CESTYAPAMATKY.CZ

Kolín byl prvním z větších měst na Labi, které nepoužívalo labskou vodu pro městský vodovod. V letech 1896 – 1904 byl podle projektu Jana Vladimíra Hráského postaven Štítarský vodovod, který odebíral vodu z údolí Pekelského potoka třinácti vrtanými studnami 10 až 25 metrů hlubokými. Voda se sváděla do strojovny pod Štítary a přečerpávala do zemních vodojemů. Malá výkonnost vodovodu a nízko položené zemní vodojemy si vynutily postavení dalšího vodovodu pro Kolín, tzv. nového vodovodu, který byl dokončen roku 1930.

Věžový vodojem vysoký 45 metrů, jehož nádrž má objem 450 m³, byl postaven v roce 1928 podle projektu Jana Vladimíra Hráského a architekta Františka Jandy. Stavbu řídili stavební podnikatelé z Peček, F. Uher a ing. Pucek. U paty vodojemu byla nad dvěma částečně vrtanými studnami o hloubce 28 a 35 metrů postavena čerpací stanice, čerpací stroje dodala firma Českomoravská–Kolben–Daněk. Další vodní zdroj tvořila od roku 1945 třetí vrtaná studna, 40 metrů hluboká, ve vzdálenosti asi 200 metrů od budovy hlavní čerpací stanice.

Pozdější poválečný rozvoj města a nové technologie vyvolaly další opatření směřující ke spolehlivému a dostatečnému zásobování obyvatel i průmyslových podniků pitnou vodou a věžový vodojem přestal sloužit svému účelu. V roce 2007 ho odkoupilo město a připravuje jeho opravu spolu s revitalizací celého okolí. Vodojem je kvalitní technickou a architektonickou památkou, která reprezentuje skupinu podobných typů staveb, a cenným dokladem architektury celé 1. poloviny 20. století.

Městský vodojem v Kolíně byl 28. 10. 2010 prohlášen Ministerstvem kultury nemovitou kulturní památkou a zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 104169.