Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » Kolínská řepařská drážka

Kolínská řepařská drážka
**

Kolín, Býchory, Sendražice, Ovčáry, Jestřabí Lhota, Industriál, Muzea a galerie, Železnice

V roce 1870 zahájil v Kolíně svou činnost cukrovar majitele kolínského panství, Františka Horského z Horskýsfeldu. Cukrovar stával na Zálabí, v místech dnešní tepelné elektrárny. Po smrti zakladatele se ujal vedení cukrovaru jeho vnuk, Adolf Richter. A ten se rozhodl požádat v roce 1888 o povolení prokopat skalnatý val (po kterém vedla obecní cesta) a propojit cukrovar se skládkou řepy za valem drážkou o rozchodu 700 mm. Tím byl položen základ celému pozdějšímu systému. Dne 2. června 1894 obdržel Adolf Richter od okresního hejtmanství povolení propojit dráhou kolínský cukrovar s dvorem Františkov u Ovčár a dále přes Býchory s poplužním dvorem Eleonorov. Již v listopadu 1894 přijel do Býchor první zkušební vlak. V následujícím roce stavba pokračovala dále na sever do Jestřábí Lhoty a dosáhla tak délky 10, 6 km + odbočka ke dvoru Františkov o délce 900 metrů. V roce 1922 musel pod tíhou konkurence Richter prodat svá řepná pole i s drážkou a cukrovar zrušit. Řepařská dráha tak přešla do vlastnictví Čáslavské agencie, která vlastnila řepné oblasti ve východních Čechách, a nadále sloužila svému účelu. V letech 1947-56 probíhala obnova tratě, při níž byly vyměněny koleje i pražce. Dne 23. května 1966 pak byl vydán souhlas s likvidací drážky a doprava cukrové řepy byla převedena na nákladní auta. V nadcházejících letech byly odstraněny koleje, rozhrnuty náspy a zemědělské družstvo dostalo za úkol začlenit pozemky zaniklé dráhy do zemědělské půdy.

Na dráze bylo vybudováno 9 nákladišť řepy a největší stoupání, 9 promile, překonávala na čtvrtém kilometru dvěma protisměrnými oblouky. Výtopna pro parní lokomotivu Orenstein & Koppel (výrobní číslo 38/1894) byla nejprve v Býchorech, později v cukrovaru v Kolíně. Tato malá dvounápravová lokomotiva zvládala veškerý provoz až do roku 1913, kdy byla dodána nová, větší, čtyřnápravová lokomotiva od stejné firmy (výrobní číslo 6719/1913), které se přezdívalo „Dacan“. Dalším přírůstkem v lokomotivním parku se stala až v roce 1947 dvounápravová lokomotiva typu BS 600, vyrobená v roce 1941 pražskou lokomotivkou ČKD, které se přezdívalo „Káča“. Po jejím nasazení na trať obě starší „Orensteinky“ zabezpečovaly již pouze posun v nákladištích a na pomoc jim byl dodán lokotraktor MD4š, určený původně pro rudné doly. Vozový park tvořilo 12 čtyřosých vozů z roku 1894, dodaných firmou Ringhoffer, a 40 čtyřosých vozů od firmy Orenstein & Koppel. Dalších 30 vozů bylo vlastní konstrukce.

Kolínská řepařská dráha je nejstarší a nejjižněji položená řepařka v Čechách, provozována byla na rozchodu kolejí 700 mm. Náležela do systému „polabských řepařek“, kterých v okolí existovalo v minulosti několik (Vlkava, Dymokury, Rožďalovice, Kopidlno, Libněves), po kterých se dochovaly pouze velmi nepatrné stopy v terénu. V Kolíně byl ale v roce 2000 založen „Klub pro obnovu Kolínské řepařské dráhy“, jehož hlavním cílem byla obnova zaniklé dráhy a vybudování muzea všech polabských řepařek. V roce 2005 bylo vydáno územní rozhodnutí a již 23. června 2007 byl zahájen provoz dráhy s dopravou osob na změněném rozchodu 600 mm do stanice Výrovna (2,35 km) a bylo otevřeno muzeum v nově vystavěné staniční budově Kolín-Sendražice. Dne 25. června 2011 pak byla dráha prodloužena o dalších 900 metrů do nové konečné stanice Mlejnek (3,27 km) a 4. dubna 2015 byl zahájen pravidelný provoz až do cílové stanice Býchory (4,2 km).

Ceník zpátečního jízdného dieselový provoz:

Dospělí - 100 Kč
Děti (6 - 15) a důchodci - 60 Kč
Rodinné jízdné (2 dospělí + 2 - 3 děti) - 310 Kč
Jízdenka pro psa - 30 Kč

Ceník zpátečního jízdného parní provoz (parní lokomotiva typu BS 80):
Dospělí - 120 Kč
Děti (6 - 15) a důchodci - 70 Kč
Rodinné jízdné (2 dospělí + 2 - 3 děti) - 370 Kč
Jízdenka pro psa - 30 Kč

Jízdy drezínou směr Sendražice:
Dospělí - 20 Kč
Děti (6 - 15) a důchodci - 15 Kč
Rodinné jízdné (2 dospělí + 2 - 3 děti) - 65 Kč
Jízdenka pro psa - 10 Kč

Fotogalerie

Kolínská řepařská drážka - vlak na zastávce Výrovna (2018)Kolínská řepařská drážka (2018)Kolínská řepařská drážka - vlak přijíždí k zastávce Výrovna (2018)Kolínská řepařská drážka - nádraží a okolní krajina (2018)Kolínská řepařská drážka - nádraží Kolín-Sendražice (2018)Kolínská řepařská drážka - nádražní budova od východu (2018)Výdejna jízdenek a malé muzeum (2008)Parní vlak na nádraží (2008)Připraveni k odjezdu (2008)Přípravy lokomotivy (2008)Jede vláček řepáček (2008)Vlak s turisty tažený motorovou lokomotivou (2007)Trať v polích (2008)Kolejiště ve stanici Kolín - Sendražice (2008)Výhybna Černý Most (2008)Výhybna Výrovna (2008)Vlak ve výhybně Výrovna připravený na cestu zpět (2008)Plán řepařské dráhy v KolíněMikulášské jízdy 2008Mikulášské jízdy 2008Mikulášské jízdy 2008Trať mezi zastávkou Výrovna a Mlejnek (25. 6. 2011)Doplňování vody z Hlubokého potoka u Výrovny (25. 6. 2011)Vlak vyjíždí ze zastávky Výrovna směr Mlejnek (25. 6. 2011)Kolínská řepařská drážka - vlak mezi poli (2018)Spokojení návštěvníci drážky (25. 6. 2011)Kolínská řepařská dráha - přepadení vlaku kovboji (2015)Kolínská řepařská dráha - přepadení vlaku kovboji (2015)

Odkaz

reparskadrazka.cz

TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA

Mapa

Poloha

Nádraží Kolínské řepařské dráhy Kolín-Sendražice leží 300 metrů severně od Sendražic při silnici Kolín – Ovčáry – Žehuň.

GPS: 50°3'9.140"N, 15°13'26.642"E

Přístupnost

Přístupné/vstupné

V tomto městě ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK