Cesty a památky

Kolínsko » Svojšice » kostel sv. Václava

kostel sv. Václava
**

Svojšice, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely barokní

Původní gotický kostel je poprvé připomínaný v roce 1352 v registru papežských desátků a částečně se dochoval ve zdivu současné stavby. V roce 1627 byl starý kostel pobořen a vypleněn vzbouřenými sedláky, radikální opravy v raně barokním stylu se ale dočkal až v roce 1678 za hraběte Michaela Osvalda Thuna, jak to dokládal nápis v západním průčelí, překrytý později přistavěnou předsíní: MICHAELE OSWALDO S. ROM. IMP.: COMITE DE THUN REPARATE 1678. V roce 1773 byl kostel rokokově přestavěn nákladem hraběte Michaela Jana Althanna podle návrhu architekta Jana Josefa Wircha. Dne 2. května 1798 udeřil do věže blesk, sjel do kostela a uvnitř způsobil značné škody, které byly odstraněny až při opravě dokončené v roce 1807. V roce 1825 pak byla k západnímu průčelí přistavěna předsíň a v roce 1846 bylo změněno původní šindelové zastřešení za pálené tašky. V letech 1974-75 byla provedena oprava fasád, v rámci které kostel získal současnou barevnost.

Jednolodní obdélný kostel s odsazeným čtvercovým presbytářem, po jehož severní straně je obdélná sakristie s oratoří v patře. K jižní straně lodi je připojena lehce obdélná čtyřpatrová hranolová věž, ukončená zděnou čtyřbokou, dvakrát odstupněnu bání, vrcholící malou makovicí s latinským křížem. Před západní průčelí je představěna trojboká obdélná předsíň, v jejímž štítu je druhotně umístěn memoriální nápis o přestavbě kostela v roce 1773 vytesaný na oválné pískovcové desce s devítiřádkovým latinským nápisem: AD MAJOREM DEI OPTIMUS MAXIMUS GLORIAM ET SANCTI MARTYRIS WENCESLAI DUCIS AT PATRONI BOHEMIAE HONOREM HANC ECCLESIAM REAEDIFICAVIT EXCELLMUS DOMINUS MICHAEL IOANNES SACRUM ROMANUM IMPERIUM PINCERN HAEREDIT COMES AB ALTHANN MDCCLXXIII [K větší Boha všemohoucího slávě a svatého Václava mučedníka urozená pán Michael Jan hrabě z Althannu, svaté Říše římské dědičný číšník, 1773]. Západní průčelí je členěno poměrně vysokým soklem, ze kterého vyrůstají na stranách předsíně vždy dva pilastry s patkou a iónskou hlavicí s motivem čabraky na dříku, třetí pilastry blíže středu jsou bez patky a hlavice. V ose nad předsíní je umístěno půlkruhové okno v profilované šambráně s prodlouženým parapetním polem. Šambrána má v horní části dva štukové motivy vzniklé spojením voluty, ucha a kapky. Středový klenák přechází do korunní římsy. Okno je opatřené železnou mříží tvořenou nakoso umístěnými provlékanými pruty. Pilastry vynášejí náročně profilovanou korunní římsu, nad kterou je místěn v ose mohutný půlkruhový štít předstupující před plnou atiku, zakončenou na stranách pilíři, na kterých stojí vázy. V tympanonu štítu je umístěn kamenný reliéfní erb hrabat Althannů (břevno s písmenem A), doplněný plastickou nápisovou páskou s textem: A (lthann) A (nno) 1773. Za tímto půlkruhem je trojúhelný štít s volutami a probráním, vrcholící jehlanem se železným křížem s rozeklanými konci ramen a květinou uprostřed. Fasáda jižní a severní stěny je holá, pouze kolem shodných půlkruhových oken jsou jednoduché kamenné šambrány v dolních rozích se třemi kapkami, vrchol šambrán se dotýká výrazné korunní římsy, která obíhá celou stavbu. 

Z původního gotického kostela se dochovala pouze věž a část přilehlého zdiva lodi, kde se u jednoho z oken za barokními okenicemi zachoval zbytek gotické kružby. V podvěží je gotická místnost – původně předsíň – sklenutá kdysi křížovou klenbou, z které se dochovaly náběhy žeber, s hrotitými výklenky ve všech čtyřech stěnách a s goticky profilovanou sedilí na východní straně.

Obdélná loď nese strop dřevěné konstrukce omítaný na rákos, napodobující plackovou klenbu s pasy, dělící ho na tři části. Nástropní malby od Václava Prokopa Kramolína ze 70. let 18. století byly poškozeny při požáru v roce 1798 a zabíleny byly během oprav, dokončených v roce 1807. Současné malby v historizující eklektické formě jsou od Jaroslava Majora z roku 1929 a zobrazují ve středním poli figurální scénu s knězem v chrámu, který podává hostii klečícímu sv. Václavovi a sv. Ludmile, na dělícím pase je nápis POCHVÁLENA BVDIŽ SVÁTOST OLTÁŘNÍ, pole klenby směrem k západu nese uprostřed malovaný průhled do nebe, ve kterém jsou zachyceni andělé. Na západní straně je vestavěna kruchta, která je zaklenuta valeně a opatřená zděným zábradlím konvexně konkávně prohnutým. Presbytář je sklenut jedním polem barokní cihlové křížové klenby s vytaženými hranami z roku 1678, pokrytým malbami z roku 1929. Nad sakristií se do presbytáře otevírá velkým trojdílným proskleným oknem oratoř, na jejímž stropě jsou zbytky maleb z roku 1929.

Ze zařízení kostela vyniká sestava barokních lavice* z roku 1678 a 1773 a hlavní rámový rokokový oltář* z roku 1773, který byl původně vybaven hodnotným obrazem** sv. Václava od Václava Prokopa Kramolína (za neznámých okolností byl přenesen do Kolína a před zničením zachráněn Vladimírem Rišlinkem, po památkové obnově je dnes ve sbírkách Regionálního muzea Kolín a je vystaven ve stálé expozici ve Veigertovském domě v Kolíně); dnešní oltářní obraz sv. Václava je od Ludvíka Jaroslava Bernarda, datovaný v signatuře 15. 9. 1868. Rokoková kazatelna* z let 1770-73 je zdobena zlacenou kartuší se starozákonní scénou a rokají a stříškou se sochami sv. Augustina a sv. Ambrože po stranách a sv. Jeronýma na vrcholu. Křtitelnice s nepůvodním víkem a (dnes odcizenou) litou sochou sv. Václava pochází z roku 1678 a ukřižovaný Kristus na jižní straně vítězného oblouku z konce 19. století. Na epištolní straně se dochoval zbytek barokního baldachýnu z roku 1773, pod kterým byla umístěna socha (odcizená v 90. letech 20. století) trůnící Madony s Ježíškem z roku 1892 od pražského řezbáře a svojšického rodáka Josefa Krejčíka. Na severní straně je boční oltář P. Marie Immaculaty z roku 1773 s řezanými reliéfy Navštívení a Zvěstování P. Marie, obrazem od Bedřicha Wachsmanna z roku 1904 a po stranách stojícími sochami sv. Prokopa (vlevo) a sv. Vojtěcha (vpravo) od Eduarda Veselého (Wesseleho) z roku 1881. na jižní straně je boční oltář sv. Jana Nepomuckého (původně sv. Vojtěcha) z roku 1773 s řezanými reliéfy ze života sv. Vojtěcha, obrazem od Ludvíka Jaroslava Bernarda z roku 1870 a po stranách stojícími sochami sv. Vendelína (vlevo) a sv. Nortburgy z dílny Meyer v Mnichově. Na stěnách lodi visí křížová ceta z 2. poloviny 19. století, doplněná na severní stěně skříňkou s kopií hřebu, kterým byl ukřižován Kristus, a autentikou z římského kláštera sv. Kříže z roku 1900. Ve východní stěně sakristie se dochovaly vstupní pozdně barokní dveře z roku 1773 a stejně staré dveře do presbytáře s krabicovým zámkem a kovaným závěsem esovitého profilu v téměř neporušeném stavu. V 90. letech 20. století byl odcizen cenný kalich** ze zlaceného stříbra z 1. čtvrtiny 18. století od Andrease Krause z Kutné Hory, který náležel k nejvýznamnějším památkám barokního zlatnictví na Kolínsku. 

Ve věži kostela se dochoval z celé sestavy zvonů pouze renesanční zvon* z roku 1576 od  pražského zvonaře Brikcího z Cimperka. Váha zvonu činí 233 kg, průměr zvonového otvoru dole činí 73,5 cm a jeho hlavní (nárazový) tón je cis2. Na krku zvonu je reliéfní pás s biblickými výjevy o ztraceném synu, na plášti jsou dále dva reliéfní erby (jeden je Vojtěcha Zuba z Poměše - hlava baziliška, na kterou útočí orlice a druhý Jana Mnichovského z Bochova - tři kosá března, na prostředním tři růže) orámované vavřínovými věnci a čtyři české nápisy: 1. W Z z P I M z B (iniciály donátorů zvonu nad erby), 2. GEDNANIM VROZENYCH PANA WOITIECHA ZUBA Z POMYESSIE AURZEDNIKA PANSTWI K HRADKU / NAD SAZAWAU PRZYNALEZICZYHO A PANA IANA MNICHOWSKÉHO Z BOCHOWA KOMORNIKA DESK / ZEMSKYCH ET CETERA VDIELAN ZWON TENTO SKRZE BRYKCYHO ZWONARZE Z CYMPERKU W NOWEM MIE / STIE PRAZSKEM DO SWOGESSYCZ NAKLADEM WSSECH OSADNICH K TE OBCZY NALEZIEGICYCH STALO SE LETA 1576, 3. PRZYGDE HODINA W KTERAUZTO WSSYCZKNI KTERZY W HROBECH GSAU VSLYSSY HLAS SYNA BOZIHO Y PUGDAU KTERZY DOBRE / WIERY CZYNICI NA WZKRZYSSENI ZIWOTA ALE TI KTERZY / ZDE WIERY CZINICI NA WZKRZYSSENI SAUDU SWATY YAN EWANGELIUM W KAPITOLA PATY, 4. MY WSSYCZKNI OSAZENIE SE PRED STOLICY KRYSTOWAU A / PRZYNESE GEDEN KAZDY WLASTNI WIERY TIELA SWEHO GAKZ CZI / NIE BUDTO DOBRE A NEBO ZLE SVATY PAWEL W II KORYNTSKYM W V KAPITOLA. V sanktusové vížce visel zvon z roku 1923, při opravě střevchy kostela v roce 2020 byl snesen a uložen v sakristii.

Zajímavostí je, že přímo v kostele byl pohřben polní podmaršálek a svobodný pán Adolf von Lützow und Goldenbach (* 1703 Meklenbursko - † 18. 6. 1757 v bitvě u Kolína, o čemž se dochoval zápis v matrice zemřelých svojšické farnosti: 21. (červen 1757) Z tábora. Z příkazu nejvyššího hraběte Dauna pohřben v kostele sv. Václava protože byl katolík nejjasnější pán pan generál polní podmaršálek kavalérie Adolf svobodný pán von Lützow und Goldenbach atd. Pohřbu se tehdy zúčastnila celá rakouská generalita v čele s polním maršálem hrabětem Leopoldem Daunem. Místo jeho hrobky v kostele není v současnosti známé.

Adolf svobodný pán von Lützow und Goldenbach (*1703 ⚔ v bitvě u Kolína 18.6.1757)

Více zde: https://www.primaplana.cz/news/vsechna-slava-polni-trava-1757/
Adolf svobodný pán von Lützow und Goldenbach (*1703 ⚔ v bitvě u Kolína 18.6.1757)

Více zde: https://www.primaplana.cz/news/vsechna-slava-polni-trava-1757/

Od 1. ledna 2005 filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Kostelec nad Černými lesy Kolínského vikariátu. Bohoslužby se konají každou sobotu od 14:00, kostel je otevřen od 13:30 hodin. Zájemci o prohlídku kostela mohou kontaktovat pana Jaroslava Divíška, e-mail jaroslavdivisekml@seznam.cz nebo telefon 777 712 013.

Prohlášení za památku

Kostel sv. Václava je s celým areálem zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 33142/2–859.

Zdroj informací

Tůma J.: Paměti osad na Kouřimsku, str. 6 - 9. Nakladatelství J. L. Bayer Kolín, 1915.

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 4. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1982.

Vácha P.: Vizitační zpráva o stavu zvonu z roku 1576. Poděbrady 2008.

Kutil J.: Nápisy okresu Kolín, diplomová práce, str. 122, 72 a 273. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. 2012.

Záhorka J., Patrný M.: Stavebně historický průzkum kostela sv. Václava ve Svojšicích, Národní památkový ústav Praha. 2012.

Mapa

Poloha

Kostel stojí v dominantní poloze ve východní polovině vsi.

GPS: 50°0'9.350"N, 15°2'38.520"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

Fotogalerie

Svojšice - kostel sv. Václava, pohled od severozápadu (2021)Svojšice - kostel, pohled od západu (2021)Svojšice - kostel sv. Václava, pohled od jihozápadu (2021)Svojšice - kostel sv. Václava (2017)Svojšice - kostel, štíty západního průčelí (2021)Svojšice - kostel, nápisová deska z roku 1773 ve štítu předsíně (2021)Svojšice - kostel, Althanovský znak ve štítu západního průčelí (2021)Svojšice - kostel, okno s dřevěným rámem v severní stěně (2007)Svojšice - kostel sv. Václava, pohled z kruchty do lodi (2021)Svojšice - kostel sv. Václava, pohled k presbytáři (2021)Svojšice - kostel sv. Václava, presbytář (2021)Svojšice - kostel sv. Václava, hlavní oltář (2021)Svojšíce - původní oltářní obraz Apotoóza sv. Václava od Václava Prokopa Kramolína z roku 1773 (2021)Svojšice - kostel sv. Václava, klenba presbytáře (2021)Svojšice - kostel sv. Václava, oratoř (2021)Svojšice - kostel sv. Václava, pohled z oratoře do presbytáře (2021)Svojšice - kostel sv. Václava, ornáty v oratoři (2021)Svojšice - kostel sv. Václava, klenba lodi (2021)Svojšice - kostel sv. Václava, klenba lodi z kruchty (2021)Svojšice - kostel sv. Václava, detail nástropního obrazu nad kruchtou (2021)Svojšice - kostel sv. Václava, jižní stěna lodi (2021)Svojšice - kostel sv. Václava, kazatelna (2021)Svojšice - kostel sv. Václava, boční oltář sv. Jana Nepomuckého (2021)Svojšice - kostel sv. Václava, boční oltář Panny Marie (2021)Svojšice - kostel, křtitelnice (2021)Svojšice - kostel, zbytky bočního oltáře (2021)Svojšice - kostel sv. Václava, pohled ke kruchtě (2021)Svojšice - kostel sv. Václava, kruchta s varhanami (2021)Svojšice - kostel sv. Václava, varhany (2021)Svojšice - kostel, barokní lavice (2021)Svojšice - kostel, kopie hřebu, kterým byl ukřižován Kristus (2021)Svojšice - kostel sv. Václava, zámek dveří do sakristie (2021)Svojšice - kostel sv. Václava, gotické přízemí věže, bývalá předsíň se sedilí (2021)Svojšice - kostel sv. Václava, gotické přízemí věže, zbytek klenby (2021)Svojšice - kostel sv. Václava, původně gotické okno v patře věže (2021)Svojšice - kostel sv. Václava, renesanční zvon (2021)Svojšice - kostel sv. Václava, renesanční zvon, detail (2021)Svojšice - kostel, detail výzdoby zvonu, erb Jana Mnichovského z Bochova a vlevo Vojtěcha Zuba z Poměše (2011)Svojšice - madona z roku 1892 pod barokním baldachýnem z 18. století (1967)Svojšice - kostel sv. Václava, stavební vývoj (2012, J. Záhorka, M. Patrný)

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK