
Boží muka (morový sloup), Škvorec
Datace: 1739
Sloh: baroko
Autor: obnova akademický sochař Josef Pospíšil
Materiál: pískovec, pásová ocel, litina
Majitel: městys Škvorec
Barokní boží muka (morový sloup) nechal v roce 1739 postavit škvorecký sládek Václav Šlais se svou ženou Kateřinou jako díkůvzdání Bohu a Panně Marii za ochranu jejich rodiny před morovou epidemií. Osobní fundaci připomínají jak reliéfní pivovarský znak s iniciálami donátora W(ACLAW) SS(LAIS), tak pamětní nápis s chronogramem. Jelikož byl postaven při důležité barokní poutní cestě do Hradešína, je zakreslen na všech mapových podkladech z 18. století. Hlavice sloupu s křížem byla v říjnu roku 2006 zničena vandaly a její rozlomené části byly uloženy v Novém zámku ve Škvorci. V letech 2021-2022 byla památka obnovena akademickým sochařem Josefem Pospíšilem z Kutné Hory a poté doplněna replikou vrcholového kříže, vyrobenou podle dochovaných fotografií. Obnovu za spolupráce Jana Psoty ml. financoval městys Škvorec.
Pískovcový sloup spočívá na čtvercové základně s oblounem a výžlabkem, z níž vyrůstá hranolový sokl členěný předstupujícími obdélnými zrcadly s vykrojenými rohy. Sokl zdobí dvě reliéfní a dvě nápisové desky: na jedné straně je reliéfní pivovarský znak s korunou, palmovými ratolestmi a iniciálami W SS, na další straně reliéf planoucího srdce s iniciálami IHS a latinským křížem, zatímco dvě zbývající plochy nesou česky psaný nápis TENTO KŘIŽ WYST(A)WEN GEST KE CTI A CHWALE BOŽI TEŽ KE CTI NEISVETEISY RODICCI BOZY MARIE PANNY. WYSTAWEN GEST NAKLADEM WACLAWA SLAISE TEŽ CATEŘINY MANŽELKY GEHO. AN(N)O 1739. Podstavec ukončuje profilovaná římsa, na kterou navazuje vysoký štíhlý sloup s mírně vyklenutým dříkem, dórskou patkou a hlavicí s prstencem, nesoucí čtvercový abakus a oblý polštářek. Ve vrcholu je osazen drobný tmavý kovový kříž s korpusem Krista, který navrací památce její původní vertikální završení a výraz drobné barokní sakrální dominanty.
Boží muka patří k nejcennějším drobným sakrálním památkám v okolí Škvorce. Není pouze kamenickým dílem místní provenience, ale také osobním svědectvím barokní zbožnosti, vděčnosti a paměti konkrétní rodiny spojené se škvoreckým pivovarem. Jeho poloha při staré cestě mu dává výraznou urbanistickou a krajinářskou hodnotu. Sloup vytváří tiché zastavení na hranici sídla a krajiny, připomíná dávnou komunikační trasu mezi Škvorcem a Hradešínem a zároveň ukazuje, jak významnou roli hrály drobné sakrální památky v duchovní i vizuální organizaci barokní krajiny. Dochované nápisy, reliéfy a donátorské iniciály z něj činí mimořádně cenný doklad místní historie, paměti morových ran i péče obce o památkové dědictví.
Boží muka byla zapsán 31. 12. 1965 do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 46412/2–727.
Psota J. ml., Kyselová P., Bednář M., Jindřich J.: Drobné památky v Úvalech a okolí, str. 140-141. Klub přátel historie a přírody Úval a okolí 2009.
Boží muka stojí mezi čtyřmi akáty nově vysazenými v roce 2022 severozápadně od obce při silnici do Hradešína, v nadmořské výšce 375 metrů.
GPS: 50°2'26.228"N, 14°44'58.276"E
Volně přístupné