Cesty a památky
špýchar
Škvorec, Ostatní stavby, Hospodářská zařízení a dvory
Špýchar, Škvorec
Datace: po roce 1770
Sloh: barokní
Autor: neznámý
Materiál: lomový kámen, cihla, dřevo, vápenné omítky, keramická krytina
Majitel: soukromý vlastník
Barokní špýchar (kontribuční sýpka), představuje mimořádně cennou hospodářskou stavbu spojenou s reformami habsburské monarchie ve druhé polovině 18. století. Vznikl po roce 1770 na základě císařského patentu vydaného jako reakce na ničivý hladomor z let 1770–1772, který postihl značnou část českých zemí. Poddaní škvoreckého panství byli povinni do takových obilních skladů odvádět část úrody, jež měla v obdobích neúrody vytvořit zásobu osiva a potravin pro místní obyvatelstvo. Objekt stojí na východním okraji někdejšího hospodářského dvora u Nového zámku a po staletí plnil funkci důležitého obilního skladu. Při opravě byl na jednom ze stropních trámů nalezen letopočet 1701, který může souviset se starším stavebním materiálem nebo předcházející hospodářskou stavbou v areálu. V současnosti je špýchar v soukromém vlastnictví a přes dílčí stavební úpravy si uchoval značnou část své historické podstaty.
Stavba má mohutnou dvoupatrovou hmotu obdélného půdorysu a patří k nejvýraznějším hospodářským objektům ve Škvorci. Obvodové zdivo je vystavěno převážně z lomového kamene spojovaného maltou, místy doplněného cihlovými prvky. Původní hladké dvouvrstvé vápenné omítky se dochovaly jen ve fragmentech a na mnoha místech odhalují kamennou konstrukci. Fasády člení pravidelně rozmístěná drobná obdélná okna bez šambrán, opatřená segmentovými cihelnými záklenky. Budovu završuje vysoká sedlová střecha valbená nad oběma štítovými průčelími, krytá pálenými bobrovkami. Na východním štítě se dochovaly pozůstatky štukové výzdoby a hladká kordónová římsa, zatímco pod mohutnou korunovou římsou vyniká jednoduchá, ale působivá barokní kompozice. Hlavní vstup se nachází na západní straně, kam vede původní rampa. Vstupní portál je kamenný, lemovaný lištou s charakteristickými ušima a kapkami, nadpraží má segmentově zvlněný tvar. Dochovány byly také původní jednokřídlé dveře pobité vodorovně kladenými prkny a opatřené historickým kováním.
Interiér tvoří velké jednoprostorové haly určené ke skladování obilí. V přízemí se dochovala betonová podlaha mladšího data, nad níž se rozprostírají trámové stropy s prkenným záklopem. Konstrukci podpírá podélný průvlak nesený dřevěnými sloupy s kvádrovými patkami a hlavicemi. Před vstupem byla vybudována předsíň zaklenutá valenou klenbou s lunetami. Po obvodu interiéru probíhá nízký sokl se zaoblenou horní hranou. Do pater vedou dřevěná dvouramenná schodiště s podestou, pod nimiž se nachází klenutý prostor se dvěma poli plackové klenby. Horní podlaží mají prkenné podlahy a některé původní sloupy byly při opravách nahrazeny novými konstrukcemi. Dochoval se rovněž hambalkový krov s podélným ztužením a vaznými trámy začepovanými do ležatých stolic, představující hodnotný příklad tesařského řemesla 18. století.
Škvorecký špýchar patří k nejvýznamnějším hospodářským památkám obce a zároveň k pozoruhodným dokladům sociálních a hospodářských reforem tereziánské a josefinské doby. Připomíná období, kdy se stát snažil předcházet opakování katastrofálních hladomorů vytvářením obecních a vrchnostenských obilních rezerv. Svou mohutnou hmotou dodnes dominuje bývalému hospodářskému areálu a představuje vzácně dochovaný příklad barokní kontribuční sýpky ve středních Čechách. Vedle mimořádné historické hodnoty má také značný význam urbanistický a krajinářský, neboť po více než dvě století spoluutváří charakteristickou siluetu Škvorce a připomíná hospodářské zázemí někdejšího panství.
Prohlášení za památku
Špýchar je spolu s celým areálem Nového zámku zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 15659/2–2172.
Fotogalerie
Mapa
Poloha
Špýchar stojí v ulici Ke Špejcharu na severovýchodním okraji hospodářského areálu Nového zámku.
GPS: 50°2'46.060"N, 14°44'16.220"E
Přístupnost
Nepřístupné
