Cesty a památky

Kolínsko » Hořany (u Poříčan)

Hořany (u Poříčan)

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1282, kdy zde měla majetek kapitula u kostela sv. Apolináře v Sadské, nějaké statky zde vlastnil také benediktinský klášter z Ostrova u Davle. V roce 1420 obec zapsal císař Zikmund budoucímu králi Jiřímu z Poděbrad, v letech 1531–47 ji krátce vlastnilo Staré Město pražské. V roce 1561 ves koupil Jaroslav Smiřický ze Smiřic a trvale ji připojil k černokosteleckému panství, v jehož majetku zůstala až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848. Události třicetileté války postihly obec pouze okrajově, neboť v soupisu z roku 1654 zde bylo zaznamenáno 16 usedlostí osazených a jen 2 pusté. V letech 1850-80 tvořily Hořany spolu se Skramníky a Žhery jednu obec se společným rychtářem, ale samostatnými starosty, z této doby se také dochovala nejstarší známá pečeť obce. Hořany se oddělily již v roce 1880 a od té doby jsou samostatnou obcí. V letech 1850 – 1960 patřily do okresu Český Brod, po reorganizaci státní správy v roce 1960 byly přiřazeny do okresu Nymburk.

Hořany představují dobře dochovanou ukázku středočeského lokačního sídla z poloviny 19. století a nejlépe dochovanou obec v původních proporcích na Českobrodsku. Proto zde bylo vyhlášeno ochranné památkové pásmo.

Osobnosti

Oldřich Štěpánek (* 6. 5. 1876 Pardubice - † 8. 1. 1951 Pardubice) - učitel, przaik a dramatik, v letech 1918-24 učitel a správce školy v Hořanech. Byl členem Spolku českých spisovatelů beletristů Máj a Syndikátu českých a slovenských spisovatelů a hudebních skladatelů, je autorem románů, povídek a divadelních her ze současného venkovského života.

Adolf Němeček (* 12. 3. 1909 Sadská - † 1. 11. 1996 Sadská) - učitel, archivář a vedoucí muzea v Sadské. V letech 1931-38 působil jako učitel obecní šloly v Hořanech.

Původ názvu

Název obce pochází od její vyvýšené polohy, někdy bývala nazývána také Ves Hoření.

Znak a vlajka obce

Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl dne 21. června 2018 usnesením č. 9 schválen znak a prapor obce. Autorem návrhu je heraldik Jan Tejkal. Znak tvoří zelený štít, na kterém je na návrší průčelí kaple s prázdnou lucernou zakončenou makovičkou s křížkem a provázenou po obou stranách svěšeným odkloněným lipovým listem s plodenstvím, vše stříbrné. Vlajku tvoří dva vodorovné pruhy, zelený a vypouklý bílý, na něm stojí průčelí kaple s prázdnou lucernou zakončenou makovičkou s křížkem a provázenou po obou stranách svěšeným odkloněným lipovým listem s plodenstvím, vše bílé.