CESTYAPAMATKY.CZ

Románský kostel z doby před rokem 1150, přestavěný nejprve kolem roku 1180 a pak pozdně románsky kolem roku 1230. V roce 1352 je kostel doložen jako farní a fara je vzpomínána i po celé 15. století. V následujícím období byl kostel již jen drobně upravován; v 16. století byla přestavěna původní panská tribuna na kruchtu, v roce 1708 bylo vystavěno šnekové schodiště na věž, přistavěna předsíň a sakristie a nově byla zastřešena věž. Sakristie původně přiléhala ke vstupnímu portálu v severní zdi, který byl při restaurování kostela v letech 1950–53 po zboření sakristie zazděn. V letech 1999 – 2001 byla opravena střecha, věž a zajištěna statika zdiva lodi i apsidy.

Jednolodní obdélný kostel s dvakrát odstupněnou apsidou a s hranolovou věží v západním průčelí. Apsida a loď nejsou omítnuty. Apsida je členěna lyzénami s obloučkovým vlysem, které stejně jako částečně zachovaný portál v severní stěně lodi pocházejí z přestavby v roce 1240. Nad portálem se ve vnější severní stěně dochovala řada kamenných reliéfů*** se zvířecími motivy, pocházející z konce 12. století. Reliéfy mají pozoruhodnou podobnost, jak v obsahu, tak i ve formě výzdoby, s benediktýnským kostelem sv. Jakuba v Řeznu (Regensburgu). V 90. letech 20. století byly plastiky nahrazeny kopiemi.

Loď kostela je plochostropá, půlkruhovitým obloukem se do ni otevírá podvěží s pozdně románskou tribunou. Původní tribuna byla dřevěná, přístupná jednak schodištěm z lodi a také dnes zazděným portálem v severní zdi lodi z přilehlého dvorce. Původní dřevěná tribuna byla zřejmě zničena požárem sousedního dvorce, o čemž by mohl svědčit ohořelý trám v nadpraží vchodu. Triumfální oblouk je odstupňovaný a apsida je sklenuta konchou. V lodi a presbytáři se dochovaly unikátní románské nástěnné malby**** objevené v roce 1944, které v nadcházejících letech restauroval František Fišera. Malby jsou provedeny ve dvou fázích, časově od sebe vzdálených zhruba padesát až šedesát let. Malby z prvé fáze pocházejí z doby dokončení kostela po polovině 12. století a zahrnují výzdobu apsidy, triumfálního oblouku a většinu maleb jižní a severní stěny; tyto malby jsou dílem dvou mistrů, jejichž práce se liší rozdílnou kompozicí, jinou charakteristikou figur i jiným způsobem kresby. Malby prvé fáze jsou svým stylem blízké salcburskému malířství kolem poloviny 12. stol. Druhá fáze maleb pochází z doby kolem roku 1240, malby pokrývají západní stěnu, podkruchtí, tvoří emporovou draperii a malby na severní a jižní stěně; ani tyto malby nejsou dílem jednoho umělce a vědomě napodobují starší vrstvu. Na malbách jsou vyobrazeny obrazy: Majestas Domini, pás apoštolů s poprsím Krista uprostřed a legenda o sv. Jakubu (v apsidě), christologický cyklus (na jižní a severní stěně), legenda o sv. Mikuláši (na západní stěně), Kristův křest (na jižní stěně) a ikonograficky nejasné zlomky v podkruchtí. Na severní stěně se mimo to dochovala barokní malba sv. Norberta z přestavby po roce 1708.

Kromě původní románské kamenné menzy v apsidě je kostel bez vnitřního zařízení.

Kostel sv. Jakuba se dochoval ve vzácné románské podobě a představuje díky své unikátní umělecké výzdobě (kamenné reliéfy a malby) z konce 12. století jednu z nejvzácnějších románských památek v České republice. Skutečnost, že nejstarším dokladem románského malířství v ČR je výzdoba hradní kaple sv. Kateřiny ve Znojmě z roku 1134, pouze podtrhuje umělecký význam jen o několik let mladší výzdoby kostela sv. Jakuba v Rovné (ve startší literatuře se také uvádí údaj, že z 271 románských staveb v ČR jich má pouze 9 románskou výmalbu; tyto počty se však mohou měnit, neboť některé dnes neznámé malby teprve možná čekají na objevení). Kromě svého umělecko-historického významu je kostel také neobyčejně půvabnou stavbou v nádherném prostředí nedaleko řeky Sázavy. Doufám že takovým i navždy zůstane.

Kostel sv. Jakuba je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 25178/2–857.

Prohlídku kostela si lze domluvit u paní Marie Studničkové, tel.: 602 861 382 nebo e-mail: marickova@centrum.cz.