Cesty a památky

Kolínsko » Chotouň » Čertova brázda

Čertova brázda

Chotouň, Krymlov, Radlice, Vlkančice, Barchovice, Malotice, Lhotky, Ždánice, Oleška, Králka, Dobré Pole, Kouřim, Třebovle, Lipany, Chotouň, Ostatní pozoruhodnosti

Čertova brázda jezřetelně pozovatelná soustava úvalů, příkopů a úvozů, která se v délce 21 kilometrů táhne mezi Sázavou a Chotouní. Vzhledem k tomu, že spojuje rodiště sv. Prokopa a místo jeho působení (Sázavský klášter), je opředena svatoprokopskou legendou, podle které získala i svůj název. Legenda má ovšem dvě roviny - v té symbolické jde o popis vnitřního duchovního zápasu se silami temna a v praktické se tak v rámci křesťanského pohledu na svět pokoušela vysvětlit jinak záhadný útvar v krajině. Pod vlivem romantického pohledu na české dějiny v období národního obrození byla interpretována myšlenka, že jde o raně středověkou hranici mezi přemyslovským (Praha) a zlickým (Kouřim) územím (jakási česká obdoba hranice Římské říše Limes Romanus), dnes je již tento názor považován za smyšlenku. Přírodovědci se zase snažili interpretovat  brázdu jako povrchový projev tzv. Kouřimského zlomu, patřícího do systému zlomů Blanické brázdy; geologickým průzkumem však bylo prokázáno, že Čertova brázda je povrchový jev bez návaznosti na zlomy v hlubších vrstvách.

Ve skutečnosti se tedy nejspíše jedná o pravěkou obchodní stezku, která  spojovala Polabí a Sázavu a v kopcovitém úseku své trasy bylo třeba cestu upavit pro snažší průchodnost. Doba jejího vzniku však není známá, mohla vzniknout v mladší či dokonce starší době kamenné. Vodítkem tak jen mohou být archeologické nálezy, jako třeba pohřby Bylanské kultury (660 - 620 př. n. l.) z nedalekého okolí brázdy - jejich zemřelí byli pochováváni na vozech, a pokud se vozům přikládal takový význam, že byly součástí pohřební výbavy, jistě hrály významnou roli i při transportu po zemi. Tím by se dala vysvětlit i značná šíře úseků Čertovy brázdy, kterou mohli lidé této kultury využívat při obchodu. V době baroka, kdy vrcholil prokopský kult, představovala Čertova brázda poutní cestu, po které se vydávaly desítky poutníků mezi Sázavským klášterem a rodištěm sv. Prokopa v Chotouni. Čertovou brázdou také chodili kajícníci, aby svým putováním odčinili své hříchy.

Čertova brázda je v terénu na celém úseku dodnes více či méně patrná. Vlivem zemědělských činností však bylo mnoho úseků brázdy zničeno, proto se nejlépe zachované úseky nacházejí v lesních porostech.

Potenciál Čertovy brázdy, jako zcela jedinečného fenomenu v české krajině, je velmi velký pro rozvoj turistiky v tomto regionu. Je velkou škodou, že většina obcí, po jejíchž katastrech Čertova brázda prochází, nemá zatím zájem o zapojení do existujícího projektu občanského sdružení Památky pro život z roku 2006 Využití Čertovy brázdy pro účely cestovního ruchu ke zřízení naučné stezky a cyklostezky, vedoucí po její trase.

Prohlášení za památku

Čertova brázda není památkově chráněna.

Fotogalerie

Čertova brázda v lese u Radlic (2008)Čertova brázda v lese u Radlic (2008)Čertova brázda v lese u Krymlova (2008)Úsek Čertovy brázdy u Krymlova (2008)

Zdroj informací

Bernat J., Štědra M.: Čertova brázda, stará severojižní stezka mezi Labem a Sázavou. Archeologie ve středních Čechách 7/1, Ústav archeologické památkové péče středních Čech, Praha 2003.

TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA

Mapa

Poloha

Čertova brázda prochází od Chotouně po katastrálním území mnoha obcí.

GPS: 50°3'56.800"N, 14°57'46.380"E

Přístupnost

Volně přístupné

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK