Cesty a památky

Země poznané » Laos » JESKYNĚ PAK OU

JESKYNĚ PAK OU

Laos (květen 2008, Laos)

Jeskyně Pak Ou (v překladu ústa řeky Ou) se nachází asi 30 kilometrů severně od Luang Prabangu, naproti ústí řeky Nam Ou do Mekongu, a tvoří je dolní jeskyně Tham Ting, 60 metrů nad hladinou vody a horní jeskyně Tham Phum ve výšce 150 metrů. Jeskyně byly uctívány jako sídlo duchů a bohů nejméně od 8. století, ale největšího významu nabyly v 16. století, kdy z nich král Setthathirat učinil královskou kapli. Královská rodina se sem jezdívala modlit na Nový rok a jako dar přinesla vždy sošku Buddhy. Další králové a místní věřící sem přicházeli i v následujících staletích, takže dnes se v každé jeskyni nachází přes 2 500 soch Buddhů z různých materiálů, stylů a velikostí – většinou se však jedná o klasické stojící Buddhy ve stylu Luang Prabangu.

K jeskyním jsme se vydali na pozdní odpolední výlet, k odjezdu jsme se odhodlali až v 15:00 hodin. Přeci jen ta vzdálenost není taková, abychom tam tuk-tukem (37 500 LAK = 67,50 Kč/os) nedostali za chvíli. Jenže dobrá silnice byla jen prvních 20 kilometrů, zbývajících 10 kilometrů vedlo po prašné cestě plné výmolů a různých překážek. Do vesnice Ban Rasavolavihane na břehu Mekongu proti jeskyním jsme dorazili za hodinu. Potom ještě musíme s převozníkem na druhou stranu (10 000 LAK = 18 Kč za obě cesty/os), kde trčí z hladiny řeky kolmá vápencová stěna s širokým ústím dolní jeskyně Tham Ting. Na improvizovaném přístavišti, kde s návštěvníky z Luang Prabangu připlouvala a odplouvala jedna loďka za druhou, platíme vstupné (10 00 LAK = 18 Kč) a můžeme stoupat po bíle natřených schodech vzhůru. V hluboké jeskynní dutině trčí tisíce sošek Buddhy, které spolu s vůní z vonných tyčinek a poněkud netečně hledícím mnichem, vytvářely velmi mystickou atmosféru. A to nemluvím o unikátním výhledu na řeku s vesnicí, nad kterou se i na druhé straně tyčí útes Pha Hen, který je přímo nad soutokem obou řek. Skutečně impozantní prostředí! Výstup k horní jeskyni Tham Phum byl náročnější, než jsme čekali, a o to více nás mrzelo, že byla přehrazena mříží a dalo se dovnitř jen nahlížet. Je hluboká 54 metry a soch Buddhů je tam zhruba stejně s jako v dolní jeskyni. Před jeskyní je kamenný podstavec, u kterého se modlili králové z Luang Prabangu.

Kolem jeskyní se poflakovala spousta dětí, které nabízely kde co. Je nám jasné, že je to pro ně jedna z mála možností, jak si přivydělat a tak kupujeme alespoň vodu. A protože jsme na podobné případy vždy vybaveni, podělili jsme je jednak bonbóny a také drobnými dárky, které s sebou za tímto účelem vždy vozíme.

Již se začalo slunce pomalu klonit k západu, když se vracíme přes řeku na druhý břeh do vesnice, kde malé děti dovádějí ve vodách Mekongu a radují se tím typicky dětským způsobem. V obci ještě navštěvujeme místní chrám Wat Rasavolavihane, který byl úplně volně přístupný a jelikož jediný místní mnich vůbec nerozuměl, tak jsme se o něm nic nedozvěděli. Každopádně byl vyzdoben obrázky slonů, tygrů a hadů a působil velmi démonicky. Cestou zpět se ještě zastavujeme ve vesnici Ban Xang Hai, kde si lze koupit kořalku s hady a škorpiony. To opravdu nemáme zájem, nehledě na to, že se jedná vesměs o chráněné živočichy, které není ze země povoleno vyvážet ani v tomto stavu.

Do Luang Prabangu jsme se vrátili již skoro se setměním v 19:00 hodin, takže nezbývá nic jiného než skočit na večeři a dobře se vyspat před zítřejší dlouhou plavbou po Mekongu do zcela zapadlé oblasti Hongsa, obývané etnickou skupinou Thai Lü.

Fotogalerie

Útes Pha Hen nad ústím Nam Ou do MekonguJeskyně Pak Ou z řeky, dolní jeskyně Tham TingSochy Buddhů uvnitř jeskyněKluk před horní jeskyníHorní jeskyně Tham PhumVesnice Ban Thin Hong na břehu MekonguZboží z vesnice Ban Xang Hai

následující článek: PLAVBA PO MEKONGU

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK