CESTYAPAMATKY.CZ
Zbytky hradu se nacházejí na konci ostrohu nad pravým břehem říčky Šembery, kolem kterého prochází žlutá turistická značka Doubravčice – Přehvozdí (nutno hledat asi 50 metrů od rozcestí „Dolánka“).
Doubravčice - hradiště Staré (Pusté) Zámky ** (0,2 km)
Doubravčice - údolí Šembery a Lázného potoka (0,6 km)
Dolánky (zaniklá ves) - tvrz (0,9 km)
Doubravčice - jubilejní kámen (0,9 km)
Doubravčice - hraniční kámen (1,1 km)
Doubravčice - křížek I (1,1 km)
Doubravčice - dům čp. 5 (1,3 km)
Doubravčice - pověsti z Doubravčic (1,4 km)
Doubravčice - kaple sv. Jiří (1,4 km)
Doubravčice - dům čp. 21* (1,4 km)
Hrad byl vybudován na konci strmé, vysoké ostrožny nad pravým břehem říčky Šembery, na místě pravěkého opevněného halštatsko-laténského hradiště z 5. století př. n. l. Místo bylo opevněno a osídleno i Slovany v 8. století pro svou výhodnou polohu nad obchodní cestou, která procházela podél Šembery. Šember patří k těm výjimečným stavbám, o nichž máme písemný doklad z doby ještě před jejich vznikem. V roce 1357 prodal Ješek z Náchoda, držitel Kostelce nad Černými lesy, místo vhodné pro stavbu hradu mindenskému biskupovi Dětřichovi z Portic. Tato koupě byla určena pro cisterciácký klášter v Klášterní Skalici, který hrad vybudoval a spravoval až do husitských válek. Hrad byl pojmenován Schönberg, z čehož se vyvinul dnešní počeštělý název hradu i říčky. V roce 1421 hrad spolu s klášterem v Klášterní Skalici rozbořili husité a již nikdy nebyl obnoven. V roce 1542 byla lokalita zapsána do Zemských desek jako „Šemberk – zámek pustý“.
Podle dochovaných zbytků se dá usuzovat, že Šember nebyl hradem rezidenčním, ale plnil především správní funkce nad obchodní cestou. S největší pravděpodobností se jednalo o bezvěžový hrad nižší kvalitativní úrovně, jehož hlavní obrannou funkci plnila mohutná plášťová zeď obvodové hradby.
Z hradu se zachovaly mohutné valy, pocházející ještě z původního hradiště, které později vymezovaly předhradí, jak dokládají středověké nálezy. Vlastní hrad za šíjovým příkopem byl nevelký. Měl zhruba oválný obrys, který v zadní severní části přecházel do klesajícího skalnatého hřebene. V čelní východní stěně se dodnes dochovaly zbytky silné, pečlivě vyzděné hradby (štítové zdi). Propadlina v jižním nároží dává tušit podsklepenou stavbu, při západní hraně ostrožny jsou pozorovatelné zbytky nádvorní stěny další budovy. Na vyvýšené srovnané ploše v severní areálu stával roubený či hrázděný palác.