Ves Komorce se poprvé připomíná v roce 1339, kdy ji markrabě Karel IV. daroval kolegiálnímu kostelu Všech svatých na Pražském hradě. Po roce 1420 se jí zmocnily spojené obce pražské, které ji v roce 1422–23 darovaly Vilému Kostkovi z Postupic jako odměnu za vedení poselstva k litevskému knížeti Vitoldovi. Další zmínka o vsi je z roku 1461, kdy ji spolu s dalšími vesnicemi zastavil král Jiří z Poděbrad dvěma majitelům, Zbyňkovi ze Soběšína a Janu Čábelickému ze Soutic. V roce 1475 však byl již jediným majitelem vsi Jan Čábelický, který vytvořil malé panství s 10 dalšími obcemi. Čábeličtí zůstali zástavními majiteli panství až do roku 1583, kdy ho koupil Jan Kutovec z Úrazu. Jeho syn Benjamin prodal celé panství v roce 1588 Jaroslavu Smiřickému ze Smiřic, který ji připojil ke kosteleckému panství. Ve třicetileté válce tato významná obec zanikla a v roce 1677 se připomíná již pouze dvůr.
Název obce vznikl od slova komórka, tedy komora nebo světnice a zřejmě souvisí s existencí tvrze. Název se v průběhu staletí měnil jen v závislosti na gramatických schopnostech písaře a objevuje se jako Komorczi (1339), Komorky (1379), Komořice (1422), Komorcze (1541), Komorzicze (1586), Komarecz (1788) a Komoretz (1844).
Dnešní samota Komorce katastrálně náleží spolu s Radlicemi a Hryzely k obci Barchovice.
Komorce ležely v lesích nad Nučickým potokem, 9,5 kilometru jihozápadně od Kouřimi (24 kilometrů západně od Kolína) v nadmořské výšce 352 metry.