Cesty a památky

30. 7. 2025

Fosatún (Country hotel) - Þingvellir 66 km - Öxarárfoss 70 km - Þórufoss 84 km – Reykjavík (201 Hotel) 120 km – (poslední den cesta na letiště) Keflavík, letiště 164 km. Celkové kilometry 164 + 2 412 = 2 576 km.

Na poslední poznávání se vydáváme z Fossatunu do Reykjavíku přes národní park Þingvellir [thingvellir], jediné památce Islandu, zapsané (v roce 1983) na seznam světového přírodního dědictví UNESCO. Ráno nám ještě trochu vysvitlo sluníčko, takže se nám přímo ve Fossatunu odkryly v plné kráse kaskády na řece Grímsá, proslulé množstvím lososů. Kaskády jsou zde tři a každá se jmenuje jinak (od mostu) Lækjarfoss (Potoční vodopád), Veiðifoss (Rybářský vodopád) a Tröllafossar (Trolí vodopád). Dosahují maximálně výšky 1 metru, ale jsou velmi působivé.

Vyrážíme po horské silnici č. 52 Uxahryggjavegur, která spojuje oblast Kaldidalur s údolím Lundarreykjadalur přes pohoří Uxahryggir (Hřbet volů. Silnice byla místy asfaltová, místy štěrková, což spolu s deštěm vytvářelo pěkně mazlavý povrch. Přes nehezké počasí se ale odkrývali nádherné pohledy na okolní hory, které jsme překonali sedlem ve výšce 385 metrů nedaleko jezera Uxavatn (Jezero volů). Většina našich plánů ale v národním parku Þingvellir [thingvellir] (česky shromaždiště) vzala za své, protože vydatný déšť nám moc neumožňoval pohyb. Místo je významné tím, že zde od 10. století zasedal pod širým nebem nejstarší známý parlament světa Alþingi [Althingi]. Založen byl už v roce 930 n. l. jako venkovní shromáždění svobodných mužů, kde se přijímaly zákony a řešily spory. Tento systém vycházel z tradice vikingských thingů, sněmů, které fungovaly na principu rovnosti a konsenzu. Toto shromáždění bylo zrušeno až v roce 1800, v roce 1844 bylo obnoveno a přesunuto do Reykjavíku jako jednokomorový parlament o 63 poslancích, volených každé 4 roky poměrným systémem.

Navštívili jsme také několik míst s patrným zemským zlomem, který vzniká tím, jak zde na sebe tlačí severoamerická a eurasijská tektonická deska. Jejich pohyb vytvořil i působivou rokli Almannagj, kde je 13 metrů vysoký vodopád Öxarárfoss. Asi nejzajímavější na něm je to, že voda padá ze severoamerické desky a my ho sledovali z euroasijské desky. Vodopád si také zahrál v několika scénách ságy Hra o trůny (Game of Thrones), například pro scény u Krvavé brány (Bloody Gate), strážní pevnosti na západním okraji údolí Vale of Arryn, ve 4. sérii kolem vodopádu procházeli Sansa Stark a Petyr Baelish (Malíček) na cestě do Orlího hnízda (Eyrie) a později je vidět i během putování Arya Starka a Sandora Clegane (Ohaře). V trase jsme pokračovali kolem jezera Þingvallavatn, které je největším islandským přírodním jezerem s rozlohou 84 km² a maximální hloubkou 114 m (část dna leží pod úrovní moře). Jeho voda je velmi čistá a studená, protože pochází z ledovcové vody filtrované přes lávová pole. Zastavili jsme se také u malebného luteránského kostela Þingvallakirkja z roku 1859, který byl postaven místě, kde stával kostel už kolem roku 1000, kdy se Island oficiálně přiklonil ke křesťanství. Jeho interiér zdobí dřevěná kazatelna z roku 1683 a oltářní obraz z roku 1834. Kostel Þingvallakirkja je symbolem spojení islandské historie, víry a přírody, a proto patří mezi oblíbené zastávky návštěvníků parku. Protože počasí se nechce umoudřit a cestou jsme parádně zmokli, vracíme se k autu a jedeme k dalšímu místu, které je spojené s natáčení seriálu Hra o trůny.

Je to současně poslední místo, které jsme na Islandu navštívili. Zhruba 18 metrů vysoký vodopád Þórufoss [Thorufos] (Thorův vodopád) na řece Laxá. Ve Hře o trůny se objevil ve 4. sérii The Laws of Gods and Men, kdy Drogon, jeden z draků Daenerys Targaryen, vzlétne a upeče kozla, zatímco malý pasáček sedí na skále a pozoruje vodopád. Lokace také byla vybrána pro závěrečnou epizodu této série jako domov Dětí lesa (Children of the Forest), mytických bytostí žijících v lesích Westerosu.

Od vodopádu se celí promoklí přesouváme na hotel v Reykjavíku, kde nás čeká poslední noc a zítra již jen přesun na letiště a návrat domů.