka, pohled z Hradešína, v popředí Přišimasy - Skřivany (2009)Klepec - přírodní památka, Slouha od západu (2009)Klepec - přírodní památka, Slouha od východu (2008)Klepec - přírodní památka, Šplíchalův kočár (2009)Klepec - přírodní památka, Šplíchalův kočár (2008)Klepec - přírodní památka, Obří záda (2009)Klepec - přírodní památka, Stoh slámy (2009)Klepec - přírodní památka, škrapy a odtokové žlábky na Stohu slámy (2009)Klepec - přírodní památka, skalní mísa na Stohu slámy (2009)Klepec - přírodní památka, xenolit na Stohu slámy (2009)Klepec - přírodní památka, bezejmenné balvany (2009)Klepec - přírodní památka, jezírko (2009)Klepec - přírodní památka, jezírko (2009)Klepec - přírodní památka, koupaliště v zatopeném lomu (1924)Klepec - bublinatka jižní v květu (2009)Klepec - přírodní památka, kosatec žlutý (2009)Klepec - přírodní památka, lejsek šedýKlepec - přírodní památka, užovka obojkováKlepec - přírodní památka, výhled směrem na Kostelec nad Černými lesy (2008)Klepec - přírodní památka, výhled na jih (2009)Klepec - přírodní památka, mapa

Zdroj informací

Ústřední seznam ochrany přírody Agentury ochrany přírody a krajiny ČR,

TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA

Mapa

Poloha

Přístup do přírodní památky je po žluté turistické značce Přišimasy - Limuzy.

GPS: 50°2'55.834"N, 14°46'43.258"E

Přístupnost

Volně přístupné

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK