CESTYAPAMATKY.CZ

Mohyla zvaná Homole pochází zřejmě z pozdní doby bronzové a ukrývá pravěký hrob velmože z období bylanské kultury (7. – 6. stol. př. n. l.), dosud však nebyla odborně prozkoumána. Proveden byl pouze částečný průzkum Václavem Krolmusem (1790 až 1861) v 19. století, po kterém zbyly na temeni mohyly pozůstatky obdélníkového výkopu.

Popis mohyly se objevuje již v knize Poselkyně starých příběhů českých od Františka Jana Beckovského (1658 až 1725), napsané v letech 1700 až 1722: Při té vesnici Chotouni na jednom návrší spatřuje se jeden kopeček neb vršek z samé země jako na skále udělán a nanosen, jehož hořejší okrouhlost 24 a dolejší 82 kročeje obsahuje. O tom vršku jest následující starodávná pověst, že když svatý Prokop v svý sázavský jeskyni zlého ducha do rádla zapřáhl, s ním od té jeskyně skrze lesy, skrze roviny, pahrbky, také doliny, přímo přes silnici neb cestu vozovou, kterou se chodí a jede z Prahy do Kolína, až k Chotouni voral a na tom návrší chotouňském toho zlýho ducha přinutil bláto oškrabati, z které země ten vršek tehdáž byl udělán a který ze silnice pražské podnes spatřujeme, jemuž okolní obyvatelé říkají Homole.

Na vrcholu mohyly stojí křížek, neboť její vznik je jednak spojen s uvedenou svatoprokopskou legendou, a jednak je to výraz snahy o pokřesťanštění pohanské mohyly jako důsledek několik staletí trvajícího boje proti pohanství.

Poznámka: slovo „homole“ znamená ve staročeštině „mohyla“.