Cesty a památky
Hvězdův (Zálabský) lom
Kolín, Příroda, Významné krajinné prvky
Hvězdův (Zálabský) lom, Kolín
Kategorie ochrany: registrovaný významný krajinný prvek (VPK)
Typ lokality: zatopený bývalý kamenolom
Výměra: 8241 m2
Nadmořská výška: 196 metrů
Základní charakteristika: zatopený lom s dochovanými skalními stěnami
Předmět ochrany: ekologicky, geomorfologicky a krajinářsky hodnotný prostor bývalého lomu s vodní plochou, skalními výchozy a doprovodnou vegetací
Majitel: Správa městských sportovišť Kolín, a.s.
Historie zálabského Hvězdova lomu souvisí s dlouhou tradicí těžby kamene na zálabské Skále, kde existovala řada menších lomů již od středověku. Obecní lom se zde vzpomíná již ve druhé polovině 16. století, kdy z něj město poskytovalo kámen Karlovi ze Žerotína na přestavbu kolínského zámku i obyvatelům na přestavby domů. S dnešním Hvězdovým lomem však tyto údaje nelze bezpečně ztotožnit. Současný lom je spolehlivě doložen až na mapě stabilního katastru z roku 1841 jako majetek náležející Společnosti sousedů zálabských (Elbe Vorstadt). Roku 1891 jej od nich koupil Josef Špinka, který 15. června požádal o úřední schválení provozu s tím, že zde bude nadále lámat a prodávat kámen, neboť se zde podle jeho sdělení láme "odedávna". Živnost mu byla schválena 1. října 1891, v roce 1893 Špinka nabízel z kolínských zálabských lomů dlažební kámen formou inzerátů v místním tisku.
Před rokem 1898 převzal provoz dlaždičský mistr Karel Hvězda, který téhož roku žádal o odvedení vody z lomu do nové zálabské stoky a ve své reklamě nabízel z vlastních lomů dlažební, mozaikový a stavební kámen, štěrk i krycí plotny. Jeho podnik dodával materiál rovněž do vzdálenějších měst. Z roku 1901 se dochovala zpráva o ohrazení lomu, z roku 1902 o položení kolejí průmyslové malodrážky a fotografie známého kolínského fotografa Františka Krátkého z roku 1907 dokládá, že se zde tehdy intenzivně těžilo. To dokládá i záznam z roku 1913 o odstřelování skály. Kolem roku 1920 těžba zřejmě skončila a lom se postupně zaplnil vodou. Tragická zpráva z 25. července 1921 o utopení 7letého chlapce Václava Urbana již zmiňuje vodní prohlubeň v tzv. Hvězdově lomu a průvodce Kolínem z roku 1922 hovoří přímo o „nyní zatopeném lomu“. Přibližně v této době přešel areál do vlastnictví Ladislava Radimského, který jej začlenil do rozsáhlé zahrady kolem svého mlýna. V roce 1933 je místo popisováno jako "bývalý Hvězdův lom v Brankovické ulici, ohrazený zdí, v majetku Radimského". Zatopená plocha našla také neobvyklé sportovní využití. V letech 1931–1932 se zde hrály první kolínské zápasy v kanadském hokeji a lední sporty se v lomu provozovaly až do roku 1935, kdy Ladislav Radimský další využívání kvůli škodám na svém okolním majetku nepovolil.
Dnes má lokalita podobu téměř uzavřené vodní plochy sevřené bývalými lomovými stěnami a hustou vzrostlou vegetací. Místy zůstávají patrné kolmé až strmé skalní partie připomínající původní těžební charakter místa, značnou část obvodu však již překryly dřeviny a popínavá vegetace. Vodní hladina vyplňuje převážnou část někdejšího dobývacího prostoru a spolu se vzrostlými stromy vytváří uvnitř jinak souvislé městské zástavby výrazně uzavřený, zelený prostor. Starší odborná literatura věnovaná zálabským lomům dokládá geologickou pozoruhodnost zdejšího území a vztah křídových sedimentů k podložním krystalickým horninám; archivní rešerše však zároveň výslovně upozorňuje, že známý geologický profil publikovaný na konci 19. století jako lom „za mlýnem dra Radimského“ patřil jinému, dnes zaniklému lomu. Současná kombinace skalních stěn, trvalé vodní plochy a souvislých porostů dřevin vytváří v hustě zastavěné části Kolína neobvyklou mozaiku stanovišť a současně zachovává čitelné stopy někdejší těžby.
Zálabský (Hvězdův) lom představuje pozoruhodné propojení přírodních, historických a krajinářských hodnot. Z prostoru vytvořeného dlouhodobou těžbou kamene se po jejím ukončení stal zatopený a postupně zarostlý přírodní prvek, jehož dnešní charakter ostře kontrastuje s okolní městskou zástavbou. Hodnota místa spočívá nejen v ekologické funkci vodní plochy, skalních stěn a vzrostlé zeleně, ale také v mimořádné čitelnosti historického vývoje lokality: od kamenolomu doloženého nejpozději v první polovině 19. století přes období intenzivní těžby Josefa Špinky a Karla Hvězdy až po zatopení, začlenění do Radimského zahrady a využití zamrzlé hladiny pro počátky kolínského ledního hokeje. V dnešní podobě je lom svébytnou připomínkou průmyslové minulosti Zálabí a současně ukázkou toho, jak se člověkem výrazně pozměněné území může během desetiletí proměnit v hodnotnou součást městské krajiny. Právě ekologická, geomorfologická a estetická hodnota patří mezi základní principy ochrany významných krajinných prvků.
Prohlášení za památku
Významný krajinný prvek (VKP) je registrován ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (§ 3, písm b).
Zdroj informací
SOkA Kolín, rešerše historie lomu u Zimního stadionu, zpracoval J. Pejša, červenec 2026
Mapa
Poloha
Hvězdův lom se nachází na Zálabí (Kolín 5), na severu bezprostředně sousedí s Brankovickou ulicí, na západě s areálem zimního stadionu a na jihu navazuje na areál rezidence Radimský mlýn.
GPS: 50°1'56.069"N, 15°12'2.600"E
Přístupnost
Nepřístupné
