Cesty a památky

Kolínsko » Rostoklaty » kostel sv. Martina

kostel sv. Martina
**

Rostoklaty, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely gotické

První písemná zmínka o místním kostele pochází z roku 1352, takže se dá usuzovat, že jeho stavebníkem byl pražský měšťan Menhard Rokycanský, který je jako majitel Rostoklat uváděn v roce 1346. Další zmínka pochází z roku 1358, kdy je doložen nástup nového faráře Bohunka, po smrti jeho předchůdce, faráře Kryštofa. Dochované stavební prvky z tohoto období dokládají, že kostel byl zřejmě postaven za účelem dosud blíže neobjasněné obranné funkce, čemuž odpovídají i střílnová okénka ve věži. Za nových majitelů škvoreckého panství, Smiřických ze Smiřic, byl kostel přestavěn hned dvakrát. Poprvé renesančně po roce 1570, kdy byla v interiéru zřízena kamenná kazatelna a hudební kruchta, následně pak pozdně renesančně mezi léty 1614-18 nákladem Albrechta Jana Smiřického ze Smiřic a správce škvoreckého panství Jana Floriána z Neudorfu (tedy Nové Vsi, dnes části Rostoklat). Kostel zpustl během třicetileté války a jeho dnešní podobu mu dala raně barokní přestavba, realizovaná koncem 17. až počátkem 18. století (dendrochronologický průzkum krovu potvrdil rok poražení stromů v roce 1705), iniciovaná zdejším farářem Jakubem Pečeným pod patronací tehdejšího majitele škvoreckého panství, knížete Jana Adama Ondřeje z Lichtenštejna. Tehdy byl vystavěn zcela nový presbytář, který svým charakterem odpovídá dalším kostelním realizacím s šířkově rozvinutým trojdílným presbytářem, jaké v té době vznikaly na lichtenštejnských panstvích Škvorec a Kostelec nad Černými lesy (nejbližší příklady viz Tuklaty a Přistoupim). Kostel sv. Martina v Rostoklatech se ale od nich odlišuje tím, že při přestavbě byla respektována hmota původního gotického kostela, z něhož byly zachovány podstatné části zdiva. Poslední stavební úpravy proběhly po roce 1795, kdy byl kostel poničen vichřicí, a kdy věž získala současné cibulové zastřešení, které provedl tesař Vít Komárek. Ve 20. století došlo jen k nejnutnějším opravám v letech 1929-30 a poté kostel chátral bez údržby až do roku 2008, kdy se jeho majitelem stala obec. V letech 2008-18 proběhla zásluhou tehdejší starostky obce paní Radky Novákové generální oprava a revitalizace památky. Restaurátorské práce na obnově výmalby interiéru provedl v letech 2014-18 Jan Chejn. Obnovený kostel byl 11. listopadu 2018 slavnostně posvěcen arcibiskupem pražským a primasem českým, kardinálem Dominikem Dukou.

Kostel je jednolodní obdélná stavba o rozměrech lodi 16,30 x 11 metrů (síla zdiva 1,20 metru), na kterou navazuje neodstupněný pravoúhlý presbytářem s postranními přístavky oratoří o rozměru 7,30 x 11 metrů (síla zdiva 0,70 metru). Na západě se k lodi připojuje odstupněná hranolová věž o půdorysu 4,5 x 4,2 metry a výšce 27 metrů, která je kryta cibulovou osmibokou bání, ukončenou osmibokou lucernou, krytou další bání. Vnější stěny jsou pokryty barokní omítkou, členěnou vpadlými poli s pilastry a bohatě profilovanou korunní římsou, nad kterou vystupuje valbová střecha. Podstatná část zdiva lodi a celé věže je gotického původu. Loď je prolomena čtyřmi barokními, segmentově sklenutými okny, pod barokní omítkou na severní stěně lodi byl v roce 2013 zjištěn zazděný pravoúhlý gotický okenní portál (vlevo nahoře od současného vchodu) a zazděný gotický hrotitý portál původního vstupu se skoseným ostěním a šířce 1 metr (v místě pilastru vpravo od vchodu). Ve věži se dochovala tři malá gotická okénka s hrotitým záklenkem. Východní část stavby a celý presbytář je z barokního zdiva.

Presbytář je od lodi oddělen vítězným obloukem se segmentovým, ve vrcholu stlačeným profilem a sklenut je cihlovou křížovou klenbou na pasech, které spočívají na odstíněných pilastrech s římsovými hlavicemi. Po jeho stranách jsou dvě úzké boční prostory, obsahující dvojici oratoří v patře, pod nimiž se v úrovni přízemí nacházejí na severní straně sakristie a jižní kaple. V západní části lodi je vestavěna renesanční kruchta, nesená dvojicí půlkruhových arkád, podepřených zajímavým okoseným kamenným sloupkem (na něm byly v roce 2015 odkryty nad reliéfem hroznu kamenické značky nebo přímo iniciály kameníka, který pracoval na renesanční přestavbě), sklenutých dvěma poli hřebínkové klenby. Interiér kostela byl vymalován renesanční i barokní malbou**, jejíž fragmenty byly v roce 2014 zjištěny sondami a následně byla část restaurována. Na kruchtě se jedná o renesanční malby z doby kolem roku 1618 s kaligraficky provedenými nápisy v pásech (zřejmě citáty z bible). Na jižní stěně lodi byla kolem výklenku zazděného jižního vstupu odkryta barokní malba z doby kolem roku 1680, na které jsou vyobrazeni dva kostlivci s kosou a cepem, coby atributy smrti, zetlelými vavřínovými věnci na hlavách a šerpami mezi žebry (v barokní symbolice obrazy pomíjivosti a marnosti pozemského života). Přímo ve výklenku je mladší freska z 19. století s výjevem očistce, kde sice hoří duše v plamenech, ale nebeská záře je příslibem vykoupení kajících se hříšníků. Presbytář je vymalová v horní polovině klasicistní malbou z 1. poloviny 19. století, v dolní části pak šablonovou malbou z roku 1930.

V kostele se zachovalo sedm renesančních memoriálních kamenných nápisových desek* s českými nápisy gotickou minuskulí, pocházející z let 1580-1610. Původně byly všechny na poprsí kruchty, v roce 1900 byly dvě přeneseny z důvodu úpravy kruchty pro vsazení dřevěného zábradlí u varhan. Desky připomínají tehdejší majitele panství, faráře, rychtáře a další občany, pečující o kostel:

  • na poprsní zeď kruchty: 1. deska o rozměru 55 x 50 cm a nápisem: MATAUSS NOWAK KOSTELNJK A GJNJ SAUSEDE Z NOWE WSJ TEHOZ CHRAMU PANĚ, 2. deska o rozměru 55 x 66 cm: MJKULASS SSTJETKA RYCHTARZ A GJNJ SAUSEDE ZE WSY BRZJEZJAN, SSJMON [---]ENCI Z LYMAUS, 3. deska 56 x 46 cm a nápisem: KNEZ WJT JAKES PREROWSKÝ TOHO CZASU W TUKLATECH SLUZJEBNIK CYRKEWNJ, WERBVM DOMINI MANET INTERNVM, 4. deska 62 x 70 cm se znakem pánů z Neudorfu (dub a žaludy) a nápisem: JAN FLORYAN Z NEUDORFU W TEN CZJAS AUREDNJK [---] SSKWORECZKEHO / 1618, 5. deska 60 x 66 cm a nápisem: TOHO CZJASU ZPRAWCOWE TJTO GJRZJK FENCZL TOHO CZASU RYCHTARZ A KONSSELE JAN BADA, BARTON BARTO[níček – nevešlo se], JAN CHRAUST, WACZLAW MASSA, MATJEG MACHACZEK, WACZLAW RZJEZZNJK. PAN B(UOH) RACZ DATJ WTO S(TAWENI) SWATE P(OZEHNANI),
  • na jižní stěně lodi (pod zazděným výklenkem): 6. deska o rozměru 39 x 49 cm se znakem Smiřických ze Smiřic a nápisem: ALBRECHT JAN SMJRZJCZKI NA SKALACH DUBU NACHODJE SSKWORCZJ A KOSTELCZY NAD CZJERNYMJ LESY,
  • v dlažbě kostela: 7. deska se znakem pánů Smiřických ze Smiřic.

V dlažbě kostela je dále osazeno pět pískovcových renesančních náhrobníků, jejichž nápisy jsou již jen těžko čitelné (z prava):

  • náhrobník z let 1550-1600 s erbem, na kterém je štít s šikmo položeným břevnem, a částečně zachovaný česky psaný nápis gotickou minuskulí: [---] SWUG DOKON[---] MI A TUTO T[---] ODPOCZ[---],
  • náhrobník z let 1580-1650 s erbem, na kterém je polcený štít s dvěma šikmo položenými břevny, a částečně zachovaný česky psaný nápis: [---] UROZENY GEST [---] UROZENAU [---] SAUDU,
  • náhrobník z roku 1614 Alžběty Rozenhajmové rozené Blektovně z Útěchovic a na Břežanech (v erbu zlatočervené zkosené pruhy na půleném štítě),
  • náhrobník z roku 1619 patří nejmenované 4 až 5 leté dceři Arnošta Ichtrice z Ichtric a Limuz (v erbu dva zkřížené zlaté klíče na modrém poli)
  • poslední náhrobník nelze identifikovat.

Raně barokní hlavní oltář z roku 1682 (renovován 1712) je zdoben točitými sloupy a boltcovými křídly, originál soudobého oltářního obrazu sv. Martina a mladšího obrazu Nejsvětější Trojice z roku 1712 z nástavce jsou uloženy v depozitáři pražského arcibiskupství, v kostele jsou nyní jejich kopie pořízené v roce 2015. Z původních bočních oltářů ze 17. století se dochovaly pouze podstavce s rámy, zbytek byl odcizen v 90. letech 20. století. Kamenná hranolová renesanční kazatelna** je datována rokem 1574, je nesena hranolovým sloupem s bohatě profilovanou spodní částí a zdobí ji dvě desky s plastickými růžicemi a třetí s dvanáctiřádkovým českým nápisem gotickou minuskulí: LETHA PANIE 1574 TU SOBOTU PO WTĚLENIJ PANNY MARYE STAWENA GEST TATO KAZATEDLNIJCZE ZA PANA MARTINA TOHO CZIASU AURZEDNIKA NA SSKWORCZIJ. Renesanční cínová křtitelnice* z roku 1574, krytá pozdějším barokním víkem z 18. století, je dnes uložena v depozitáři pražského arcibiskupství. Na kruchtě jsou varhany z roku 1890 od bratří Braunerových.

Z původní sestavy tří historických zvonů ve věži, zrekvírovaných během 1. světové války, se dochoval pouze jediný, pozdně gotický zvon "Martin" z roku 1479 s průměrem 81 cm a výškou 70 cm, jehož plášť zdobí jednořádkový latinský nápis gotickou minuskulou: A(nno) D(omini) MCCCCLXXIX HEC CAMPANA FVSA EST AD HONOREM DEI ET SANCTI MARTINI YN CHROSTOCKLAT. Donátorkou zvonu byla Dorota z Borotína, v té době majitelka Rostoklat.

Kostel sv. Martina je v majetku obce Rostoklaty, mše jsou slouženy vždy první středu v měsíci od 18.00 hod.

Prohlášení za památku

Kostel sv. Martina je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 42142/2–848.

Zdroj informací

Podlaha A.: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Českobrodském, farní kostel sv. Jana Křtitele v Tuklatech str. 142-146. Praha  1907.

Podlaha A.: Posvátná místa královsví Českého I. - vikariát Českobrodský, str. 63. Praha  1907.

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 3. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1980.

Rišlink V., Jouza L.: Baroko na Kolínsku I. Regionální muzeum Kolín 2001.

Kutil J.: Nápisy okresu Kolín, diplomová práce, str. 120, 158, 167-171 a 185. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. 2012.

Varhany a varhanáři v České republice

Odkaz

www.rostoklaty.cz

TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA

Mapa

Poloha

Kostel sv. Martina stojí v centru obce.

GPS: 50°4'23.630"N, 14°48'9.330"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

Fotogalerie

Rostoklaty - kostel sv. Martina od severozápadu (2016)Rostoklaty - kostel sv. Martina, severní průčelí (2018)Rostoklaty - kostel sv. Martina, jihovýchodní strana (2018)Rostoklaty - pohled od západu (2014)Rostoklaty - kostel sv. Martina, pohled od jihozápadu (2016)Rostoklaty - kostel sv. Martina, jižní stěna (2016)Rostoklaty - kostel sv. Martina, pohled od jihovýchodu (2016)Rostoklaty - kostel sv. Martina, gotické okénko v západní stěně věže (2010)Rostoklaty - kostel sv. Martina, gotická okénka ve věži (2013)Rostoklaty - kostel sv. Martina, pohled k hlavnímu oltáři (2019)Rostoklaty - kostel sv. Martina, výmalba presbytáře (2018)Rostoklaty - kostel sv. Martina, pohled ze severní oratoře (2019)Rostoklaty - kostel sv. Martina, pohled do presbytáře s oratořemi a kazatelnou (2019)Rostoklaty - kostel sv. Martina, hlavní oltář s kopiemi obrazů (2019)Rostoklaty - kostel sv. Martina, nápis o opravě oltáře v roce 1712 (2013)Rostoklaty - kostel sv. Martina, kazatelna (2019)Rostoklaty - kostel sv. Martina, detail kazatelny (2013)Rostoklaty - kostel sv. Martina, schodiště z presbytáře na jižní oratoř (2019)Rostoklaty - kostel sv. Martina, pohled z presbytáře ke kruchtě (2019)Rostoklaty - kostel sv. Martina, sloupek kruchty (2019)Rostoklaty - kostel sv. Martina, podkruchtí (2018)Rostoklaty - kostel sv. Martina, kruchta  (2018)Rostoklaty - kostel sv. Martina, jižní část poprsnice kruchty (2018)Rostoklaty - kostel sv. Martina, střední část poprsnice kruchty (2018)Rostoklaty - kostel sv. Martina, severní část poprsnice kruchty (2018)Rostoklaty - kostel sv. Martina, datovaná deska Jana Floriána z Neudorfu na severní polovině kruchty (2016)Rostoklaty - kostel sv. Martina, nápisová deska na severní polovině kruchty (2018)Rostoklaty - kostel sv. Martina, deska zazděná na jižní stěně pod výklenkem bývalého vchodu (2019)Rostoklaty - kostel sv. Martina, desky v podlaze, původně na kruchtě (2019)Rostoklaty - kostel sv. Martina, náhrobníky v podlaze (2019)Rostoklaty - kostel sv. Martina, barokní malba na jižní stěně (2019)Rostoklaty - kostel sv. Martina, barokní malba na jižní stěně lodi, kostlivec s cepem (2016)Rostoklaty - kostel sv. Martina, barokní malba na jižní stěně lodi, kostlivec s kosou (2016)Rostoklaty - kostel sv. Martina, gotické okénko ve věži (2013)Rostoklaty - kostel sv. Martina, zvon (2019)Rostoklaty - kostel sv. Martina, detail nápisu na zvonu (2013)Rostoklaty - kostel sv. Martina během rekonstrukce (2009)Rostoklaty - kostel sv. Martina, nové zastřešení věže (2009)Rostoklaty - kostel sv. Martina, schránky z makovice starého zastřešení věže (2009)Rostoklaty - kostel sv. Martina, obsah schránek z makovice zastřešení věže (2009)Rostoklaty - kostel sv. Martina, dokumenty ze schránek z makovice zastřešení věže (2009)Rostoklaty - kostel sv. Martina, dokumenty z makovice zastřešení věže (2009)Rostoklaty - kostel sv. Martina, pohled od severu před započetím oprav (2008)Rostoklaty - kostel sv. Martina od jihovýchodu před započetím oprav (2006)Rostoklaty - kostel sv. Martina, detail jižního průčelí s patrným zazděným jižním portálem v době před obnovením fasády (2013)Rostoklaty - kostel sv. Martina, kruchta před restaurátorským zásahem (2013)Rostoklaty - kostel sv. Martina, půdorysRostoklaty - kostel sv. Martina, interiér kostela kolem roku 1900 (Antonín Podlaha, Soupis památek historických 1907)

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK