CESTYAPAMATKY.CZ

První zpráva o tvrzi pochází až z roku 1539, kdy Beneš Mírek dokončil v Plaňanech stavbu rodového sídla. Byla to jednopatrová budova v jihovýchodním rohu poplužního dvora. Podle dochovaných popisů byla tvrz začleněna do celého komplexu dvora, s nímž tvořila uzavřenou stavební jednotku. Na severní straně byl pivovar a ratejna, východní křídlo tvořily chlévy a stáje, nad nimiž byly dvě kuchyně, síň a komora šafáře. V rohu východního a jižního křídla byl obytný pokoj, na který v jižním křídle navazoval druhý pokoj a komora; pod nimi se v přízemí rozprostíraly klenuté místnosti, sloužící jednak hospodářským účelům, jednak jako zbrojnice. Okna vlastní tvrze byla opatřena tabulovým sklem a zdi zdobeny sgrafitem. Přístup do panského bytu byl buď přímo schodištěm z přízemí jižního křídla (později zazděným), nebo síní východního křídla. Třebaže tvrz byla rozlohou poměrně skromná, svědčí testament Šimona Mírka ze Solopysk z roku 1591 o tom, že plaňanské panství bylo výnosné. Kromě poplužního dvora zde byl nájemní mlýn, pivovar se sladovnou a výsadní krčma. K panství dále patřil dvůr v Pečkách, dvůr Mostiště z majetku sázavského kláštera i rybníky Přebozy a Žhery.

Z konfiskací koupil roku 1624 plaňanské panství kníže Karel z Lichtenštejna, ale ještě v roce 1650 vymáhali synové a dědicové Jiřího Mírka na české komoře vyplacení nepropadlého jmění. Poplužní dvůr s tvrzí zůstal v držení Jiřího manželky Kateřiny, rozené Salavové z Lípy. V roce 1654 však již patří Lichtenštejnům celá obec a bývalá tvrz byla upravena na sýpku. Tomuto účelu sloužila tvrz až do 90. let 20. století, po zrušení zemědělského družstva je opuštěná a chátrá.

Z tvrze se dochovala především jižní část obytného paláce se dvěma sklepy valeně zaklenutými a zbytky jednoduché sgrafitové výzdoby na jižní stěně do výše 1. patra.