Přišimasy
Obec Přišimasy vznikla postupným spojením tří původně samostatných středověkých sídel – Horky, Skřivan a vlastních Přišimas. Nejstarší z nich je Horka, která je nepřímo doložena již roku 1279, kdy je v listině připomínán Bohuslav z Horky. Její význam dokládá také kostel sv. Petra a Pavla, jehož románské jádro svědčí o existenci zdejšího osídlení již ve 13. století. Vlastní Přišimasy jsou poprvé písemně zmiňovány roku 1309, kdy Jaroš z Přišimas vystupuje jako svědek při prodeji několika vsí Zderazskému klášteru. Nejmladší částí jsou Skřivany, v pramenech uváděné také jako Křivaň, Skřivaň nebo Křivany, které jsou poprvé doloženy roku 1385.
Ve 14. století patřily Přišimasy pražskému měšťanskému rodu Olbramoviců, který zde držel majetek od roku 1354. Po roce 1385 byly všechny tři osady ještě jako samostatné připojeny ke škvoreckému panství a sdílely s ním jeho další osudy. Někdy v průběhu 15. století byly Horka a Skřivany spojeny s Přišimasy do jedné obce, která převzala jméno hospodářsky nejsilnější části. Po Olbramovicích získali panství Smiřičtí ze Smiřic, za jejichž držby prošel horecký kostel roku 1575 významnou renesanční přestavbou. Po porážce stavovského povstání přešlo panství přes Albrechta z Valdštejna roku 1622 do majetku Lichtenštejnů, v jejichž držení zůstalo až do zániku vrchnostenské správy v polovině 19. století.
Vývoj obce po staletí určovalo především zemědělství a její poloha v krajině mezi Českým Brodem, Úvaly a Škvorcem. Významným centrem byla Horka s kostelem sv. Petra a Pavla, který sloužil nejen místním obyvatelům, ale i širšímu okolí. Navzdory blízkosti Prahy si Přišimasy zachovaly venkovský charakter a vyhnuly se vzniku větších hospodářských nebo průmyslových podniků. Ve druhé polovině 19. století se však začala rozvíjet občanská vybavenost. Roku 1856 byla založena škola, roku 1884 sbor dobrovolných hasičů, roku 1912 jednota Sokol a o rok později zde byla otevřena pošta. Dalším významným mezníkem se stalo zavedení elektřiny v roce 1929.
Urbanistická podoba obce je dodnes mimořádně zajímavá, protože odráží vznik ze tří původně nezávislých sídel. Horka se rozvinula kolem kostela na vyvýšeném místě, Skřivany vznikly v členitém terénu při rokli drobného vodního toku a vlastní Přišimasy byly založeny jako pravidelná okrouhlice s rozlehlou kruhovou návsí a rybníkem. Právě půdorys Přišimas představuje jeden z nejcennějších urbanistických prvků celé obce. Krajinný rámec vytváří otevřená zemědělská krajina západního Kolínska, jejíž výraznou dominantou je vrch Klepec s pozoruhodnými žulovými skalními útvary. Tento přírodní útvar patří k nejznámějším místům širšího okolí a již po generace tvoří charakteristickou součást místní krajiny.
Po zrušení patrimoniální správy roku 1850 se Přišimasy staly samostatnou obcí. V letech 1850–1855 náležely k okresu Černý Kostelec (Kostelec nad Černými lesy), následně byly začleněny do okresu Český Brod, kde setrvaly až do správní reformy roku 1960. Tehdy se staly součástí okresu Kolín, k němuž patří dodnes. Ve druhé polovině 20. století se obec postupně proměňovala vlivem rostoucího zázemí Prahy, přesto si uchovala převážně venkovský charakter i řadu hodnotných historických staveb.
Přišimasy představují pozoruhodný příklad obce vzniklé spojením několika samostatných středověkých sídel, jejichž původní urbanistická struktura je dodnes dobře patrná. Význam obce spočívá nejen v dochovaném kostele sv. Petra a Pavla a ve vazbě na dějiny škvoreckého panství, ale také v jedinečném spojení tří odlišně založených vesnic do jednoho sídelního celku. Právě tato historická a urbanistická rozmanitost činí z Přišimas jednu z nejzajímavějších obcí západní části Kolínska.
Osobnosti
Vladimír Horák (* 26. 2. 1884 Přišimasy - † 23. 6. 1942 Praha) - český právník a ekonom, v letech 1908-13 pracovník politické služby ve Slezsku, poté do roku 1918 zaměstnanec ministerstva veřejných prací ve Vídni a po vzniku ČSR v letech 1918-30 pracovník Presidia ministerské rady v Praze, v letech 1930-34 vícepresident a od roku 1934 president Nejvyššího kontrolního úřadu v Praze, za heydrichiády byl zatčen a popraven.
Původ názvu
Podle Antonína Profouse je název obce Přišimasy lidového původu a vznikl patrně podle nějaké posměšné nebo žertovné události, při níž byli obyvatelé sousedních vsí označováni jako "přišimasy". Výklad odvozující jméno od „příchodu mas obyvatel“ či od masa je novodobou lidovou etymologií bez opory v jazykovědném bádání. Historické prameny zachycují název v podobách 1309 Przissimas, 1385 Przisemass, 1443 Przissimasi, 1543 Przissymaszy a 1654 Przyssymasy. Během staletí se tedy proměňoval především pravopis názvu, odrážející dobové způsoby zápisu českých hlásek v latinských a později českých písemnostech, zatímco vlastní jazykový základ jména zůstal zachován a bez podstatnějších změn přešel až do dnešní podoby Přišimasy.
Název Skřivany vznikl podle Antonína Profouse z osobního jména Skřivan a původně označoval osadu lidí patřících Skřivanovi nebo osadu rodu Skřivanů. Starší podoba místního jména souvisí s dnes již neužívaným osobním jménem Skřivan, které bylo ve středověku poměrně rozšířené. Historické prameny zachycují název v podobách 1385 Skrzywan, 1395 Krziwan, 1462 v Křivani, 1654 Sskrzywany. Během staletí se tak proměňoval především pravopis názvu a jeho jednotlivé jazykové podoby odpovídající dobovému zápisu českých hlásek, zatímco základ jména odvozený od osobního jména Skřivan zůstal zachován až do dnešní podoby.
Název Horka (v místním úzu Horky) pochází podle Antonína Profouse z obecného podstatného jména horka, tedy „malá hora“, případně vyvýšené místo nebo vrch, často porostlý lesem. Pojmenování tak odráží polohu sídla na návrší. Historické prameny zachycují název v podobách 1279 Horka, 1290 Hora, 1352 Hora, 1367 Horca, v letech 1369–1405 Horka, roku 1390 Horek, 1462 Horky a od roku 1654 Horka. Během staletí se tedy měnil především pravopis názvu a střídaly se jeho jednotné a množné tvary, zatímco původní významové jádro odvozené od označení vyvýšeného místa zůstalo zachováno až do dnešní podoby Horka, respektive místního označení Horky.
Znak a vlajka obce
Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl dne 19. listopadu 2009 usnesením č. 67 schválen znak a prapor obce. Autorem návrhu je heraldik Stanislav Kasík a jedná se o tzv. mluvící znamení, vyjadřující název a historii obce. Znak tvoří modrý štít se zeleným vrchem se zlatým snopem v dolní části, nad vrchem je letící skřivan přirozené barvy. Vlajku tvoří dva vodorovné pruhy, modrý a zelený, v poměru 3 : 5, v žerďové (levé) polovině modrého pruhu hnědý letící skřivan, pod ním je v zeleném pruhu žlutý obilný snop.
Administrativní údaje
Přišimasy jsou dnes samostatnou obcí tvořenou třemi částmi Přišimasy, Horka a Skřivany, katastrální výměra činí 6,99 km² a žije zde 894 stálých obyvatel (1. ledna 2025).
Odkaz
www.prisimasy.cz
Související cestopisy / reportáže