Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » kostnice

kostnice
***

Kolín, Funerálie, Kostnice a márnice

Národní kulturní památka.

Barokní kostnice postavená v letech 1732–33 podle projektu neznámého architekta (spekulovat lze např. o Josefu Jedličkovi) s využitím zdiva raně gotické nárožní bašty městského opevnění z let 1253-61. Stavbu ze svých prostředků financoval Antonín František Formandl, zvolený za děkana městskou radou v roce 1728, s cílem důstojného uložení ostatků z překopaných hrobů, neboť místa bylo na pohřebišti kolem chrámu sv. Bartoloměje velmi málo. V roce 1768 nechal kostnici opravit a znovu vysvětit kolínský děkan Liborius Dittman, pravděpodobně v souvislosti s nešťastnými událostmi, spojenými s pobytem vojska v rámci sedmileté války a bitvy u Kolína. Při velkém požáru města 24. července 1796 byla kostnice na rozdíl od dalších staveb v okolí poškozena jen minimálně, což dokládá i dendrochronologické datování krovu do roku 1733, který je tedy původní. Následovalo období dlouhého chátrání, neboť kolínští radní se na její obnově nehodlali nijak angažovat, naopak se objevily i požadavky na její úplné odstranění. V roce 1849 se děkan Jan Lindner pokusil kostnici zachránit, ale město se tehdy opět odmítlo podílet na opravě polovinou potřebných nákladů. Nový kaplan a pozdější děkan kolínské farnosti Jan Nepomuk Svoboda si tedy na vedení města vyžádal peníze vyčíslené na její zboření, doplnil je o své úspory a v létě roku 1849 ji nechal k nelibosti radních opravit včetně vnitřní výzdoby a nového zastřešení, které nahradilo původní cibulovou báň. V roce 1884 kostnice opět vzdorovala požadavku městské rady na její zboření i s okolními hradbami, které podle tehdejšího názoru bránily dalšímu rozvoji města. Tentokrát požadavek na odstranění stavby podpořil i architekt Josef Mocker, podle kterého brání pohledu na nádherný Parléřův chrámový chór. Děkan Svoboda ji ovšem ubránil a v roce 1889 znovu zafinancoval potřebnou opravu. Dne 7.11. 1921 poničila střechu s věžičkou vichřice, což nechal děkan Václav Sixta ihned opravit a na jaře následujícího roku byla kostnice omítnuta. Na dlouhou dobu poslední větší oprava byla provedena z podnětu děkana Václava Davídka v letech 1933-34, kdy byly zpevněny základy, staženy zdi, stěny dostaly novou omítku a břidlicovou krytinu střechy nahradila současná prejzová. Stavební práce provedl místní stavitel Jan Prokeš, pokrývačské práce provedl František Bulgr a klempířské práce byly svěřeny Oldřichu Dobiášovi z Kolína. Další opravu inicioval a vlastním nákladem v roce 1975 i provedl Jan Kamarýt. V roce 1996 byly sice opraveny fasády a zastřešení apsid, ale pro celkově kritický stav byla kostnice trvale uzavřena. V letech 2008-12 proběhl uvnitř stavby archeologický průzkum, na který v letech 2018-20 navázala generální rekonstrukce, uskutečněná díky iniciativě místostarosty a pozdějšího starosty města Michaela Kašpara. Součástí oprav bylo i konzervování a opětovné sestavení veškeré kosterní výzdoby restaurátorem Benjaminem Hlivkou. Rekonstrukce podle návrhu architektonické kanceláře Masák & partner se uskutečnila díky dotaci z Evropského fondu pro regionální rozvoj a peněz z rozpočtu města Kolína.

Kostnice má půdorys tzv. tetrakonchy, tedy čtyřboké centrální kaple na čtvercovém půdorysu se čtyřmi půlválcovými apsidami, volně odkazující k chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě). Střední část stavby původně vrcholila cibulovitou bání s lucernou, kterou při opravě v roce 1849 nahradila nižší jehlancová střecha s věžičkou. Do vnějšího průčelí severní apsidy byl současně se stavbou vsazen starší mramorový epitaf (pocházející pravděpodobně z hrobky, původně se nacházející na tomto místě) na paměť obětí morové epidemie v roce 1680, tento letopočet je ukryt v chronogramu prvních čtyř řádků latinského nápisu: VICTIMAE CHARITATIS/ IN CONTAGIONE PESTIFERA RAS SVBLATAE HIC IN PACE/ REQVIESCVNT: A:R:D: LAVRENTI(IVS) MARC(VS)/ QVIGNI DECANVS./ A:V:P: IACOBONVS VISCO(VIENSIS):/ CAPVC(INORVM): CONR(EGATIONIS) GVARD(IANVS):/ P:JEREMIAS BVDVICEN(SIS):/ CAPVC(INORVM): CON(VENTVS): VICARI(VS)./ P: ROGATVS PRAGEN(VS):/ CON(VENTVALIS): IN DECANA:OBIIT./ P: RAYMVNDVS PALATIN(VS)/ IN DECANATV OBIIT./ P: HIERONYM(VS) NICOL(SPURGENIS): CON(VENTVALIS):/ F: MARQVARD(VS) BAVAR(VS) LAIC(VS)/ CONSEPVLTVS/ D: TOBIAS KINCZL SENAT(OR):/ EADEM LVE HIC MORTVI/ PER 4 MENSES 826./ PERPENDE VIATOR ! DIC/ REQVIEM ET ABI (překlad: Oběti lásky v nákaze morové zahynuvší, zde v Pánu odpočívají: Nejdůstojnější Pán Vavřinec Marek Guigni děkan, Nejctihodnější Otec Jakub z Vyškova, kapucínského řádu kvadrián, Pater Jeremiáš z Budějovic, kapucínského řádu vikář, P. Rogát Pražský, při správě děkanství zemřel, P. Rajmund Falcký, při správě děkanství zemřel P. Jeroným z Mikulova, člen konventu, bratr Markvard z Bavor, laik. S nimi pochován pan Tobiáš Kinczl radní. Touž nákazou zde zemřelo za 4 měsíce 826 (lidí). Uvažuj o tom poutníče, přej jim lehké odpočinutí a odejdi.

Interiér kostnice je koncipován jako dobové „Memento mori“ a má vyzývat návštěvníka k zamyšlení nad pomíjivostí lidského života. Střední prostor uzavírá klenba se čtyřmi otvory, jimiž je umožněn průhled na horní záklopový strop s malbou archanděla Michaela, svolávajícího zemřelé k poslednímu soudu. Apsidy zcela vyplňují kosti ze zrušených hrobů bývalého svatobartolomějského hřbitova a pod jejich klenbami jsou osazeny symboly pomíjivosti pozemské slávy, moci a hodností – patriarchální a papežský kříž, biskupská berla, papežská tiára, meč a vladařské žezlo s jablkem. Interiéru dominuje oltář sv. Kříže z roku 1733 s kvalitními sochami* ukřižovaného Krista, Panny Marie a sv. Jana Evangelisty od Ignáce Rohrbacha. Na čtyřech pilířích podpírajících klenbu jsou umístěna zrcadla coby symboly lidské marnivosti. V roce 1851 nechal děkan Jan Svoboda interiér doplnit třemi obelisky a nápisem v okně nade dveřmi, vyzdobené ostatky převezenými ze zrušeného hřbitova u kostela sv. Jana Křtitele na Kutnohorském předměstí. Na obelisku vlevo od oltáře je nápisová deska: UPOMÍNKA NA JANA LINDNERA, VELEZASLOUŽILÉHO DĚKANA ZDEJŠÍHO, NARODIL SE DNE 16. KVĚT. V DOLNÍCH BŘEŽANECH 1811. Na obelisku vpravo je nápisová deska: UPOMÍNKA NA KNĚZE JANA SVOBODU DRUHÉHO ZBUDOVITELE TÉTO SVATYNĚ A ZVELEBITELE, NARODIL SE DNE 16. KVĚTNA 1821 v CHRUDIMI. Na třetím obelisku proti oltáři je nápisová deska: MILOVANÉ MATCE SVÉ ANNĚ SVOBODOVÉ MLYNÁŘCE KLOBÁSOVSKÉ Z CHRUDIMI A MILOVANÉMI PŘÍTELI SVÉMU KNĚZI ANTONÍNU HOROVI POSTAVIL Z LÁSKY POMNÍK TENTO KNĚZ JAN SVOBODA. Na nápisové desce z černého mramoru uprostřed kosterní výzdoby nad vchodem je latinský nápis o obnově kostnice v roce 1849: ANNO DOMINI 1849 JOANE LIDNER DECANO ET JOANE SWOBODA KAPELANO EST HAEC DOMUS QUIETA A CASU AETERNO EREPTA REAEDIFICATAET EXORNATA. Vpravo od vchodu nechal umístit kostlivce s kosou (alegorie smrti), kterého z ostatků několika nebožtíků sestavil jeho strýc František Pštros z Prahy. Kostlivec drží v ruce štít s nápisem: CO JSEM JÁ I TY V KRÁTKOSRTI BUDEŠ. V Kolíně se dlouho tradovalo, že jde o kostru studenta, zabitého na barikádě během Svatodušních bouří v červnu 1848. Zajímavou památkou je i nápis vyškrabaný do omítky vpravo od vchodu, který zde nechali v roce 1757 poblíž tábořící vojáci z bitvy u Kolína. Čitelný je letopočet 1757 a jedno jméno EMANVEL ZAGICEK.

 

Kostnice je pro turisty přístupná spolu s chrámem sv. Bartoloměje kromě pondělí denně po celý rok (vyjma 24., 25., 31. prosince a 1. ledna) s průvodcem  v (9:00), 10:00, 11:00, 13:00, 14:00, 15:00 a 16:00 hodin. Vstupenky se prodávají v Červinkovském domě Regionálního muzea v Kolíně (přes ulici), vstupné základní 100 Kč, studenti a důchodci 50 Kč, rodinné vstupné 250 Kč.

Prohlášení za památku

Kostnice je v majetku Římskokatolické farnosti Kolín a spolu s ostatními stavbami na Bartolomějském návrší (chrámem sv. Bartoloměje, zvonicí, kostnicí, starou farní školou a hradebními parkány) byla 3. května 1958 zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 19709/2–735 a nařízením vlády ČR č. 262/1995 Sb. ze dne 16. srpna 1995 byla prohlášena Národní kulturní památkou.

Zdroj informací

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 2. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1978.

Patrný M.: Kostnice při kostele sv. Bartoloměje v Kolíně. Aktualizace nedestruktivního stavebně historického průzkumu. Kolín 2018-20.

Odkaz

www.bartolomejskenavrsi.cz

TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA

Mapa

Poloha

Kostnice se nachází při jižní straně chrámu sv. Bartoloměje, vklíněna do bašty městského opevnění.

GPS: 50°1'35.280"N, 15°12'7.470"E

Přístupnost

Přístupné/vstupné

Fotogalerie

Kolín - kostnice - pohled z hradeb (2020)Kolín - kostnice (2020)Kolín - kostnice, pohled od jihovýchodu (2020)Kolín - kostnice, pohled od jihovzápadu (2020)Kolín - kostnice, náhrobek kapucínů, kteří zemřeli v roce 1680 na mor (2008)Kolín - kostnice, celkový pohled do interiéru (2020)Kolín - kostnice, oltář (2020)Kolín - kostnice, sochy Panny Marie a sv. Jana Evangelisty na oltáři (2020)Kolín - kostnice, kříž (2020)Kolín - kostnice, průhled do stropu (2020)Kolín - kostnice, freska na dřevěném záklopovém stropu (2020)Kolín - kostnice, detail výzdoby (2020)Kolín - kostnice, detail výzdoby (2020)Kolín - kostnice, pomník děkana Jana Lindnera (2020)Kolín - kostnice, pomník děkana Jana Svobody (2020)Kolín - kostnice, pomník Anně Svobodové a Antonínu Horovi (2020)Kolín - kostnice, pohled ke vchodu (2020)Kolín - kostnice, nápisová deska o opravě v roce 1849 (2020)Kolín - kostnice, kostra (2020)Kolín - kostnice, podpisy z roku 1757 (2020)Kolín - Bartolomějské návrší

V tomto městě ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK