Cesty a památky

Kolínsko » Kostelec nad Černými lesy » Vondráčkova továrna

Vondráčkova továrna
*

Kostelec nad Černými lesy, Industriál, Muzea a galerie, Továrny

Jedna z nejstarších černokosteleckých továren, založená před rokem 1888 na výrobu drasla. V tomto roce ji koupil kutnohorský podnikatel Josef Procházka, který zde společně s Josefem Kohlmanem vyráběl kamna a šamotové zboží. V roce 1891 továrnu převzala pražská firma Mikulejský a Řivnáč a pokračovala ve výrobě kamen, na kterou v roce 1904 navázal i nový majitel Alois Vondráček ml. Po jeho předčasné smrti v roce 1908 převzal firmu bratr Ferdinand Vondráček (1873-1939), který spolu s jejich otcem Aloisem Vondráčkem st. založili 7. října 1908 společný podnik Černokostelecká hrnčířská továrna Alois Vondráček a spol. (zkráceně Vondráčkova továrna) a přeorientovali ji na výrobu keramiky, proto nechali podle návrhu místního stavitele Václava Zourka přistavět hrnčířskou dílnu v jižní části areálu. Ferdinand Vondráček současně rozšířil areál továrny podle projektu místního stavitele Antonína Hlaváčka o nový provoz Černokostelecké továrny na žitnou, sladovou a fíkovou kávu a parní velkopražírnu kávy.

V roce 1910 se stal jediným majitelem celé továrny Ferdinand Vondráček, který v následujících letech velmi zásadně ovlivnil a pozvedl výrobu černokostelecké užitné i umělecké keramiky. Do provozu uvedl novou dílnu s 11 kruhy a dvěma uhelnými pecemi a jmenoval nového ředitele Františka X. Pokorného, díky kterému byla zavedena výroba nádobí s ruční podglazurovou malbou (tzv. patronováním). Rostlinné a figurální vzory se na střep opatřený bílým kaolinovým nástřepím nanášely buď štětcem nebo stříkací pistolí přes šablony(patrony) vyřezané ze staniolu. Po přeglazování průhlednou glazurou se zboží pálilo na 1 300 stupňů. Jestliže v té době zaměstnával 32 lidí, do roku 1926 se počet zaměstnanců rozrostl na 110 dělníků, takže továrna patřila k hlavním černokosteleckým podnikům. Ve druhé polovině 20. let 20. století ovlivnila podobu Vondráčkovy umělecké keramiky řada profesionálních výtvarníků z pražské uměleckoprůmyslové školy (např. Josef Drahoňovský, Jaroslav Horejce, arch. Zelenka) a přibližně 40 % z výroby šlo v té době na export do evropských zemí a do Ameriky. Pro Krásnou jizbu Družstevní práce dodal v roce 1926 čajový servis z místní červené hlíny s přídavkem křemene a vápna, považovaný za klasickou ukázku českého funkcionalistického umění a pro Spolek výtvarných umělců Mánes vyrobil v roce 1932 Ladův keramický podnos pro jeho členy a příznivce. Pod tlakem nastupující celosvětové hospodářské krize ale již začal pociťovat ztrátu zájmu o uměleckou keramiku, podrženou ztrátou odbytu v zahraničí. V roce 1932 proto musel snížit výrobu i počet zaměstnanců, kterých zůstalo pouze 41. Koncem následujícího roku uspořádal sice ještě ve dnech 2. - 24. prosince 1933 v pražském paláci Dunaj velkou prodejní výstavu, zopakovanou v roce 1936, v roce 1937 však musel dát podnik do dražby a v roce 1939 ho koupila Záložna v Kostelci nad černými lesy. V letech 1945-48 zde působila Česká chemická továrna Cyklamen majitele Václava K. Dvořáka, která vyráběla umělé květiny.

Dne 25. května 2019 zde bylo Janem Novákem z Kostelce nad Černými lesy otevřeno Nové muzeum černokostelecké keramiky. V expozici jsou k vidění jednak originální hrnčířské stroje a náčiní, ale především věhlasná černokostelecká keramika (džbány na pivo, zadělávací mísy, hrnce), kterou v první třetině 20. století vyrábělo na 20 místních dílen. Stěžejní část celé expozice tvoří soukromá sbírka prozaika, architekta, publicisty, vydavatele a dokumentaristy Michala Třeštíka, manžela režisérky dokumentárních filmů Heleny Třeštíkové, obsahující nadčasovou kosteleckou keramiku z 20. a 30. let 20. století s moderním designem z továrny Aloise Vondráčka a barevnou keramiku z 40. let 20 století (vázy, šálky, konvice) od Jaroslava Stuchlíka a Jaroslava Vondráčka, kteří do kosteleckých dílen zvali mladé začínající umělce z pražské uměleckoprůmyslové školy (např. architekt Petr Tučný nebo sochař Jiří Jílek atd.). Poslední část expozice obsahuje výrobky dalších dílen z Kostelce nad Černými lesy od malované keramiky válečné až po tmavě hnědou tzv. „škrábanou“ keramiku let 70., kterou vyrábělo kostelecké Keramo.

Součástí expozice je i galerie děl sochaře Zdeňka Hůly, jehož jedno dílo - ponorná socha sv. Jana Nepomuckého je na Kolínsku instalováno ve Vlčím dole u Zásmuk.

Muzeum je v letní turistické sezóně otevřené každou sobotu a neděli od 10:00 do 17:00 hodin, prohlídku mimo otevírací dobu si lze kdykoliv individuálně domluvit u pana Jana Nováka na telefonu 775 272 781.

Prohlášení za památku

Vondráčkova továrna není památkově chráněna.

Fotogalerie

Kostelec nad Černými lesy - Vondráčkova továrna (2020)Kostelec nad Černými lesy - Vondráčkova továrna, vstupní veranda (2020)Kostelec nad Černými lesy - Vondráčkova továrna, vzorník keramiky (2020)Kostelec nad Černými lesy - Vondráčkova továrna, expozice (2020)Kostelec nad Černými lesy - Vondráčkova továrna, sbírka kosteleckoé keramiky (2020)Kostelec nad Černými lesy - Vondráčkova továrna, sbírka kosteleckoé keramiky (2020)Kostelec nad Černými lesy - Vondráčkova továrna, sbírka kosteleckoé keramiky (2020)Kostelec nad Černými lesy - Vondráčkova továrna, sbírka kosteleckoé keramiky (2020)Kostelec nad Černými lesy - Vondráčkova továrna, sbírka kosteleckoé keramiky (2020)Kostelec nad Černými lesy - Vondráčkova továrna, sbírka kosteleckoé keramiky (2020)Kostelec nad Černými lesy - Vondráčkova továrna, sbírka kosteleckoé keramiky (2020)Kostelec nad Černými lesy - Vondráčkova továrna, sbírka kosteleckoé keramiky (2020)Kostelec nad Černými lesy - Vondráčkova továrna, sbírka kosteleckoé keramiky (2020)Kostelec nad Černými lesy - Vondráčkova továrna, sbírka kosteleckoé keramiky (2020)Kostelec nad Černými lesy - Vondráčkova továrna, galerie Zdeňka Hůly (2020)Kostelec nad Černými lesy - Vondráčkova továrna, galerie Zdeňka Hůly (2020)

Zdroj informací

Svatoš J., Třeštík M.: Kostelecká keramika, str. 34-45. Praha 2008.

Mapa

Poloha

Vondráčkova továrna čp. 237 se nachází v Českobrodské ulici proti Černokosteleckému pivovaru.

GPS: 49°59'51.486"N, 14°51'50.117"E

Přístupnost

Přístupné/vstupné

V tomto městě ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK