Cesty a památky

Kolínsko » Tuklaty » kostel Narození sv. Jana Křtitele

kostel Narození sv. Jana Křtitele
**

Tuklaty, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely barokní

Na místě současné stavby stával původně románský kostel z 13. století, což dokládá fragment obloučkového vlysu s ozubnicovým pásem, zazděný v severovýchodním nároží kostela (dnes pod omítkou) a zdivo původní obdélné lodi, jejíž rozměry lze odhadnout na 8 x 12,5 metru. K ní se připojoval stejně široký gotický presbytář (zřejmě na místě původní apsidy), z něhož se dochoval sokl ukončený okoseným profilem, část hruškového klenebního žebra a navazující část jižní obvodové zdi. Na základě posouzení situace, patrné po sejmutí fasád v roce 2003, lze hypoteticky uvažovat o polygonálně uzavřeném presbytáři sklenutém křížovou klenbou. V písemných pramenech se kostel poprvé v registru papežských desátků z května 1352, kdy se jednalo o románsko-gotickou stavbu. Ta byla ve 2. polovině 16. století, pravděpodobně za Jaroslava Smiřického ze Smiřic a na Škvorci, přestavěna renesančně, což dokládají nalezené pozůstatky ostění oken a renesanční vstupní portály (jižní zazděný na původním místě, severní druhotně použitý na současný hlavní vchod); o této fázi ale zatím chybí písemné zprávy. Po třicetileté válce byl kostel v roce 1631 vypálený a vyrabovaný, ve zříceninách zůstal stát až do konce 17. století. Z iniciativy místního faráře Jakuba Pečeného, který byl zřejmě i donátorem stavby, byl po roce 1688 vystavěn s použitím původního zdiva nový barokní kostel. Ten byl vysvěcen v roce 1700. Z původní stavby bylo použito zdivo v té době stále stojící severní zdi k výstavbě nové, posunuté severní zdi a větší množství románských i gotických kamenných prvků, objevených po sejmutí staré omítky v roce 2003. Zásluhou místních obyvatel pod vedením Václava Krupky byl kostel postupně opraven v letech 1998 - 2009.

Stavba obdélného půdorysu 13 x 23 metry s výškou 9 metrů má podobu hmotově uzavřeného jednolitého bloku. Boční průčelí jsou členěna čtyřmi pravoúhlými okny s půlkruhovými záklenky, lemovanými profilovanými šambránami. Úprava fasád je prostá, zdobí je hladké sdružené lizény a výrazná korunní římsa, obdobnou úpravu mají i jednoosá průčelí na východní a západní straně. Kostel kryje sedlová, na východě valbová střecha s šestibokým sanktusníkem na hřebeni. Výrazným dekorativním prvkem je mohutný volutový štít nad západním průčelím, který člení dvojice pilastrů s trojúhelníkovitým frontonem.

V interiéru je východní část rozčleněna na pravoúhlý presbytář, po jehož stranách je na jihu sakristie a proti ní severní kaple. Nad sakristií i kaplí se v úrovni prvního patra nacházejí otevřené oratoře, přístupné točitým schodištěm. Presbytář je sklenut valenou klenbou s lunetami, kaple a sakristie mají klenbu křížovou. Loď je uzavřena valenou klenbou na pasech, které spočívají na pilastrech s římsovými hlavicemi. Do západní části lodi byla vložena kruchta, podklenutá dvěma poli křížové klenby, podepřená zděným hranolovým sloupkem. Na kruchtě je umístěn kamenný znak Měnických z Červeněvsi z počátku 18. století (rodina držela v letech 1693–1719 tzv. hamfestní dvůr v Limuzích).

Ze zařízení kostela vyniká hlavní barokní oltář** se sochami sv. Václava a sv. Ludmily z roku 1726 od Jana Jiřího Šlanzovského (část sochařské výzdoby jako socha Vzkříšeného Krista a hlavičky andílků je bohužel po krádeži v 90. letech 20. století nezvěstná), pořízený na náklad úvalského a tuklatského vrchního rychtáře Jiříka Doubravy. Na kruchtě jsou varhany, jejichž skříň pochází z roku 1740 a je od varhanáře Pavla Františka Horáka z Kutné Hory, nový stroj je z roku 1884 od pražského varhanáře Karla Schiffnera, doplněný a opravený v roce 1912 pražským varhanářem Petrem Emanuelem Štěpánem; varhany byly zrestaurovány a znovu zprovozněny v letech 2015-16.

Kostel lze zařadit do kontextu soudobé architektonické tvorby na území Českobrodska, je obdobou kostela v Přistoupimi (1694–95) a přestavby kostela sv. Martina v Rostoklatech (po roce 1688).

Od roku 2009 filiální kostel spadající pod správu Římskokatolické farnosti Úvaly v Jílovském vikariátu. Bohoslužby se konají každou neděli od 17:00 hodin v období zimního času a od 18:00 hodin v období letního času.

Prohlášení za památku

Kostel Narození sv. Jana Křtitele je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 19166/2–867.

Fotogalerie

Tuklaty - kostel sv. Jana Křtitele, pohled od severozápadu (2016)Tuklaty - kostel sv. Jana Křtitele, západní štít (2016)Tuklaty - kostel sv. Jana Křtitele, pohled od jihovýchodu (2018)Tuklaty - kostel sv. Jana Křtitele, severní vchod s druhotně použitým renesančním portálem (2016)Tuklaty - kostel sv. Jana Křtitele, renesanční portál jižního vchodu (2016)Tuklaty - kostel sv. Jana Křtitele, deska na památku oprav v jižní stěně (2016)Tuklaty - kostel sv. Jana Křtitele, pohled do lodi a presbytáře (2016)Tuklaty - kostel sv. Jana Křtitele, hlavní oltář, socha sv. Václava (2016)Tuklaty - kostel sv. Jana Křtitele, hlavní oltář, socha sv. Ludmily (2016)Tuklaty - kostel sv. Jana Křtitele, severní oratoř (2016)Tuklaty - kostel sv. Jana Křtitele, schodiště na oratoř (2016)Tuklaty - kostel sv. Jana Křtitele, kruchta s varhany (2016)Tuklaty - kostel sv. Jana Křtitele, erb Měnických z Červeněvsi na kruchtě (2016)Tuklaty - kostel sv. Jana Křtitele, římsové hlavice na triumfálním oblouku (2016)Tuklaty - kostel sv. jana Křtitele, poděkování (2016)Tuklaty - půdorys kostela sv. Jana Křtitele

Zdroj informací

Podlaha A.: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Českobrodském, farní kostel sv. Jana Křtitele v Tuklatech str. 201-203. Praha  1907.

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 4. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1982.

Rišlink V., Jouza L.: Baroko na Kolínsku I. Regionální muzeum Kolín 2001.

Psota J.: Dějiny Tuklat a Tlustovous. Obecní úřad Tuklaty 2017.

Žižka J.: Střípky ze stavebních dějin kostelů v Tuklatech a Ratenicích na Kolínsku, Památky středních Čech 1/2018, str. 36 - 39. NPÚ - ÚOP středních Čech Praha, 2018.

Mapa

Poloha

Kostel stojí na vyvýšeném místě nad středem obce mezi zvonicí (bývalou tvrzí) a bývalou farou.

GPS: 50°5'8.430"N, 14°46'8.140"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK