Cesty a památky

Kolínsko » Žiželice » kostel sv. Prokopa

kostel sv. Prokopa

Žiželice, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely gotické

Kostel byl vystavěn ve 13. století za Dětocha z Třebelovic a Hradištka, majitele hradu v nedalekém Hradišťku, pravděpodobně jako dřevěný. Po roce 1347, kdy získal Petr z Rožmberka zdejší panství, byl kostel přestavěn nebo znovu vystavěn jako kamenný zhruba v dnešním rozsahu. Upraven byl v roce 1712 a znovu po požáru v roce 1830, horní patro věže bylo dostavěno v roce 1959.

Jednolodní, obdélný kostel s protáhlým, pětiboce uzavřeným presbytářem, obdélnou sakristií po severní straně presbytáře a hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář je zevně opatřen gotickými opěrnými pilíři, které dokládají, že tato část byla opatřena (nebo měla být opatřena) křížovou klenbou, a členěn je vysokými úzkými hrotitými okny bez kružeb. Zdivo přízemí věže je rovněž gotické. V severní stěně lodi se dochoval poškozený zazděný sedlový portálek. Před ním jsou položeny dva značně sešlapané pískovcové náhrobníky z let 1600-50, na obou je reliéf lebky a dále zbytky nápisů: 1. [---]Po 48 [---]E RAD: ZMR: WSRZ II SSENI: [---], 2. LET[---] SKIIM [---] S [---] OC [---] ZIRA [---]S WSKRZIISS [---].

V lodi i presbytáři jsou dnes ploché prosté stropy z 19. století, opatřené soudobými nástropními malbami. V západní části lodi je kruchta na dvou sloupech.

Z původního nákladného raně barokního vnitřního vybavení kostela, které bylo pořízeno v roce 1681, se po požáru v roce 1830 nic nedochovalo, proto byl kostel znovu vybaven novobarokním zařízením. Hlavní oltář je rámový z roku 1830 od Josefa Richtery, osazený obrazem sv. Prokopa od I. Rause z roku 1831. Boční oltář sv. Anny z roku 1835 je od A. Kintzlera z Chlumce nad Cidlinou a kazatelna z roku 1829 je snad také od Josefa Richtery. V presbytáři visí romantický obraz Setkání sv. Prokopa a knížete Oldřicha a je zde umístěna empírová křtitelnice a dubové lavice s městským znakem Žiželic, vše z roku 1830. Na kruchtě jsou instalovány varhany z roku 1888 od varhaníka Karla Schiffnera z Prahy. V majetku farního úřadu je impozantní pozdně gotická tzv. Žiželická monstrance** z roku 1510, zhotovená ze zlaceného stříbra (výška 90 cm); monstrance je nejvýznamnější památkou pozdně gotického zlatnictví na Kolínsku a v současnosti je uložena je na biskupství v Hradci Králové. V dubové stolici věže jsou zavěšeny dva zvony, přenesené sem v roce 1798 ze zvonice v Končicích a malý zvonek z původní sestavy:

v pravo je zvon z roku 1549 (průměr 108 cm, váha 785 kg) od zvonaře Václava Faráře z Hradce Králové, koruna je tvořena šesti zdobenými uchy, na krku zcvonu je dvouřádkový český nápis: TENTO ZWON SLIST GEST KE CZTI A CHWALE PANV BOHV Y WSSEM SWATYM LETA PANIE MDXLVIIII / SKRZE WACZLAWA FARARZE KONWARZE HRADCZY NAD LABEM TYM A K ZADCSSY KVNCZICZKEMV;
prostřední zvon je z roku 1605 (průměr 164 cm) s reliéfem ukřižování Ježíše Krista, znaky Klusáků z Kostelce (na štítu dva hevery) a Nyklásků z Žitenic (na štítu korunka, ze které visí tři rolničky) a českým nápisem: GAT GSEM WZKRIZSSENY A ZIWOT KDOZ WERI WE MNE BYT TAKY VMRZEL ZIV BUDE A KAZDY KDOZ GEST ZIW A WERI WE MNE NEVMRET NA WEKY / GAKOZ MOGZIS POWYSSIL HADA NA PAVSSTI TAK MVSI POWYSSEN BYTI SYN CLOWIEKA ABY KAZDY KDOZ WIERZI W NIEHO NEZAHYNVL ALE MIEL ZIWOT WIECZNY / MIKULAS KLUSAK Z KOSTELCZE A NA RADOWESNICZICH NAPOMOCZEN K TOMU BYL ZE WSI TENTO ZWON NOWEY NA BUDAUCZY PAMATKU K KOSTELU KONCZICKUMU SLYT A UDIELAN / ADAM NIKOLASIEK Z KOTACHOWA KTERY CZIASY GEHO WISOSTI CZYSARSKE PANSTWI CHLUMETSKEHO HEYTMAN / 1605. Na dubovém závěsu zvonu je vytesán letopočet 1736;
vlevo je malý zvon s rostlinným ornamentem pod korunou, stáří zvonu se i nepodařilo zjistit.

Farní kostel Kutnohorsko-poděbradského vikariátu, bohoslužby se konají v neděli v 10:00 hodin a v pátek v 19:00 hodin.