Cesty a památky

Kolínsko » Žehuň » kostel sv. Gotharda

kostel sv. Gotharda
**

Žehuň, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely barokní

Původně románský kostel postavený z nadace opatovického kláštera je doložený v roce 1137 a sv. Gothardovi byl tedy zasvěcen pouhých šest let po jeho svatořečení. Z roku 1361 (za vlády krále Karla IV.) pochází zpráva o tom, že plebán Jan ze Sán dostal svolení opata, aby si mohl vyměnit faru s plebánem žehuňským Ličkem. Další zmínka o kostele pochází z roku 1380 a 1384, kdy byli znovu dosazeni faráři. V 16. a 17. století býval chrám často bez kněze a službu tu vykonávali kněží ze Žiželic nebo z Chlumce nad Cidlinou. V roce 1721 byla znovu zřízena samostatná farnost a byl sem dosazen farář Arnošt Chark. V roce 1753 byl starý románský kostel zbořen a nedaleko zbořeniště byl vystavěn kostel nový.

Současný kostel byl postaven v letech 1753–62 (snad s použitím staršího zdiva), který spadá do uměleckého okruhu východočeského pozdního baroka Františka Kermera. Účast tohoto architekta však není na stavbě doložena. Po roce 1800 byly k presbytáři přistavěny opěráky. V letech 1929–30 se za finanční pomoci památkového úřadu uskutečnila rozsáhlá oprava kostela, kterou provedl tesařský a zednický mistr František Komárek z Chlumce nad Cidlinou. V roce 1981 byla na celém kostele vyměněna krytina. Na začátku roku 2000 byl kostel bohužel částečně vykraden. V roce 2015 byla zásluhou místních aktivistů pod vedením Ludmily Tvrdíkové, dlouholeté kronikářce obce, zahájena oprava kostela (plánovaný rozpočet 11 milionů Kč), rozvržená na několik let. Na nejnutnější opravy však bylo vyčleněno pouhých 520 000 Kč, takže mohlo dojít pouze k výměně nosných trámů zcela zničených dřevokaznou houbou, díky čemuž hrozilo zhroucení stavby. Pro nedostatek peněz byly další práce v únoru 2016 přerušené. V únoru 2018 byla na základě rozhodnutí obecního zastupitelstva podána žádost na Biskupství královéhradecké o bezúplatném převodu areálu kostela do majetku obce za účelem jeho rekonstrukce z obecních prostředků.

Jednolodní obdélný kostel s půlkruhově uzavřeným presbytářem, po jehož stranách jsou čtvercová sakristie a komora. Západní průčelí s pilastry kolem hlavního rizalitu se segmentovým štítem vrcholícím atikou a hranolovou věží.

Presbytář je sklenut valenou klenbou s lunetami a konchou s lunetami. Na stropě lodi je pozdně barokní freska Nejsvětější Trojice, silně přemalovaná v 19. století.

Rokokové zařízení je současné se stavbou kostela. Hlavní rámový oltář z roku 1770 je s obrazem* (160×270 cm) sv. Gotharda od Ignáce Viktorina Raaba z Nechanic. Boční oltáře mají obrazy (110×190 cm) sv Anny při severní straně presbytáře a sv. Václava při jižní straně presbytáře, autorem je pravděpodobně opět Ignác Viktorin Raab. Menší obrázky v oválných rámech nástavců těchto oltářů (vlevo sv. Jan Nepomucký, vpravo sv. Antonín Paduánský) namaloval v roce 1761 Juda Tadeáš Josef Supper z Mohelnice. Dřevěná barokní kazatelna je z roku 1762. V lodi visí obrazy sv. Prokopa a sv. Gotharda od malíře Dominika z Choltic z 2. pol. 18. století. Původní varhany z roku 1793 z varhanářské dílny Pavla Františka Horáka z Kutné Hory byly v roce 1900 nahrazeny současnými od varhanáře Josefa Kebrleho z Lomnice nad Popelkou. V sakristii jsou uloženy tři staré oltářní kameny, jeden z roku 1720, druhý z roku 1873 a poslední nese datum 1896. Na věži byly původně zavěšeny tři zvony, zachoval se pouze velký raně barokní zvon z roku 1658 s průměrem 116 cm a váhou 2400 kilogramů, jeden z největších zvonů Kolínska; plášť zdobí plastický reliéf sv. Gotharda, ukřižovaného Ježíše Krista s klanící se lidskou postavou a dvěma ženskými postavami se svatozáří, na protější straně půlkruhovým obloukem na sloupech s plastickou postavou Panny Marie s Ježíškem v náručí a čtyřmi andělíčky a zvláštním latinsko-českým nápisem: ANNO DOMINI M DCLVIII IOHANN OCTAVIAN KHINSKY DE WCHINITZ ET TETTOWA VSA / ZA SPRAWI DVCHOWNI WELEBNEHO KNEZE PANA DIEKANA IOANN IOACHIMA PRAXA A PANA HELMANA PAWLA REINHELDIA / IOANNES PRICQVEY ET IOANNES EIVS FILIVS FVSORES CAMPANARVM LOTHARINGI NATI NVNC INCOLAE GLATTAWIAE IN BOHEMIA HANC CAMPANAM FVDERVNT SVPRA (zvon ulil za hraběte Jana Oktaviána Kinského ze Vchinic a Tetova, za děkana Jana Jáchyma Praxe a hejtmana Pavla Reinhelda, zvonař Jan Prickvej z Mladé Boleslavi). Funkční věžní hodiny pochází z roku 1836 a z nákladu Jana Slavíčka z Choťovic je vyrobil poděbradský hodinář Jan Janata.

Dnes farní kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Poděbrady Kutnohorsko-poděbradského vikariátu královéhradecké diecéze. Bohoslužby se konají první a třetí neděli v měsíci od 10:00 hodin.

Prohlášení za památku

Kostel sv. Gotharda s areálem kostnice a hřbitovní zdí s bránou byl 3. května 1958 zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod katalogovým číslem 44587/2–1974.

Fotogalerie

Žehuň - kostel sv. Gotharda, pohled od západu (2018)Žehuň - kostel sv. Gotharda, pohled od severozápadu (2018)Žehuň - kostel sv. Gotharda, pohled od jihozápadu (2018)Žehuň - kostel sv. Gotharda, pohled od jihu s Žehuňským rybníkem (2018)Žehuň - kostel sv. Gotharda, západní průčelí (2018)Žehuň - kostel sv. Gotharda od jihu (2013)Žehuň - kostel sv. Gotharda od jihovýchodu (2013)Žehuň - kostel sv. Gotharda, západní průčelí s věží (2008)Žehuň - kostel sv. Gotharda od severu (2008)Žehuň - kostel sv. Gotharda, interiér kostela (2018)Žehuň - kostel sv. Gotharda, detail oltářů (2018)Žehuň - kostel sv. Gotharda, presbytář od jihu (2018)Žehuň - kostel sv. Gotharda, kazatelna (2018)Žehuň - kostel sv. Gotharda, obraz na hlavním oltáři (2018)Žehuň - kostel sv. Gotharda, klenba presbytáře (31. 8. 2013)Žehuň - kostel sv. Gotharda, pohled do lodi z presbytáře (31. 8. 2013)Žehuň - kostel sv. Gotharda, klenba lodi (2018)Žehuň - kostel sv. Gotharda, freska na stropě lodi (2008)Žehuň - kostel sv. Gotharda, kruchta (2018)Žehuň - kostel sv. Gotharda, varhany (2008)Žehuň - kostel sv. Gotharda, zvon Gothard v kostelní věži  (19. 6. 2011)Žehuň - kostel sv. Gotharda, zvon (2018)Žehuň - kostel sv. Gotharda, zvon, detail výzdoby (2018)Žehuň - kostel sv. Gotharda, koncert na podporu opravy kostnice (19. 6. 2011)

Zdroj informací

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 4. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1982.

Kuča K.: Chlumecko a Novobydžovsko, historie a architektonické památky Pocidliní. Vydavatelství Balustráda 1995.

Kutil J.: Soupis epigrafických památek v okresu Kolín (východní část) do roku 1850. Bakalářská práce, Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. Pardubice 2010.

Tvrdíková L.: Pohled na Žehuň a okolí v průběhu věků. Vydal Obecní úřad v Žehuni 2012.

Kronika obce Žehuň.

TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA

Mapa

Poloha

Kostel stojí na východní straně návsi.

GPS: 50°8'8.940"N, 15°17'28.390"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě, probíhá oprava

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK