Cesty a památky

Kolínsko » Žehuňská obora

Žehuňská obora
Žehuňská obora (2018)

Žehuňská obora (tehdy Chlumecká obora) byla založena v roce 1562 královským místodržícím Ferdinandem II. Tyrolským a určena byla původně pro chov klisen a hříbat, přemístěných sem ze Sadské. Vedle obory Hvězda v Praze se tak jedná o druhou nejstarší oboru v Čechách. V roce 1611 zde zavedl Václav Kinský chov jelení a dančí zvěře, ale v období třicetileté války obora zpustla. Obnovit ji nechal až v roce 1719 Václav Norbert Oktavián Kinský, který ji dal znovu oplotit a zavést chov vysoké a černé zvěře.

Reprezentativní charakter obora získala v letech 1773-74 za Františka Ferdinanda II. Kinského, který jako nejvyšší císařský lovčí vynakládal značné finanční prostředky na reprezentaci, ke které patřily okázalé parforsní hony. O rozvoj obory se rovněž velmi zasloužila jeho manželka Kristýna z Lichtenštejna, která se dokonce nechala pohřbít v lesní kapli sv. Ferdinanda. František Ferdinand byl také jedním ze čtyř šlechticů v Čechách, který v oboře choval bílé jeleny (dovezené zřejmě v roce 1780 z Persie). Josef Leopold Kinský však stádo v roce 1830 věnoval Matyášovi Thun-Hohenštejnovi do nové obory v Žehušicích (kde se udržel chov bílé jelení zvěře jako jediný na celém světě dodnes). Koncem 18. století byl do obory přemístěn chov koní tzv. chlumeckého plaváka z hřebčína u zámku Karlova koruna v Chlumci nad Cidlinou. Zde se však vymkl kontrole, neboť koně pobíhali volně mezi divokou zvěří, byli polodivocí a rozmnožovali se bez kontroly a výběru. Po roce 1832 zavedl Oktavián Kinský nový chovatelský řád a v oboře zůstávala pouze hříbata od jednoho do tří let. Koncem 19. a na začátku 20. století pak došlo k obnově chovu dančí a jelení zvěře. Dne 14. června 1928 Po roce 1935 založil v oboře Zdenko Radslav Kinský pozorovací stanici ptactva a podnikl první kroky k vyhlášení oblasti za chráněné území. Toto úsilí ovšem přerušila II. světová války, kdy byla obora rodu Kinských zabavena nacisty. Po válce se znovu na krátko ujímá správy majetku, ale v roce byl majetek včetně obory zabaven 1948 komunistickým režimem. Oboru spravoval podnik Státní lesy a bylo zde zřízeno odborné lesnické učiliště, které svou činnost ukončilo až v roce 1998. Veškerý majetek včetně obory byl rodu Kinských dal Borgo vrácen v rámci restitucí v roce 1993.

Hlavní vstup do obory je koncipován od východu ve směru z Chlumce nad Cidlinou tzv. Bludskou bránou z roku 1774, kterou tvoří dvojice vodorovně přepásaných kamenných pylonů se středním rizalitem, nad nímž se segmentově vzdouvá průběžná korunní římsa. Završení pylonů zdobí rozdělený alianční znak Františka Ferdinanda II. (nad ním je socha ležícího jelena) a jeho choti Kristýny (s plastikou ležící laně). Za autora brány je uvažován Jan Blažej Santini – Aichl, ale jelikož by se jednalo o značně pozdní realizaci (pro Kinské pracoval ve 20. letech 18. století v Chlumci nad Cidlinou), tak jeho autorství není příliš pravděpodobné. Od Bludské brány vede dlouhá přímá alej na centrální planinu obory s nepravidelným obvodem, na kterou směřují cesty ze všech světových stran. Uprostřed planiny stála dřevěná osmiboká stavba a po jejím obvodu lovčí dům (Jägerhaus) a dalších sedm nevelkých objektů. Západním směrem z planiny vybíhá cesta k (tehdy císařské) silnici Chlumec nad Cidlinou – Poděbrady, přepažená na hranici obory Kněžičskou bránou, u které stával strážní domek. Bránu tvoří dva zděné omítnuté pylony s alegorickými plastikami – vlevo římský voják v přilbě, s kuší, trubkou a psem a rukama zkříženýma na prsou, vpravo socha jelena.

Žehuňská obora se rozkládá na výrazné vyvýšenině, která sice od severu stoupá zcela nepatrně, na jihu však prudce klesá do průlomu Cidliny, který vyplňuje Žehuňský rybník. Představuje významnou umělecko-historickou lokalitu barokní obory, která však leží poněkud stranou zájmu veřejnosti laické i odborné.

Žehuňská obora leží na katastru okresu Nymburk, těsně však přiléhá ke katastru obcí Žehuň a Choťovice na okrese Kolín.

Osobnosti

Radslav(Radoslav) Kinský (* 14. 6. 1928 Žehuňská obora - † 12. 10. 2008 Žďár nad Sázavou) -  český imunobiolog, zakladatel reprodukční imunologie, třetí český velkopřevor Řádu sv. Lazara Jeruzalémského a čestný a devoční rytíř Maltézského řádu. V roce 1958 emigroval do Francie, kde se oženil s gruzínskou princeznou Tamarou Amilakvari. V roce 1990 se vrátil do Československa a restituoval majetek Žďár nad Sázavou.

Fotogalerie

Žehuňská obora, Kněžičská brána od severu (2018)Žehuňská obora, Kněžičská bránaod jihu (2018)Žehuňská obora, Kněžičská brána, socha římského vojáka (2018)Žehuňská obora, Kněžičská brána, socha sv. Huberta v podobě jelena (2018)Daňci v Žehuňské oboře (2009)Daňci v Žehuňské oboře (2009)Žehuňská obora, daňci (2009)Duby v Žehuňské oboře (2009)

Související cestopisy / reportáže

Mapa

Poloha

Žehuňská obora leží 17 kilometrů severovýchodně od Kolína v nadmořské výšce od 200 do 260 metrů.

V této obci naleznete

Nejbližší obce

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK