Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » městské hradby

městské hradby
**

Kolín, Hrady a opevnění, Opevnění

Část opevnění s parkánem pod chrámem sv. Bartoloměje je národní kulturní památkou.

Městské opevnění v Kolíně bylo budováno na základě přímé instrukce krále Přemysla Otakara II., jak je uvedeno v listině z 26. října (bohužel neuvedeného roku) ve formulářové sbírce královského notáře Henrika (Jindřicha) z Isernie z doby po roce 1253. V ní panovník odpouští novému městu odvod všech daní, cel a mýta na čtyři roky, aby „ut civitas nostra Colonie fortis valli munimine roboretur", tedy „naše obec v Kolíně byla posílena opevněním mohutné hradby". Jelikož v listině z roku 1261 již dává král kolínské hradby (ovšem nevíme, zda již zcela dokončené) za vzor i pro opevnění královských měst Čáslav, Vysoké Mýto, Česká Kamenice, Ústí nad Labem, Jihlava a Jaroměřice nad Rokytnou, dá se předpokládat, že hradby byly vybudovány v rozmezí let 1253-61.

Hlavní hradební zeď vystavěná z lomového kamene (svor a rula) obíhala město po celém jeho obvodu, dosahovala šířky 2 metry a výšky 11 až 12 metrů a ukončena byla cimbuřím. Zatímco na severní straně, na skále nad Labem, byla hradba zcela rovná, na zbylých stranách měla tvar vypjatého oblouku se zaobleným jihovýchodním a jihozápadním nárožím a zpevněna byla dvanácti půlválcovými baštami. V celém tomto úseku bylo opevnění doplněno 8 až 11 metrů širokým parkánem, ukončeným 1 metr širokou vnější parkánovou zdí, vystavěnou stejným způsobem jako hlavní hradba. Před ní byl vyhlouben téměř 12 metrů široký vyzděný příkop, naplněný vodou z pramenů, před kterým byl ještě navršen val z vytěženého materiálu. Hlavní vstup do města byl od jihu třípatrovou Kouřimskou bránou (Porta Gurimensis), zvanou také Poslova brána. Uzavírala Kouřimskou ulici v prostoru mezi dnešními domy čp. 113 a 13 a podle dochovaných popisů byla vyzdobena městským znakem. K západu vedla původně z města Klášterská brána (Porta fratrum), jejíž název souvisel s přilehlým klášterem dominikánů. Klášterská brána se díky začlenění do hmoty nově vzniklého hradu dochovala dodnes. Směrem na východ vedla z města Horská brána, která uzavírala Kutnohorskou ulici v prostoru mezi dnešními domy čp. 41 a 54. Po požáru města v roce 1734 byla tato brána barokně přestavěna kolínským stavitelem Josefem Jedličkou. Poslední bránou v původní podobě opevnění byla Vratislavská brána (také zvaná Labská), která uzavírala východ z města na sever v Rubešově ulici, v prostoru dnešního hotelu Savoy. Od této brány vedl původně prudký sjezd k dřevěnému mostu přes Labe. Vedle těchto hlavních bran byly v hradební zdi i branky (fortny), jedna z nich byla v roce 1982 objevena za chrámem sv. Bartoloměje.

Zajímavostí kolínské městské fortifikace je vznik předsunutého opevnění na zálabské straně města v polovině 15. století, které chránilo přístup k městu a mostu přes Labe od severu. Po roce 1505 zahájil Vojtěch z Pernštejna modernizaci městských hradeb a přestavbu hradu na zámek, přičemž došlo k začlenění Klášterské brány do hmoty vznikajícího zámeckého paláce. Protože tím byla tato brána vyřazena z komunikačního systému města, byla na západním konci dnešní Pražské ulice, končící původně na křižovatce s ulicemi Na Hradbách a Kovářskou, proražena Nová brána (Porta nuova), zvaná též Pražská brána. Hlavní vnitřní hradba byla doplněna střílnami, pro použití nových palných zbraní, a vnější parkánovou zeď po obvodu doplnily tři polokruhové bašty. Když pak v roce 1595 hradby poničil dlohotrvající déšť, byly sice ještě provizorně opraveny, ale již jim nebyla věnována taková pozornost, jako v minulosti. Parkány postupně zarůstaly trávou a křovinami, které kolínští měšťané spásali kozami, což vyvolávalo posměšky obyvatel okolních měst a obcí, že Kolíňanům kozy hlídají hradby. Proto byl vydán zákaz pasení koz na parkánech, o čemž se dochoval zápis v radní knize z 23. května 1603. V roce 1778 obhlédla městské opevnění odborná komise, která doporučila některé úpravy, jako třeba zazdění oken, proražených po přistavění domů k hradbě, a odklizení odpadků, které obyvatelé vyhazovali do parkánů a příkopu. Při velkém požáru města v roce 1796 byly poničeny všechny brány i celé části opevnění, které od té doby chátraly až do nejnutnějších oprav částí zdí, hrozících vyvalením, v roce 1822. Když v roce 1829 hrozila sesutím hradba u Nové (Pražské) brány, bylo rozhodnuto o odstranění celé brány, což provedli stavitelé Antonín Degenhart a Josef Douša. Následovalo v roce 1842 zboření brány Vratislavské a v roce 1843 i bran Horské a Kouřimské, což provedli stavitelé Jan Veletovský a Jakub Mendl.  V souvislosti s výstavbou železnice v letech 1842-44 byla odstraněna hradba na celé severní straně spolu s Podzámeckou baštou a vodárenskou věží; vyzískaný kámen byl v zápětí druhotně použit pro tarasy na zpevnění svahu nad tratí. V roce 1980 pak byla bohužel zbořena hradba mezi areálem zámku a Pražskou ulicí poté, co Ministerstvo kultury zrušilo na žádost Odboru výstavby Městského národního výboru Kolín památkovou ochranu tohoto úseku opevnění.

Do dnešní doby se tak z městského opevnění zachovaly v obvodu historického jádra města pouze torzální části. V hmotě Žerotínského paláce zámku se dodnes dochovala raně gotická Klášterská brána**, která je tak jedinou dochovanou bránou kolínského opevnění (potvrzeno bylo stavebně-historickým průzkumem v roce 2003). Další úsek opevnění se dochoval v ulici Na Valech, kde je dobře pozorovatelný hradební příkop ve své původní hloubce (zastavěný ovšem po roce 1843), vnější hradba s polokruhovou baštou z 16. století a na ní navazující parkán*, na kterém byl v roce 2012 obnoven městem Kolín "Vinohrad souznění". Tato část parkánu s vinohradem je přístupná v rámci prohlídek synagogy (vstup z ulice Na Hradbách). Mezi ulicemi Na Valech a Kouřimskou se dochovaly v zadních traktech domů úseky hlavní hradební zdi, místy ve své původní výšce, se zazděnými střílnami z 16. století. Nejzajímavější a nejhodnotnější část opevnění se dochovala v jihovýchodní části historického jádra v okolí chrámu sv. Bartoloměje mezi ulicemi Kouřimskou a Kutnohorskou. Jelikož tento prostor sloužil jako farní zahrada a nebyl dlouhá desetiletí běžně přístupný, dochovaly se prakticky v původní podobě hlavní hradba, parkán i parkánová hradba**, v hlavní hradbě jsou k vidění i dvě raně gotické bašty ze 13. století (do jedné byla již ve středověku vestavěna stará farní škola a do druhé, nárožní bašty, byla vestavěna barokní kostnice) a v náznacích se dochovala i bašta v zadním traktu domu čp. 39 v Parléřově ulici. Z předsunutého opevnění na Zálabí se dochovala věž Práchovna (viz samostatné heslo).

Část hradeb mezi ulicemi Kouřimská a Na Valech byla opravena v letech 1998-2000. Dne 13. 12. 2017 byla zahájena revitalizace a zpřístupnění dosud zcela uzavřeného prostoru hradebního parkánu u chrámu sv. Bartoloměje. Současně budou opraveny a zpřístupněny i všechny památky, které se zde nacházejí (hradby, stará škola, kostnice a zvonice).

Prohlášení za památku

Městské opevnění v Kolíně bylo 31. 12. 1965 zapsáno do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 31870/2–739 a jeho část v okolí chrámu sv. Bartoloměje byla nařízením vlády ČR č. 262/1995 Sb. ze dne 16. srpna 1995 prohlášena spolu s celým areálem Národní kulturní památkou České republiky.

Zdroj informací

Schneider J.: Ročenka města Kolína a okresu. Nákladem města Kolína, 1941.

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 2. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, Praha 1978.

Okolí Prahy východ. 1. vyd. Vydalo nakladatelství Olympia, Praha 1989.

Kuča K.: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Díl 3. Vydalo nakladatelství Libri, Praha 1998.

TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA

Mapa

Poloha

Městské hradby se dochovaly v celém obvodu historického jádra města.

GPS: 50°1'34.402"N, 15°12'7.540"E

Přístupnost

Volně přístupné

Fotogalerie

Kolín - městské hradby, jihovýchodní nároží pod chrámem sv. Bartoloměje (2017Kolín - městské hradby, parkány pod chrámem sv. Bartoloměje (2017)Kolín - vnější hradební zeď na jižní straně města pod chrámem sv. Bartoloměje (2017)Kolín - bašta městského opevnění včleněná do budovy staré farní školy (2018)Kolín - hradby pod chrámem sv. Bartoloměje (2008)Kolín - hradby, druhotně použité zdivo u chrámu sv. Bartoloměje (2008)Kolín - hradby pod chrámem sv. Bartoloměje (2015)Kolín - nárožní bašta opevnění, do které je vestavěna barokní kostnice (2015)Kolín - východní část hradby od nárožní bašty pod chrámem sv. Bartoloměje (2015)Kolín - hradby, fortna u chrámu sv. Bartoloměje (2015)Kolín - městské hradby na východní straně obvodu (2018)Kolín - městské hradby (2018)Kolín - městské hradby, pohled k polokruhové baště na východní straně (2018)Kolín - městské hradby, zbytek bašty na východní straně (2018)Kolín - hradby v ulici politických vězňů (2012)Kolín - městské hradby, bašta opevnění v ulici Na Valech (2016)Kolín - archeologickým výzkumem odkryté základy Pražské brány (2007)Kolín - hradby se zbytky střílen z Kouřimské ulice (2011)Kolín - městské hradby, Klášterská brána vtělená do zámeckého paláce (2017)Kolín - městské hradby, Klášterská brána, vnitřek od malého nádvoří (2019)Kolín - městské hradby, Klášterská brána, pohled od velkého nádvoří (2019)Kolín - městské hradby u chrámu sv. Bartoloměje během oprav (2019)Kolín - městské hradby u chrámu sv. Bartoloměje během oprav (2019)Kolín - model města v 15. století v Regionálním muzeu KolínKolín - kresba opevnění města od Carla Cappiho (1640)Kolín - nákres městského opevnění v jihovýchodní části města (1940, Jaroslav Schneider)Kolín - schéma městského opevnění (1940, Jaroslav Schneider)Kolín - Horská brána (1940, František Hlaváček)Kolín - Nová nebo Pražská brána (1940, František Hlaváček)Kolín - Kouřimská brána (1940, František Hlaváček)Kolín - Podzámecká bašta (1940, František Hlaváček)

V tomto městě ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK