CESTYAPAMATKY.CZ
Pamětní desky a památníky z obvodu celého města, umístění je vždy uvedeno přímo u popisku.
Kolín - německé pozorovatelny (0,0 km)
Kolín - archeologické nálezy (0,0 km)
Kolín - domy na Karlově náměstí (0,0 km)
Kolín - mariánský sloup* (0,0 km)
Kolín - domy v ulicích centra (0,0 km)
Kolín - domy na předměstích (0,0 km)
Kolín - Kašparův kolínský Mimoriál (0,1 km)
Kolín - zvonice u kostela sv. Bartoloměje** (0,1 km)
1. Pomník Františka Kmocha od kolínského sochaře Jana Drobníka, odhalený 22. července 1913. Nachází se na Kmochově ostrově.
2. Pamětní deska Josefa Svatopluka Machara (Kolín 29. února 1864 – 17. března 1942 Praha), českého básníka, prozaika, satirika, publicisty a politika, spoluautora Manifestu České moderny a představitele kritického realismu. Pamětní deska je v místech bývalého rodného domu J. S. Machara na rohu Kmochovy a Tyršovy ulice, který byl zbořen roku 1913.
3. Pamětní deska MUDr. Františka Dvořáka (Červené Pečky 28. listopadu 1896 – 10. června 1943 Praha), významného regionálního archeologa, který se roce 1924 stal oficiálním správcem archeologické sbírky kolínského muzea, na jejímž uspořádání se podílel již jako osmnáctiletý student v roce 1914. Jeho unikátní archeologické objevy na Kolínsku rychle přinesly muzeu postavení uznávaného mimopražského archeologického pracoviště a význam kolínského muzea v meziválečném období výrazně přerostl hranice města i regionu. Za aktivní odbojovou činnost byl MUDr. František Dvořák popraven nacisty. Pamětní deska od Vladimíra Jana Hnízda je na západním průčelí Nové farní školy v Parléřově ulici.
4. Pamětní deska Vincence Morstadta (Kolín 17. dubna 1802 – 19. února 1875 Praha), českého malíře a kreslíře, jehož většina umělecké tvorby je spjata s Prahou, ale známé jsou i jeho veduty Kolína. Pamětní deska od Jaroslava Hylase z roku 2002 je umístěna na jeho rodném domě čp. 76 „U Tří mouřenínů“ na Karlově náměstí.
5. Pamětní deska kapitána in memoriam Václava Morávka (Kolín 8. srpna 1904 – 21. března 1942 Praha), nejmladšího člena legendární odbojové trojice Mašín – Balabán – Morávek, přezdívané pro její husarské kousky „Tři králové“, která působila na území Protektorátu v letech 1939 –1942. Morávek vydržel na svobodě ze slavného trojlístku nejdéle, padl 21. března 1942 při přestřelce s agenty gestapa. Pamětní deska od Michala Vítanovského z roku 2004 je umístěna na budově bývalého gymnázia, dnes obchodní akademie, v Kutnohorské ulici, kde v roce 1923 maturoval.
6. Pamětní deska padlým vojákům z 1. světové války z roku 1937. Pamětní deska je umístěna na průčelí radnice směrem do náměstí.
7. Pamětní deska na paměť 2200 obětem židovského obyvatelstva deportovaného z Kolína v době druhé světové války byla odhalena v roce 1992 na průčelí židovské školy (domu čp. 126) v ulici Na Hradbách.
8. Busta Karla Legera (Kolín 21. září 1859 – 5. dubna 1934 Kolín) od sochaře Václava Frýdeckého z roku 1994 nahradila původní ztracenou bustu od akademického sochaře Vladimíra Hnízda ze zeleného mramoru z roku 1935. Karel Leger byl „básník Polabí“ a autor několika knih, zejména pro děti. Busta je umístěna na básníkově rodném domě v Legerově ulici čp. 24, kde také prožil celý život.
9. Památník obětem první světové války od kolínských sochařů Václava Drobníka a Jana Drobníka z roku 1923. Pomník stojí před budovou okresního soudu v ulici Politických vězňů.
10. Pamětní deska divizního generála in memoriam Antonína Pavlíka z roku 2010 od akademického sochaře z Kolína Jaroslava Hylase. Pamětní deska je umístěna na budově Okresního soudu v ulici Politických vězňů.
11. Plaketa Jana Kašpara Deburau (známého spíše jako Jean-Baptiste Gaspard Deburau), zakladatele moderní pantomimy, který se 31. 7. 1796 narodil v objektu bývalých kasáren, dnes východního traktu radnice. Plaketa je z roku 1996 od Jaroslava Hylase a připravuje se její instalování na nádvoří radnice, kde již byla pietně rozprášena hlína z hrobu tohoto kolínského rodáka.
12. Pomník Váhy z roku 2001 od Ivana Erbena, který symbolizuje spravedlnost. Na zadní straně je bronzová destička s nápisem FIAT IUSTITIA PEREAT MUNDUS (z latiny – Ať se stane spravedlnost, i kdyby měl při tom zhynout celý svět – bylo to volební heslo císaře Ferdinanda I. a dnes představuje velmi kontroverzní právní praxi, která se snaží dosáhnout spravedlnosti za každou cenu). Pomník stojí v ulici Politických vězňů před budovou okresního soudu.
13. Pomník Medvědům od Kolína, známým postavičkám z kresleného filmu Potkali se u Kolína od režiséra Břetislava Pojara z roku 1965. Autorem pomníku, který tvoří dva velké balvany a reliéf obou medvědů je kolínský výtvarník Pavel Rajdl. Pomník byl odhalen 5. září 2010 a umístěn je u okraje lesoparku Borky na Zálabí.
Jan Drobník (* 24. 6. 1876 Kolín – † 20. 1. 1924 Kolín), kolínský kameník. Výuční list se snažil získat u firmy Kloss v Nymburce, ale zdá se, že ho nikdy nezískal (dvakrát se totiž pokoušel požádat o vystavení živnostenského listu, ale nebylo mu vyhověno, protože nemohl doložit výuční list ani předepsanou praxi). Jeho tvorba je velice nevyvážená, vedle kvalitních prací se objevují i značně podprůměrné práce. Zdá se, že mu již v době svých studií pomáhal mladší bratr Václav Drobník, s kterým provozoval v Kolíně na Zálabí (Tovární ulici) sochařsko-kamenický ateliér.
Drobník Václav (* 17. 1. 1893 Kolín – 3. 4. 1924 Kolín), kolínský sochař. Absolvoval v letech 1908–12 střední Odbornou školu sochařsko-kamenickou v Hořicích a v letech 1912–15 Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl žákem profesora Josefa Václava Myslbeka u kterého později pracoval jako asistent. V roce 1918 se na trvalo vrací do Kolína, kde pracoval se svým mladším bratrem Janem Drobníkem ve společném ateliéru, který převzal v lednu 1924 po bratrově smrti; sám však umřel zanedlouho, v dubnu téhož roku.
Kmoch František (* 1. 8. 1848 Zásmuky – † 30. 4. 1912 Kolín), významný český hudební skladatel a kapelník. V reakci na styl rakousko-uherských vojenských pochodů skládal Kmoch pochody hluboce zakořeněné v české lidové hudbě, jejich prostřední části, dnes označované obvykle jako „trio“, jsou téměř vždy doprovázeny textem, který zpívali hudebníci, sbor, případně posluchači. Tyto texty byly důležitým výrazem českého národního uvědomění. František Kmoch je považován za nejoblíbenějšího českého skladatele pochodů, jeho dílo zahrnuje asi 500 skladeb, z nichž mnohé zlidověly.