Cesty a památky

Kolínsko » Veltruby

Veltruby

Veltruby patří mezi starobylé obce středního Polabí, rozkládající se v úrodné labské nivě mezi Kolínem a Velkým Osekem. Poloha v bezprostřední blízkosti řeky Labe a na okraji rozsáhlých nivních ploch předurčila jejich zemědělský charakter i význam v sídelní struktuře regionu. Přestože archeologické nálezy dokládají osídlení zdejší krajiny již v pravěku, písemné prameny zachycují obec až ve druhé polovině 14. století. Veltruby si po staletí zachovaly charakter zemědělské vsi, jejíž osudy byly úzce spojeny s okolními šlechtickými panstvími a s hospodářským využíváním polabské krajiny.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1371, kdy se připomíná Jenek z Veltrub, který je v letech 1383–1387 uváděn také s přídomkem ze Sendražic. Na přelomu 14. a 15. století je doložen Markvart Chudý z Veltrub, připomínaný v letech 1393–1406. Veltruby tehdy představovaly sídlo drobného zemanského rodu užívajícího přídomku „z Veltrub“, který držel místní majetek až do poloviny 16. století. Rod byl příbuzensky spojen se zemany z Jezeřan a ze Sendražic, jak naznačuje společný erbovní motiv loďky. Posledním mužským příslušníkem rodu se stal roku 1556 Petr Veltrubský, jehož smrtí rod po meči vymřel.

Po zániku původních držitelů přešlo veltrubské zboží prostřednictvím dědických vztahů na potomstvo rodu. Roku 1570 odkázala Johanna Veltrubská z Tamfeldu, vdova po Petru Veltrubském, celý majetek své vnučce Johance Dašické z Barchova. Ta díky několika významným sňatkům propojila Veltruby s řadou předních českých a moravských šlechtických rodů. Postupně byla manželkou Jaroslava Bořity z Martinic, Albrechta Leskovce z Lestkova a nakonec Jana Václava z Lobkovic. Po její smrti roku 1592 se rozhořely majetkové spory, které vyústily v prodej panství. Roku 1607 koupil Veltruby Adam mladší z Valdštejna, majitel Komorního Hrádku. V letech 1615–1621 patřila ves rodu Smiřických ze Smiřic, po stavovském povstání však byla zkonfiskována a připadla Albrechtovi z Valdštejna. Po jeho zavraždění roku 1634 přešla spolu s dymokurským panstvím do rukou hraběte Františka Pálffyho z Plassensteinu. Dalšími vlastníky byli hrabě Vilém z Lamboy a jeho syn Jan Lambert z Lamboy, který roku 1666 prodal Veltruby rytíři Adamovi Jaroslavu Šofmanovi z Hemrlesu. Ten obec připojil ke konárovickému panství, avšak již roku 1676 ji získal hrabě Václav Jiří ze Šternberka, který ji trvale spojil s panstvím Radovesnice (I).

Právě období vlády Šternberků znamenalo pro Veltruby významný hospodářský rozvoj. Vrchnost podporovala úpravy krajiny, zejména odvodňování a vysušování bažinatých pozemků v labské nivě, čímž se rozšířila výměra zemědělsky využitelné půdy. Obnoven byl také vrchnostenský pivovar a vinopalna, které přispívaly k hospodářskému životu panství. Veltruby se v této době profilovaly jako prosperující zemědělská obec, zásobující okolní města a panství zemědělskými produkty. Součástí radovesnického panství zůstaly až do zániku patrimoniální správy v revolučním roce 1848.

Urbanistická podoba obce se vyvíjela v těsném vztahu k přírodním podmínkám labské krajiny. Zástavba vznikla na mírně vyvýšených místech chráněných před pravidelnými záplavami, zatímco okolní nivní území sloužila především zemědělství a pastvě. Součástí dnešní obce je také někdejší Zájezeří, jehož historie sahá hluboko do středověku a které bylo po staletí významným lokálním duchovním centrem. Charakteristickým rysem krajiny zůstávají četné pozůstatky starých labských ramen, které ovlivňovaly hospodářský život obyvatel a formovaly podobu sídla.

Po zrušení vrchnostenské správy se Veltruby roku 1850 staly samostatnou obcí v rámci politického a soudního okresu Kolín. Nové správní uspořádání umožnilo rozvoj obecní samosprávy a postupnou modernizaci sídla. V průběhu 19. a 20. století si obec zachovala převážně zemědělský charakter, i když její obyvatelé byli stále více hospodářsky i společensky propojeni s blízkým Kolínem. Díky příznivé poloze v srdci Polabí a dlouhé historické kontinuitě představují Veltruby dodnes významnou historickou obec regionu, jejíž vývoj odráží proměny vlastnických poměrů, hospodaření v labské krajině i správního uspořádání českého venkova.

Osobnosti

František Siřinek (* 18. 2. 1845 Praha - † 21. 3. 1927 Veltruby) - operetní pěvec v Plzni a divadelní režisér v brně, od roku 1894 ředitel plynárny v Kolíně.

Jan Mašín (* 14. 12. 1864 Veltruby - † 12. 12. 1951 Praha) - jazykovědec, umělecký překladatel a autor vědeckých spisů z jazykovědy a školních učebnic.

Bedřich Blažek (* 5. 3. 1901 Veltruby - † 4. 7. 1960 Praha) - malíř Kolínska, soukromě studoval u O. Blažíčka a V. Radimského, v 50. letech 20. století člen svazu Marold, řadu jeho obrazů vlastní Regionální muzeum v Kolíně.

Vlastislav Mojžíš (* 11. 2. 1942 Veltruby) - železniční odborník, od roku 1997 docent, vedoucí katedry, později profesor Dopravní fakulty Jana Pernera na Univerzitě v Pardubicích, autor mnoha odborných publikací.

Původ názvu

Název Veltruby je podle výkladu Antonína Profouse odvozen od osobního označení Veltrubové, tedy „lidé, kteří velmi troubili“, přičemž základ souvisí se staročeským slovesem trúbiti ve významu troubit na troubu, přeneseně hlasitě svolávat či oznamovat. Romantická lidová pověst vzniklá v novověku původ názvu vykládá jinak: když kněžna Libuše cestovala mezi hradem v Libici a hradištěm v Hradišťku, dávala prý v těchto místech troubit, aby byl včas spuštěn most pro její družinu. Historické prameny zachycují název v podobě Veltrub (1371), později až do současnosti pouze Veltruby. Vývoj názvu se tak prakticky během staletí nezměnil, původní základ odvozený od označení obyvatel „Veltrubů“ zůstal po celou dobu zachován.

Znak a vlajka obce

Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl dne 17. června 2009 usnesením č. 51 schválen znak a prapor obce. Autorem návrhu je Miroslav Holas. Znak tvoří dělený štít, v horním modrém poli je zlatá trubka se závěsem, ze kterého vyrůstá stříbrný dvouocasý korunovaný lev a v dolním zlato - zeleně děleném poli nad modrou vlnitou patou je vykořeněná lípa přirozené barvy. Vlajku tvoří tři svislé pruhy, žlutý, modrý a žlutý, v poměru 1 : 2 : 1, v modrém pruhu ze žluté trubky se závěsem vyrůstá bílý dvouocasý korunovaný lev.

Administrativní údaje

Veltruby, které od konce 17. století postupně zcela splynuly se sousedními Jezeřany (Zájezeřím), jsou dnes samostatnou obcí, jejích součástí je obec Hradišťko I. Katastrální výměra činí 9,38 km² a žije zde 1 471 stálých obyvatel (1. ledna 2025).