Cesty a památky

Kolínsko » Týnice (zaniklá obec)

Týnice (zaniklá obec)

Týnec, později nazývaný Týnice, patřil k nejstarším sídlům v okolí Kounic. První písemná zmínka pochází z roku 1186, kdy český kníže Bedřich daroval zdejší ves pražské komendě johanitů. Význam lokality potvrzuje i další darování z roku 1244, kdy královna Kunhuta věnovala johanitům také místní dvůr. Již ve vrcholném středověku tak Týnec představoval hospodářské centrum s panským zázemím, ležící v úrodné krajině na okraji Polabí. Během středověku se vlastnické poměry několikrát proměnily. Roku 1334 získal Týnec od johanitů staroměstský měšťan Mikuláš Rytonne, avšak později se majetek opět vrátil johanitům. V roce 1437 jej král Zikmund Lucemburský zastavil Hanuškovi ze Stupic a krátce nato přešel do rukou krále Jiřího z Poděbrad a Kunštátu. Poděbradům patřil až do roku 1495. Na počátku 16. století se stal deskovým statkem rytíře Jiříka z Tryglaru, po němž jej převzali synové Zikmund a Václav. Ti roku 1540 prodali tvrz, panský dvůr, ves i přilehlé selské grunty Novému Městu pražskému. Po potlačení stavovského odporu v roce 1547 byl majetek zkonfiskován Ferdinandem I. a připojen ke komornímu panství Přerov nad Labem. Definitivně do dějin Kounic vstoupil roku 1599, kdy jej Jan Rudolf Trčka z Lípy připojil ke kounickému panství.

Nejvýznamnějším obdobím existence obce byl vrcholný a pozdní středověk, kdy zde vedle vsi existoval také panský dvůr a tvrz. Osudným se Týnci stala třicetiletá válka. Roku 1641 byl vypálen švédskými vojsky a v následujících desetiletích zcela zanikl. Zachoval se pouze rozsáhlý rybník, který byl roku 1688 rozdělen na dvě menší vodní plochy. Po roce 1850 již Týnice nevystupovala jako samostatná obec. Její území bylo součástí katastru Kounic a bývalá ves existovala pouze v podobě hospodářského dvora a navazujících zemědělských pozemků. Postupně se proměnila v odlehlou hospodářskou lokalitu bez trvalé sídelní funkce, přesto si uchovala historickou vazbu na vývoj kounického panství a okolní krajiny.

Přestože samotná obec zanikla již v 17. století, zaujímá Týnec významné místo v dějinách regionu. Patřil k nejstarším doloženým sídlům na Kounicku, po staletí byl spojen s johanity, Poděbrady, Tryglary i kounickým panstvím a představoval důležité hospodářské centrum zdejší krajiny. Jeho odkaz dnes připomíná především areál hospodářského dvora a monumentální sýpka, které zachovávají paměť na jednu z nejstarších obcí v širším okolí Českého Brodu.

Původ názvu

Název původní vsi byl Týnec, což patří ke starobylým místním jménům odvozeným od obecného slova týn, označujícího ohrazené, opevněné nebo palisádou chráněné místo. Označení Týnec tedy původně znamenalo sídlo vzniklé při opevněném dvorci či chráněném hospodářském areálu. Ve středověkých pramenech je název obce doložen v podobách Tynec (1183), Týnec (1437) a Teynec (1599), přičemž po zániku středověké vsi a založení nového hospodářského dvora v roce 1723 se začala užívat pozměněná forma Týnice, vytvořená podle tehdy běžných názvových typů končících na „-ice“, podobně jako například Olešnice. Vývoj názvu tak dokládá především proměny pravopisné a později i jazykovou úpravu související se změnou charakteru sídla, zatímco jeho původní základ odvozený od slova týn zůstal po celou dobu zachován.

Administrativní údaje

Bývalý Týnec, dnes dvůr Týnice, je katastrální součástí městyse Kounice.

Fotogalerie

Mapa

Poloha

Bývalá obec Týnec ležela v mělkém údolí Týnického potoka, 5 kilometrů severně od Českého Brodu (28 kilometrů severozápadně od Kolína) v nadmořské výšce 210 metrů.