Cesty a památky

Kolínsko » Škvorec » křížek u silnice do Přišimas

křížek u silnice do Přišimas

Škvorec, Kříže, křížky a boží muka, Křížky

Křížek u silnice do Přišimas, Škvorec
Datace: původní dřevěný kříž 1770–1771, kamenný kříž 19. století, obnoven 2026
Sloh: novodobá obnova drobné sakrální památky s historizujícím litinovým křížem
Autor: původní autor neznámý; obnova Miloslav Klicpera, spolupráce Jakub Klicpera, Milan Vyšata a Štefan Vejrosta
Materiál: kámen, žula, litina/kov, zinkování, nátěr
Majitel: městys Škvorec

Křížek stojící při silnici ze Škvorce do Přišimas v místě zvaném „U kamenného kříže“ nebo také „Druhý Donát“ je drobnou sakrální památkou navazující na starší tradici tohoto místa. Původní dřevěný kříž zde byl vztyčen v letech 1770–1771 jako připomínka hladomoru, tedy jedné z nejzávažnějších krizí pozdně barokní doby. V 19. století jej nahradil železný kříž s větším kamenným podstavcem, který se stal výrazným bodem u cesty a spolu s okolními lipami součástí paměti krajiny. Podle místní tradice mají být v tomto prostoru pochováni blíže neurčení vojáci, tuto zprávu však lze považovat pouze za tradované podání. Kříž byl kolem roku 1990 úmyslně zničen a odcizen a místo po něm po dlouhou dobu připomínaly jen zbytky podstavce pod korunami starých lip. K obnově došlo v roce 2026 zásluhou škvoreckého patriota Miloslava Klicpery, který již v roce 2022 získal od rodiny Kmínků z Miličína starý hrobový křížek. V létě 2024 jej odvezl k panu Vinšovi do Hradešína k očištění, ten z vlastní iniciativy a bez nároku na platbu provedl také základní ochranu povrchu zinkováním a zprostředkoval kontakt na kameníka pana Blažka ze Štíhlic, který poskytl kámen pro zvýšení podstavce a cenné rady k vlastnímu osazení. Po kontrole místa, přípravných pracích a nátěrech provedených v září 2025 byl křížek dne 8. června 2026 na místě osazen. K tomu byli zapotřebí čtyři lidé, vedle Miloslava Klicpery se na tom podíleli jeho syn Jakub, soused Milan Vyšata a zeť, zednický mistr Štefan Vejrosta. Příběh obnovy památky tak má osobní rozměr.

Podstavec spočívá na nízké čtvercové základové desce a je složen ze dvou kamenných částí. Spodního hranolového soklu z hrubě opracovaného světlého kamene a vyššího hranolového nástavce, na němž je usazen kovový kříž. Současné řešení respektuje původní vertikální kompozici drobné cestní památky, zároveň je zřetelně čitelné jako novodobé pietní doplnění zaniklé památky. Kovový kříž má výrazně dekorativní historizující podobu s černě pojednanými rameny a zlacenými ozdobnými prvky. Tělo ukřižovaného Krista je umístěno ve středu kříže, ramena jsou zdobena volutovými a rostlinnými motivy a v křížení se nachází oválné pole rámované bohatým ornamentem. Spodní část kříže tvoří širší dekorativní nástavec se stylizovanými figurálními a rostlinnými motivy, který propojuje kovovou část s kamenným soklem. Starší fotografie dokládají někdejší podobu kříže mezi mohutnými lípami a stav po jeho zániku, kdy na místě zůstaly jen nízké kamenné zbytky v trávě. Křížek je osazen v zeleni při silnici východně od Škvorce směrem na Přišimasy, v těsném sousedství památných lip vysazených v roce 1770, které utvářejí jeho přirozený rámec a dávají místu výrazný krajinářský charakter.

Křížek u silnice do Přišimas je hodnotný především jako obnovený paměťový bod v krajině, kde se v jedné vrstvě potkává připomínka hladomoru ve 2. polovině 18. století, tradované místo vojenského pohřbu, zaniklá podoba venkovské sakrální památky 19. století i současná občanská péče o místní dědictví. Jeho význam nespočívá pouze v materiální podobě, ale také v kontinuitě místa, které zůstalo čitelné i po zničení původního kříže díky památným lipám, pomístnímu názvu a místní paměti. Obnova z roku 2026 vrací křížku jeho duchovní i urbanistickou roli zastavení při cestě a znovu propojuje drobnou architekturu s krajinářsky mimořádným rámcem starých lip. V obrazu Škvorecka jde o působivý příklad obnovy zaniklé drobné památky, která nevznikla jako anonymní úřední zásah, ale jako konkrétní osobní čin navazující na paměť místa, péči místních lidí a tradici cestních křížů v otevřené kulturní krajině.