Cesty a památky

Kolínsko » Jestřabí Lhota

Jestřabí Lhota

Jestřabí Lhota patří k sídlům středního Polabí, jejichž vznik souvisí s kolonizační činností vrcholného středověku, ačkoliv písemné prameny zachycují obec až s určitým odstupem. První doložená zmínka pochází z roku 1273, kdy je ves uvedena v seznamu majetku strahovského kláštera pod názvem Heinrichov. Samotné založení obce je však zřejmě starší a lze je spojovat s intenzivním osidlováním krajiny ve 13. století.

Další vývoj v období středověku není podrobněji znám, obec však sdílela osudy širšího regionu a postupně se začlenila do struktury panství. Po husitských válkách přešla spolu s okolními statky do rukou světské šlechty a v průběhu 15. a 16. století se vystřídala řada držitelů, mezi nimi páni z Poděbrad, Minsterberka i Žerotína. V rámci majetkového vývoje se Jestřabí Lhota stala součástí kolínského panství, s nímž sdílela další osudy až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848. Po bělohorských konfiskacích přešlo toto panství opět pod přímou správu panovníka, což se promítlo i do správy vesnice.

Třicetiletá válka zasáhla obec mimořádně těžce. Byla vypálena a patřila po jejím skončení k nejvíce zpustošeným vsím v širším okolí. Přerušení hospodářské kontinuity se odrazilo v pomalém poválečném vývoji, který se stabilizoval až v následujících stoletích. K výraznějšímu oživení dochází v novověku, zejména v souvislosti s raabizací v 18. století, kdy došlo k rozdělení vrchnostenské půdy a formování nových hospodářských struktur. V této době vznikla také sousední Volárna, která se od Jestřabí Lhoty osamostatnila až roku 1919.

Ve středověku i raném novověku měla obec převážně zemědělský charakter, jehož kontinuita přetrvala i do novější doby. Modernizační proměny se projevily zejména v 19. a na počátku 20. století, kdy se postupně zlepšovala infrastruktura i hospodářské zázemí sídla. Významnou událostí bylo zavedení elektrického osvětlení firmou Křižík v roce 1914. Další rozvoj se projevil budováním dopravních komunikací, v letech 1935–1938 byla vybudována síť místních silnic spojujících obec se sousedními sídly, zejména Volárnou a Němčicemi. Tyto zásahy přispěly k lepšímu propojení obce s regionem a zároveň stabilizovaly její urbanistický vývoj.

Urbanistická struktura si dodnes zachovala charakter rozvolněné zemědělské vsi s převahou menších usedlostí a rodinných domů, situovaných v otevřené, intenzivně využívané krajině Polabí.

Správní vývoj obce odráží širší proměny veřejné správy v novověku a moderní době. Po roce 1848 se Jestřabí Lhota stala samostatnou obcí v rámci nového správního uspořádání a nadále se vyvíjela jako součást Kolínska, s nímž je historicky i geograficky úzce spjata.

Osobnosti

Josef Václav Paleček (* 18. 9. 1842 Jestřabí Lhota - † 24. 2. 1915 Sankt Peterburg) - český operní pěvec, mohutný bas velkého tónového rozsahu se vzorovou dikcí a temperamentním hereckým projevem. V Rusku se zasloužil o tamní provedení opery Prodané nevěsty v roce 1871.

Josef Souček (* 10. 10. 1864 Jestřabí Lhota – † 7. 7. 1938 Praha) - český evangelický teolog, duchovní, jeden ze spoluzakladatelů a v letech 1918–38 první synodní senior Českobratrské církve evangelické.

Alois Roudnický (* 20. 1. 1877 Jestřabí Lhota – † 17. 9. 1939 Praha) - český římskokatolický kněz a politik, meziválečný poslanec a senátor Národního schromáždění ČSR za Československou stranu lidovou.

Původ názvu

Jestřabí Lhota je obec, jejíž název prošel během středověku zajímavým vývojem. Antonín Profous uvádí, že nejstarší doložená podoba z roku 1273 zněla Henrichov, patrně podle strahovského opata Jindřicha, za jehož působení byla ves založena. Již ve 14. století se však objevuje pojmenování Lhota, odvozené od tzv. lhůtního práva, tedy výsad poskytovaných nově zakládaným vsím, a pro odlišení od nedaleké Malé Lhoty byla obec označována také jako Velká Lhota. Později získala přívlastek Jestřabí, který je podle Profouse nejspíše odvozen od osobního jména či přezdívky Jestřáb, takže původní význam názvu lze vyložit jako „Lhota lidí Jestřábových“. V historických pramenech jsou doloženy podoby Henrichov (1273), Lhota (1344), Magna Lhota (1373), Gyestrziebie Lhota (1406), Magna Lhota (1410), Jestržebie Lhota (1436), z Jestřebí Lhótu (1487), Velká a Malá Lhota (1515), Gestrzaby (1654), Lhota Gestřžaby (1788), Lhota Gestřábna (1844), Lhota (1854) a Lhota Jestřábí (1886). Současný název Jestřabí Lhota se vyvinul postupným ustalováním obou složek pojmenování, přičemž v průběhu staletí se měnila především pravopisná podoba názvu, zatímco jeho základní význam i identita zůstaly zachovány.

Znak a vlajka obce

Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl dne 4. října 2012 usnesením č. 42 schválen znak a prapor obce. Znak tvoří modrý štít, ve kterém na zeleném trávníku stojí ohlížející se jestřáb přirozené barvy, doplněný nahoře vpravo zlatou lilií a vlevo zlatým kalichem. Prapor tvoří dva vodorovné pruhy, modrý a zelený, v poměru 4 : 1. Uprostřed modrého pruhu stojí jestřáb ohlížející se k vlajícímu okraji listu. V levé (žerďové) části modrého pruhu je zlatá lilie, ve vlající části zlatý kalich.