Cesty a památky

Kolínsko » Žehuň » kostnice

kostnice

Žehuň, Funerálie, Kostnice a márnice

Barokní kostnice, která zřejmě sloužila původně jako márnice, byla postavena v letech 1765–66 podle návrhu architekta Františka Kermera. Ten je zřejmě i autorem projektu sousedního kostela sv. Gotharda. V roce 1896 byla kostnice opravena zásluhou faráře Františka Jeřábka a poslední větší oprava byla provedena v letech 1929–32 v souvislosti s opravami kostela. Při této opravě získala hrubou omítku šedivé barvy, zřejmě po odstranění původního barokního řešení, a byla opravena konstrukce krovu. V roce 1987 pak byla přeložena střecha novou krytinou. V roce 2010 byl zahájen projekt na obnovu chátrající památky, který zpočátku koordinovala místní kronikářka paní Ludmila Tvrdíková, v srpnu roku 2015 byla zahájena postupná rekonstrukce celého areálu kostela sv. Gotharda včetně kostnice a ohradní zdi. V únoru 2018 byla na základě rozhodnutí obecního zastupitelstva podána žádost na Biskupství královéhradecké o bezúplatném převodu kostnice a celého areálu kostela sv. Gotharda do majetku obce, ke kterému došlo v roce 2019. V roce 2021 byla kostnice nákladem obce 800 000 Kč opravena firmou RE IN z Mladé Vožice a 2. října 2021 slavnostně otevřena pro veřejnost za účasti tehdejšího starosty Karla Horáka, který se o opravu osobně zasloužil.

Kostnice je postavena z bílé opuky na půdorysu téměř pravidelného čtverce, pravděpodobně není podsklepena (to bude možno ověřit pouze v případě rekonstrukce celého interiéru). Kryta je jehlancovou střechou mansardové konstrukce s profilovanou dřevěnou římsou, oddělující její horní část. Na vrcholu střechy je umístěn latinský kříž z kovu, při patě zdobený stylizovanými rozvilinami.

Vnější stěny nejsou nijak výrazně členěny a jsou opatřeny hladkou omítkou okrové barvy. Pod profilovanou korunní římsou s výrazným okapníkem probíhá bílý vlys, který je v ose nad vstupem zalomen do segmentového oblouku a stejným způsobem je zalomena i bílá korunní římsa, jejíž horní část chybí a je přerušena konstrukcí střechy. Toto zalomení korunní římsy by mohlo naznačovat umístění nějaké štukové nebo malované výzdoby zřejmě oválného nebo kruhového tvaru nade dveřmi. Ve východní a jižní stěně jsou v ose horizontálně položená oválná okna s hladkým štukovým rámem, v západní stěně je v mělké segmentové nice bílé barvy stejné okno, rámované štukovanou lištou. Vstupní portál, tvořený dřevěnými trámky, se nachází v severní stěně a je umístěn přibližně v ose průčelí. Na západní a jižní stěnu kostnice navazuje ohradní zeď hřbitova.

Interiér kostnice je řešen jako volný prostor s dekorativním uložením lidských kostí na půdorysu písmene U, které ve 2. polovině 18. století uspořádal farář Jan Šolc s učitelem Melicharem Ulrichem. Stěny z lidských kostí vysoké 2,5 metru a silné 60 cm, přístupné rovněž uličkou při východní a jižní stěně, jsou zpevněny dřevěnou konstrukcí. Kosti k sobě nejsou navzájem nijak přichyceny, jsou volně naskládány v několika vrstvách, lebky se střídají s kostmi z končetin a na některých místech jsou zbytky kostí uspořádány do tvaru ondřejského kříže. V jihozápadním nároží je z lidských ostatků vyrovnána hranice do výše 1,5 metru a na stropním trámu je zavěšena stylizovaná girlanda z pánevních a hrudních kostí, uprostřed doplněná lebkou. Kosti pocházejí ze zrušených hrobů a část jich byla zřejmě přenesena ze starší kostnice, která stávala na jiném místě (v místech dnešní školy?). Prostor je doplněn oltářní zděnou menzou, která je představená před stěnu z kostí proti vchodu, završená latinským křížem s korpusem Krista z 2. pol. 18. století. Před menzou je v dřevěném rámu umístěno plátno, neznámého původu, s třemi maltézskými kříži a nápisem POKOJ VÁM! Při jižní stěně se dochovala barokní dřevěná procesní rakev z 18. století, t.č. je přenesená do severní kaple v kostele sv. Gotharda.

V letech 2017-20 provedl paleopatolog Václav Smrček z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků výzkum kosterních pozůstatků, v rámci kterého bylo nalezeno přes 40 ostatků osob, zraněných husitskými zbraněmi (okované cepy, řemdih, sekera, kuše, sudlice), datovaných do let 1420-44. S největší pravděpodobností tak jde o ostatky bojovníků z bitvy u Lipan, které coby raněné odvezl z bojiště prchající Jan Čapek ze Sán k doléčení v okolních vesnicích. Mezi kostmi byly identifikovány také ostatky vokáků padlých v bitvě u Kolína.

Zájemci o prohlídku kostnice se mohou dopředu objednat na telefonních číslech obecního úřadu Ženuň 325 655 379 a 602 661 991, na e-mailu ou-zehun@seznam.cz nebo se telefonicky ohlásit na některém z čísel průvodců, uvedených u brány do areálu kostela sv. Gotharda.

Prohlášení za památku

Kostnice je zapsána spolu s kostelem sv. Gotharda a hřbitovní zdí s bránou a sochami do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 44587/2–1974.