Cesty a památky

Kolínsko » Vyšehořovice » U skal - PP

U skal - PP
**

Vyšehořovice, Příroda, Přírodní památky

Přírodní památka (PP) U skal (kategorie Mezinárodního svazu ochrany přírody IUCN – III, přírodní památka) byla vyhlášena v nadmořské výšce 230 - 240 metrů na rozloze 5,8204 ha z důvodu ochrany unikátní a světově proslulé druhově velmi bohaté lokality s nalezištěm zkamenělých svrchnokřídlových rostlin.

Přírodní památku tvoří jednak bývalé lomy, kde byl od 14. století do 30. let 20. století těžen kvalitní pískovec jako stavební a dekorační kámen (např. na stavbu Chrámu sv. Víta a další stavby v době Karla IV. v Praze, ale i kostela v Nehvizdech nebo kostela, zvonice a tvrze ve Vyšehořovicích). Nejvyšší lomová stěna meří na tzv. Kuklově skále 8 metrů. Mimo to zde byla v meziválečném období zahájena těžba velmi kvalitních jílů (lupku), známých již od 19. století. V těchto usazeninách byly v letech 1889 - 1931 popsány botaniky Edvínem Bajerem a Josefem Velenovským pozůstatky téměř 80 druhů svrchnokřídových cenomanských rostlin a paleontologem Antonínem Fričem byla popsána řada nových druhů mlžů a plžů, které dosud nebyly nikde jinde objeveny. Důvodem je skutečnost, že v druhohorách (období svrchní křídy) se v těchto místech rozkládal komplex sladkovodních jezer později zaplavený mořem, díky čemuž se působením vodních toků do sedimentační pánve dostaly zbytky živočichů i rostlinstva rostoucího na březích jezer (jehličnatých stromů, kapradin, keřů a bylin).

Území PP U skal je také středně významné z ornitologického pohledu, z hlediska ochrany ostatních obratlovců nemá PP větší význam, neboť území není pro jejich život vhodné. Zajímavá není z ochranářského pohledu ani místní vegetace, neboť se zde nevyskytují chráněné druhy rostlin.

Luňák červený (Milvus milvus) je kriticky ohrožený (CR) dravec z čeledi jestřábovitých, který dorůstá délky těla 61–72 cm a má rozpětí křídel 140–165 cm. Od ostatních druhů našich dravců se liší dlouhým, hluboce vykrojeným ocasem, který je shora rezavě zbarvený. Na území PP U skal byl zcela výjimečně pozorován, dá se předpokládat hnízdění minimálně jednoho páru.

Krahujec obecný (Accipiter nisus) je ohrožený druh (EN) malého dravce z čeledi jestřábovitých, který dorůstá délky těla 29–34 cm a má rozpětí křídel 58–65 cm. Jedná se o přelétavý až tažný druh. Krahujec byl dříve považován za škůdce veškeré pernaté zvěře, z nových výzkumů však vyplývá, že jejich celkové početní stavy nijak vážněji neohrožuje. Na území PP U skal byl zcela výjimečně pozorován, dá se předpokládat hnízdění minimálně jednoho páru.

Křepelka polní (Coturnix coturnix) je ohrožený druh (EN) polního kura z čeledi bažantovitých, který je jediným stěhovavým hrabavým ptákem v Evropě. Dosahuje délky těla do 22 cm a hmotnosti 91–130 g, její světlehnědě zbarvení se světlejším břichem je velmi nenápadné. Křepelky z České republiky odlétají na konci srpna a v průběhu září do zimovišť v severní Africe (zpravidla v Maroku) a vracejí se v průběhu dubna. V okrajivých oblastech PP U skal je četným druhem.

Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) je ohrožený (EN) druh tažného pěvce z čeledi drozdovitých, na naše území přilétá od dubna do května, do zimovišť se vrací v srpnu až září. Na území PP U skal byla pozorován jeden hnízdící pár.

Ťuhýk šedý (Lanius excubitor) je ohrožený (EN) druh pěvce z čeledi ťuhýkovitých, největší evropský ťuhýk dorůstající délky až 26 cm. Svrchu je světle šedý, zespodu bílý, maska přes oči, křídla a ocas jsou černé. Na území PP U skal je ojedinělým hostem.

Slepýš křehký (Anguis fragilis) je téměř ohrožený (NT) druh beznohé ještěrky z čeledi slepýšovitých, má hadovitě protáhlé tělo bez končetin a dorůstá délky až 50 cm. Na území PP U skal byl zjištěn v počtu několika kusů.

Prohlášení za památku

Přírodní památka byla vyhlášena Okresním národním výborem Praha-východ ke dni 1. prosince 1986, v Ústředním seznamu ochrany přírody (ÚSOP) je evidována pod kódem 1070.

 

Fotogalerie

Vyšehořovice - přírodní památka U skal (2018)Vyšehořovice - přírodní památka U skal, bývalé lomy (2018)Vyšehořovice - přírodní památka U skal, lupek pod příkrovem z pískovce (2018)Vyšehořovice - přírodní památka U skal, otisky druhohorních rostlin (2018)Vyšehořovice - přírodní památka U skal, otisky druhohorních rostlin (2018)Vyšehořovice - přírodní památka U skal, otisky druhohorních rostlin, označení chráněného území (2018)Vyšehořovice - přírodní památka U skal, tzv. Kuklova skála (2008)Vyšehořovice - přírodní památka U skal, mapa (Mapy.cz)

Zdroj informací

Ústřední seznam ochrany přírody Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA

Mapa

Poloha

Přírodní památka se nachází na jihozápadním okraji Vyšehořovic na levém břehu potoka Výmola, přístupná je po neznačené lesní cestě.

GPS: 50°6'55.460"N, 14°46'8.550"E

Přístupnost

Volně přístupné

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK