CESTYAPAMATKY.CZ

1. keltské sídliště a pohřebiště (doba halštatská až laténská)

Na plaňanských polích bylo odkryto celkem 9 bohatých hrobů bylanské kultury (po roce 750 př. n. l.). Největší z nich obsahoval kostru staršího muže s bronzovým mečem s nákončím, železnou sekerou, nožem a železnými součástmi vozu (bronzovými hřebíčky krásně zdobené dřevěné jho), jehož přítomnost v hrobě však nebyla prokázána, a součásti koňského postroje. V hrobě byly dále nalezeny nedokonale spálené kosti ženy a 21 keramických nádob. Hrob byl po pohřbu zavalen vrstvou kamenů. Pohřebiště prozkoumal v roce 1931 F. Dvořák, nálezy jsou vystaveny v muzeu v Kolíně. V roce 1894 byl při stavbě sokolovny odkryt kostrový hrob v orientaci sever – jih s mimořádně umělecky ztvárněnými výrobky slévačských dílen z 2. pol. 3. stol. př. n. l.: rosetkový zapínací náramek s nálitky, šnekovitě zdobené nánožníky, spona a náramek ze sedmi dutých polokoulí. Tyto nálezy jsou v Národním muzeu.

2. sídliště z doby germánské** (doba stěhování národů)

Sídliště, které dalo pojmenování nejstaršímu chronologickému horizontu doby římské v Čechách, se nacházelo v místech někdejšího cukrovaru. V roce 1894 byla na jeho dvoře byla objevena velká, asi 1 metr hluboká obětní jáma. Na dně stály 4 velké nádoby, poháry plaňanského typu, zlomky dalších nádob a zvířecí kosti. V okolí byl pan nalezen další pohár plaňanského typu, kostrový hrob se stříbrnou sponou a poklad asi 25 římských bronzových mincí s ražbou Antonia Pia (141 n. l.) a Septima Severa (217 n. l.).

Plaňanský horizont, též horizont plaňanských pohárů je označení, kterým u nás začíná doba římská, v Čechách označena podle sídlištní lokality v Plaňanech, která obsahovala pozůstatky po germánských obyvatelích ze sklonku 1. stol. př. n. l. Charakteristické nálezy z této doby se objevují na sídlištích, pohřebištích i v žárových hrobech a tvoří je především „plaňanské poháry“ na dlouhé úzké nožce. Nositelé kultury s plaňanskými poháry osídlili především střední, severozápadní, východní a jižní Čechy, ojediněle pronikli do západních Čech. Konec této periody lze vztáhnout k příchodu nového germánského etnika mezi roky 10 – 5 př. n. l.