Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » Domy v ulici Kmochově (Pražské předměstí)

Domy v ulici Kmochově (Pražské předměstí)

Kolín, Městské domy, Město Kolín

1. Dům čp. 14 "Sokolovna" - viz samostatné heslo.

2. Dům čp. 220 "Kůstova vila"

Kůstova vila představuje cennou, byť značně poškozenou ukázku rané tvorby architekta "Josefa Gočára>, postavená byla v letech 1911–1912 pro Matěje Kůsta, ředitele kolínské měšťanské dívčí školy, který patřil k vzdělaným a společensky respektovaným osobnostem tehdejšího města. Architekt Gočár pro něj navrhl moderní rodinné sídlo odpovídající soudobým architektonickým tendencím, stojící na pomezí pozdního klasicismu a nastupující moderny. Dům byl realizován podle projektu dochovaného ve sbírkách Národního technického muzea. Roku 1939 byla k objektu přistavěna sušárna a v roce 1994 vznikla podle návrhu kolínského projektanta Boba Neumanna novodobá přístavba prodejny, která poněkud narušila původně čistou koncepci stavby. Přes tyto zásahy si vila uchovala podstatnou část svého autentického architektonického výrazu a dnes patří k nejstarším dochovaným realizacím tohoto významného českého architekta v Kolíně.

Vila stojí v souvislé městské zástavbě a je řešena jako patrová nárožní bloková stavba s kompaktní, téměř kubickou hmotou. Zděný objekt kryje vysoká valbová střecha, z níž vystupuje charakteristický trojúhelníkový štít. Architekt pracoval s jednoduchými geometrickými objemy a omezeným dekorativním repertoárem, čímž předznamenal svůj pozdější příklon k moderní architektuře. Hladké omítané fasády jsou členěny pouze mělkými rizality, pravoúhlými rámy okenních otvorů a nenápadnými plastickými pásy. Uliční průčelí původně doplňovala dvojice drobných kruhových oken a pravidelně komponované okenní osy, jak dokládají dochované Gočárovy plány. Postranní průčelí oživuje mělký arkýř, zatímco celek působí vyváženým dojmem založeným na proporcích, nikoli na ornamentální výzdobě. Právě střídmost, čistota forem a důraz na hmotovou skladbu řadí stavbu mezi zajímavé doklady architektova přechodového období.

Interiér byl navržen jako komfortní rodinné bydlení pro příslušníka městské inteligence. Dispozice odpovídala nárokům vyšší střední třídy počátku 20. století a zahrnovala obytné místnosti orientované do ulice i zázemí směřující do dvorní části. Přestože se původní uspořádání během desetiletí částečně proměnilo, objekt si uchoval základní prostorovou koncepci navrženou Josefem Gočárem. Dochované stavební plány naznačují důsledně promyšlené propojení jednotlivých podlaží i snahu o dostatek světla a vzduchu v obytných místnostech, což patřilo k typickým požadavkům moderního bydlení počátku 20. století.

Kůstova vila má význam nejen jako kvalitní obytná stavba, ale především jako doklad architektonického vývoje Josefa Gočára v době, kdy hledal vlastní výraz mezi tradičními a moderními směry. V obrazu Kolína zaujímá důležité místo, neboť připomíná období rychlého urbanistického rozvoje města a zároveň osobnost Matěje Kůsta, významného pedagoga ovlivňujícího několik generací kolínských studentek. Přes svou nenápadnost a porušení původního vzhledu představuje vila hodnotnou součást architektonického dědictví města a cenný článek ve vývoji české moderní architektury, která zde v zárodku naznačuje principy pozdějšího kubismu i funkcionalismu.

3. Vila čp. 175

Jednopatrová vila postavená v letech 1907–1908 podle návrhu Antonína Hlaváčka jako bytový dům pro ředitele sousední tzv. západní školy. Jedná se o historizující architekturu s převahou pseudorenesančních prvků zejména ve východním průčelí, doplněných dobovými secesními dekoracemi. Architektonicky výrazným prvkem je válcový schodišťový rizalit s hladkou fasádou v jižní stěně, zakončený jednoduchou římsou a osvětlený dvojicí malých kruhových oken. Hlavní uliční fasáda je členěna vodorovnými pásy a soklem, nároží jsou měkce zaoblená. Okna v patře i přízemí mají profilované šambrány, nadokenní prostory zdobí bohaté štukové supraporty s rostlinnými motivy, blízkými secesní ornamentice.

Na průčelí se nachází také reliéfní znak města Kolína zasazený do štukového rámce, doplněný dekorativními motivy. Výrazným akcentem je štít uličního průčelí s mělkou křivkou a dvojicí plastických rostlinných kompozic, které rovněž nesou secesní charakter. Celkový výraz stavby spojuje historizující tvarosloví s dobovou dekorativní stylizací počátku 20. století.

Vila představuje kvalitní ukázku městské obytné architektury z počátku 20. století, v níž se prolíná doznívající pseudorenesanční forma s nastupující secesní dekorativností. Architektonicky cenným prvkem je zejména výrazný schodišťový rizalit a bohatá štuková výzdoba, která dodává domu reprezentativní charakter v kontextu zástavby Kmochovy ulice i někdejšího areálu tzv. západní školy.

4. Dům čp. 943 "Západní škola" - viz samostatné heslo.

5. Dům čp. 561 "Francovo kino" - viz samostatné heslo

6. Dům čp. 229 "Lányho vila"

Rodinná vila z let 1912-1913 postavená podle projektu návrhu Františka Záruby a Václava Dlabače (stejně jako blízký dům Na hradě Quintýně v Jaselské ulici), přestože původně pro tento dům připravil nikdy nerealizovaný návrh Josef Gočár.

7. Dům čp. 560 "Husův dům"

Jednopatrový společenský dům Českobratrské církve evangelické byl postaven v letech 1923–1924 podle plánů kolínského stavitele Jindřicha Franka, který také osobně stavbu vedl. Dům byl slavnostně otevřen dne 23. listopadu 1924.

Jednopatrová podélná stavba s jednoduchým obdélným půdorysem má hladce omítané fasády členěné výrazným pravidelným rytmem okenních otvorů. Přízemí je prolomeno vyššími segmentově zakončenými okny, zatímco okna patra jsou pravoúhlá a doplněná plasticky vystupujícími šambránami a jednoduchými podokenními římsami. Fasádu výrazně oživuje dekorativně řešená korunní římsa s rytmickou řadou drobných plastických prvků a mělké markýzy nad okny patra. Celkový výraz stavby je střídmý, s jemnými prvky historizující moderny a důrazem na pravidelnost a proporce. V 1. patře se nachází velká „Duškova síň“ o rozměru 15 × 9 metrů, pojmenovaná na počest faráře Čeňka Duška (* 5. 10. 1843 Semtěš – † 23. 11. 1918 Kolín).

Husův dům představuje typickou ukázku spolkového a církevního domu meziválečného období, dokumentující stavební aktivitu evangelického sboru po vzniku samostatného československého státu. Architektonicky jde o střídmou stavbu s prvky tradičního výraziva, jejíž hodnota spočívá především v dochované funkci a kontinuálním využití ke komunitním a kulturním účelům. Dům slouží Sboru Českobratrské církve evangelické v Kolíně. Využíván je pro shromáždění a další akce sboru především ve všedních dnech a k jeho aktivitám jej užívají také Křesťanské sbory.

„Jděte rovně, stůjte na výši doby a mějte porozumění pro otázky a touhy moderního člověka“ (ThDr. Čeněk Dušek, 1918)

8. Dům čp. 144 "Okresní soud" - viz samostatné heslo.

9. Bytový dům čp. 848 - 851

Bytový dům postavený v letech 1979–1980 podle projektu Krajského projektového ústavu Praha, tehdy působícího pod vedením ředitele Ing. arch. Zdeňka Kuny. Návrh vznikl v architektonickém ateliéru 14 vedeném Ing. arch. Otakarem Honke-Houfkem, vedoucím projektantem byl Ing. arch. Dalibor Pešek, CSc., a na projektu se dále podílela Ing. arch. Hana Pešková. Dům vznikl jako součást dobové snahy doplňovat blízké okolí centra města novou bytovou výstavbou. Uliční průčelí je členěno svislými pásy oken a ustupujícími plochami fasád, mezi nimiž se uplatňují otevřené lodžie. V novější době prošel objekt obnovou fasád a výměnou části výplní otvorů, přičemž zůstala zachována jeho původní prostorová skladba i charakteristické architektonické členění.

bytový dům je hodnotným dokladem pozdně modernistické architektury a zástavby širšího centra Kolína na konci sedmdesátých let 20. století. Přestože novodobé barevné řešení a výměny některých výplní částečně proměnily původní vzhled, dům si zachoval základní kompoziční principy i kvalitní autorskou koncepci a představuje důležitou součást architektonického vývoje Kolína ve druhé polovině 20. století. Dům přímo navazuje na sousední bytový dům s obchody v sousední Pražské ulici.